Tisk dokumentu

Tisk dokumentu

Tisk dokumentu

Tisk dokumentu

Tisk dokumentu 

Na webu ČT se objevil zajímavý dokument, máte-li volnou půlhodinku, sledujte.

odkaz

Na konci června se na naší škole tradičně utkávají školní týmy v soutěži nazvané Olympijský šestiboj, Probíhá i soutěž v odbíjené, přehazované a košíkové. Olympijského šestiboje se účastní 12 žáků z každé třídy v šesti disciplínách (sprint, vytrvalost, hod, skok, plavání, šplh) celkem tedy 155 žáků. Součástí šestiboje je také soutěž jednotlivců nazvaná Šebrle cup. Klání tříd opanovala 1.C. V kategorii jednotlivců obhájil prvenství Richard Szlauer z 2.B. Mezi děvčaty vládla Sára Gajdicová ze 4.A. Letos startovalo rekordních 27 sportovců. Akce byla spolufinancována z grantu statutárního města Třinec. Soutěže probíhaly na Městském stadionu na Lesní ulici, na krytém bazénu STARS, a ve školní tělocvičně. Velmi děkujeme za přízeň a finanční podporu.  ,

Drážďany očima nás dvou

Jmenujeme se Matouš Rucki a Julie Kubíková a letos jsme se stali prvními studenty Gymnázia Třinec, kteří vyzkoušeli dvoutýdenní individuální pobyt Erasmus+  v rámci konsorcia MSK, 2025-1-CZ01-KA121-SCH-000316962. Od 21. května do 6. června jsme strávili dva týdny na NEXO gymnáziu v Drážďanech – a tady je náš společný příběh.

Jak to začalo

Matouš: Já vyrazil o čtyři dny dřív, jelikož jsem měl tu milou možnost jet s hostitelskou rodinou na krátkou dovolenou. Čtyři hodiny vlakem do Prahy, pak dvě hodiny do Drážďan. Ubytoval jsem se u Robina, mého německého protějšku, který u nás na gymnáziu pobýval už v březnu. Bydleli jsme spolu v rodinném domku, sousedé byli moc milí – jednou mě dokonce pozvali na koláč.

Julča: Já přijela na oficiální start 21. května a ubytovala jsem se u Silji. Její rodina už výměnného studenta doma měla, takže věděli, co od toho čekat. Hned od prvního dne jsem se cítila vítaná.

Škola trochu jinak

Matouš: Výuka na NEXO gymnáziu začínala v 7:30 a probíhala výhradně v němčině. Učitelé na mě naštěstí žádné požadavky nekladli, takže jsem měl ve výuce poměrnou volnost a soustředil jsem se na to, co mě to zajímalo – nejvíce mě bavila astronomie a chemie.

Julča: Mně němčina pomáhala sledovat hodiny lépe. Překvapilo mě, kolik bylo skupinové práce a prezentací – výkladu bylo relativně málo. Ale kde výklad byl, většinou jsem rozuměla. Chemii jsem zvládala v pohodě, fyziku vůbec. Zaujalo nás oba, že německý rozvrh nabízí předměty, které u nás nenajdete – astronomii, latinu, náboženství i ateismus.

Drážďany za školou

Matouš: Každý den jsem dojížděl do školy na kole – třicet minut – a byl jsem příjemně překvapen hustou sítí cyklostezek po celém městě. Na oběd jsme chodívali do Kauflandu nebo do řeznictví. Odpoledne jsem objevoval město. Splnil jsem si dětský sen a zašel do cirkusu – plakáty byly doslova všude a já nemohl odolat. Vyrazili jsme také do Národního parku Saské Švýcarsko a absolvoval jsem tříhodinovou plavbu po Labi na slavných drážďanských lodích, při které jsem viděl spoustu krásných památek. Všude mě provázely výrazné žluté tramvaje – typický symbol Drážďan.

Julča: Já toho stihla taky docela dost. Se Siljinou rodinou jsme vyrazili na zámek Pillnitz a zámek Moritzburg. Prošla jsem celé historické centrum – Frauenkirche, Zwinger, Residenzschloss a Historisches Grünes Gewölbe s nádhernou sbírkou šperků a uměleckých předmětů. Do Národního parku Saské Švýcarsko jsem vyrazila na kajaku po Labi. A jako velké překvapení ve školní jídelně – těstoviny s párkem. No pecka!

Lidé, na které se nezapomíná

Matouš: Trochu mi chybělo více příležitostí se seznamovat – po škole každý hned odcházel a tempo bylo rychlé. Přesto jsem se blíže poznal s Eliasem, spolužákem se zájmem o českou kulturu a sport – rozuměli jsme si skvěle. Absolutním zlatým hřebem pobytu se ale stala Robinova babička. Bývalá učitelka, neuvěřitelně energická a vtipná, která mluvila pomalu a srozumitelně – a tak jsme si spolu v němčině poměrně dobře rozuměli. Několikrát nás pozvala do restaurace. Výjimečný člověk.

Julča: Siljina rodina byla od prvního dne otevřená a přátelská. Každý den jsme chodily do školy společně, odpoledne sedávaly na školním dvoře, pekly brookies nebo vařily večeři. Nezapomenutelné bylo i vaření kari s rýží u jednoho ze spolužáků. Večery patřily deskovým hrám s rodinou.

Co si odvážíme domů

Matouš: Pobyt mě přiměl lépe poznat sebe sama. Musel jsem se hodně přizpůsobovat a v různých situacích jsem se učil, jak přemýšlím a jak reaguji. Kdybych to měl shrnout do jedné věty: poznávání druhých i sebe sama.

Julča: Vrátila jsem se domů sebejistější. Navazování nových kontaktů mi teď přijde mnohem přirozenější a v němčině – jak v poslechu, tak v mluvení – jsem se výrazně zlepšila. Ostatním studentům bych vzkázala: nenechte se zastrašit papírováním před odjezdem. Hlavně se nebojte do toho jít – dá vám to nový rozhled, nové přátele a pomůže vám překonat nervozitu z nových lidí.

Jsme rádi, že jsme tuto cestu podstoupili jako první – a doufáme, že nebudeme poslední.

Akce proběhla za finanční podpory statutárního města Třince z programu na podporu a rozvoj kulturních a sportovních aktivit. Děkujeme.

Končí školní rok a zároveň končí čtvrtý ročník projektu Malí a velcí – spolupráce MC DofE Gymnázia Třinec, MŠ Nerudova a třineckého gymnázia. Tentokrát akcí, kterou jsme nazvali Mini DofE den. Cílem bylo ukázat předškolákům, jak funguje DofE a expedice. Učili se stavět stany a dokonce v nich předškoláci mohli odpoledne přespat. Nakonec to byl tak neobvyklý zážitek, že ani hodinové čtení pohádek některé neuspalo.

A tak jsme se pustili do vaření pudinku. Všechno si předškoláci připravili sami – nakrájeli si ovoce, uvařili pudink, nalili si ho do misek a samozřejmě si na něm pochutnali.  Akce dopadla na jedničku a my věříme, že příští rok na tuto akci dorazí všichni předškoláci a ne jen sedm statečných jako letos. 

Dovolte mi, abych ještě jednou pogratulovala studentkám a studentům, kteří 16. 6. 2026 ve Valdštejnské zahradě slavnostně obdrželi certifikát zlaté úrovně programu DOFE. Jmenovitě program dokončili:

• Viktorie Czudková si díky DOFE uvědomila, jak důležité je poznat sama sebe. Silným zážitkem pro ni byl rezidenční projekt i expedice, během které zažila nezapomenutelný pohled na zatmění měsíce.
• Bára Gajdzicová říká, že jí DOFE přineslo disciplínu, vytrvalost a chuť se zlepšovat. Nejvíce si užila expedice, které jí přinesly nové zkušenosti a ukázaly, že překážky se dají překonat.
• Anna Gluzová říká, že se v programu DOFE naučila překonávat sama sebe a nevzdávat se. Nejvíc ji bavily expedice a plnění vlastních cílů, díky kterým získala nové zkušenosti i větší sebevědomí.
   

V neděli ráno, 24.5. 2026, naše skupinka v doprovodu paní učitelky Brukové, vyrazila na dlouho plánovanou stříbrnou expedici. Přestože naším hlavním cílem bylo Hřensko, nejdříve jsme jeli do Německa, kde jsme chtěli kousek projít. Jenže když jsme do Německa dorazili, zjistili jsme, že časově nestihneme projít jak Německem, tak se zajít podívat na Pravčickou bránu, než v 18:00 zavře. Vzhledem k tomu, že jsme nakonec spěchali na Pravčickou bránu, byla naše zajížďka do Německa zbytečná, ale aspoň jsme se díky tomu dvě minuty projeli na loďce přes řeku. Už tady jsme tedy museli trasu trochu pozměnit.

A v těchto změnách jsme pokračovali i další den po přesunu do druhého kempu, jelikož jsme se při plánování tras trochu přecenili. I přes menší změny v trase jsme však ponechali to, co jsme chtěli vidět nejvíce, ať už to byla Pravčická Brána, i ta malá, skalní hrad, nebo Dolský mlýn, kde se natáčela pohádka Peklo s princeznou…

Nejhezčí trasa však byla hřebenovka se skalními vyhlídkami, ze kterých byl krásný výhled. Hřebenovka se mi líbila nejvíce i proto, že jsme si tehdy nechali batohy v kempu a šli jsme na ni „nalehko“. A dobře jsme udělali. Na žebříky, skalní schůdky či některé úzké průchody mezi skalami bychom s plně naloženými batohy ani nezvládli. 

Poslední den jsme krásnými loukami došli do historického městečka Česká Kamenice. Do odjezdu vlaku zbyl čas i na zasloužené občerstvení, které jsme si nemuseli sami uvařit. A jako bonus jsme při přestupování na další spoj měli čas prohlédnout si centrum Děčína. 

Expedice splnila očekávání nás všech, odnášíme si z ní spoustu zážitků i zkušeností. A nelitujeme ani osmihodinové cesty vlakem, kterou jsme museli dvakrát absolvovat.

V uplynulém měsíci květnu naše škola zaznamenala mimořádné úspěchy našich žákyň Anežky Švecové (1.C) a Natálie Krawiecové (1.A), které se věnují nevšedním zálibám. 
Anežka se věnuje floristice. Velkého úspěchu dosáhla na floristických soutěžích, kde se aranžuje živý materiál na dané téma pod časovým tlakem. Poradila si se silnou konkurencí a dosáhla na absolutní vrchol, když vyhrála Mistrovství České republiky ve floristice a získala titul mistryně ČR. Celá soutěž se nesla v duchu cestování do světa. Anežka si jako své téma zvolila Řecko, zatímco ostatní soupeřky zpracovávaly zase jiné kouty světa. V duchu antické elegance pak musela vytvořit dekoraci na recepční stolek a kytici pro první dámu. Na tento úspěch navázala i v Moravském zemském kole floristiky, kde porota při tvorbě kytice a psaníčka na rande ocenila její mimořádné estetické cítění a Anežka zemskou soutěž v kategorii Junior opět s přehledem vyhrála. Tím postupuje na Národní kolo floristiky do Olomouce, které se uskuteční na podzim.

Skvělé výsledky jsme zaznamenali také v soutěži Mladý zahrádkář, která prověřuje znalosti z botaniky a poznávání rostlin. V okresním kole ve Frýdku-Místku předvedla fantastický výkon Natálka a celou soutěž ve své kategorii vyhrála. Toto vítězství ji zajistilo postup do národního kola, které bude 13. – 14. 6. v Brně. Postup v základním internetovém kole pak vybojovala také Anežka.

Děvčatům moc gratulujeme a přejeme mnoho štěstí v dalších kolech.

Dne 5. června 2026 se pětičlenný tým Gévaudan ve složení Tereza Demelová, Adéla Škulcová, Vojtěch Zielina, Adam Krupa a Daniel Hubáček zúčastnil velkolepého finále celorepublikové soutěže ChemMasters na pražské VŠCHT.
Tým si vedl velmi dobře v chemické únikové hře, která prověřila nejen odborné znalosti a logické myšlení, ale také schopnost spolupráce a rychlou orientaci v prostorách školy. V obrovské konkurenci 80 týmů z celé České republiky vybojovali naši studenti obdivuhodné 8. místo.

Všem účastníkům děkujeme za reprezentaci naší školy.