V červnu tohoto roku se naše skupina vydala na expedici po jižní Moravě. Jako cíl jsme si stanovily zdokumentovat památky ležící v této oblasti a vytvořit naučné video. 

Naše cvičná expedice započala v Mikulově. Zde jsme původně měly v plánu absolvovat prohlídku zdejšího zámku, ale z časových důvodů jsme zvolily pouze prohlídku zahrad a exteriéru. Dozvěděly jsme se zde, jaký je rozdíl mezi hradem a zámkem, a následně se vydaly na dlouhou cestu do kempu. Po cestě jsme procházely centrem Mikulova, což bylo velice svůdné, jelikož teplé počasí přímo vybízelo k osvěžení v nějakém stánku, ale odolaly jsme. Jedna ze zastávek proběhla v geoparku, kde se nacházela jeskyně. V geoparku jsme si daly ještě pauzu na oběd, na který jsme si připravily boloňské špagety. Poslední zastávkou tohoto dne byla zřícenina Dívčí Hrad. Večer jsme se už jenom utábořily v kempu a některé z nás se zchladily ve vodě.  

Druhý den, první den naší ostré expedice, jsme strávily hlavně cestou k zámku Lednice. Velká část cesty byla po slunci, což zapříčinilo i delší polední pauzu ve stínu. Navíc jsme se ráno musely potýkat s nepříjemnou situací. Terku, jakožto alergika, bodla včela. Reakce naštěstí nebyla nijak závažná a mohly jsme všechny pokračovat dále. Večer některé z nás podnikly procházku do zámeckých zahrad a pak už jen hurá na kutě.  

Třetí den jsme vyrazily na prohlídku zámku. V původním plánu byly dvě komentované prohlídky a procházka k Minaretu. Stella nás nakonec ale přesvědčila, a zarezervovaly jsme si i prohlídku třetí. Potkaly jsme zde neskutečně příjemné průvodkyně a poznaly historii zámku i jeho obyvatel. Cestu do kempu jsme si kvůli únavě a puchýřům zkrátily. Kemp nebyl úplně dle našich představ, ale hold ne vždy se vše vydaří dle očekávání. Náladu nám ale spravil nádherný západ slunce u Apollonova chrámu.  

Poslední den jsme měly namířeno na vlakové nádraží do Valtic. Po cestě jsme lehce zabloudily, ale to nás zavedlo ke chrámu u Tří Grácií. Naši expedici jsme ukončily na nádraží a vydaly se koupit si za odměnu vychlazenou vodu.  

Celá expedice byla pro všechny neskutečným zážitkem. Občas sice některé z nás musely zatnout zuby a použít poslední síly, ale ty společně strávené momenty za to rozhodně stály. 

Milé studentky a milí studenti,

jménem nadace Bakala Foundation bych Vás ráda informovala o otevření přihlášek do nového ročníku programu Středoškolská stipendia (ASSIST & HMC), která umožňují studovat rok na výběrových středních školách v USA nebo dva roky ve Velké Británii.

Tato stipendia jsou primárně určena studentům 1. a 2. ročníků středních škol a ekvivalentních ročníků víceletých gymnázií. Omezený počet míst je v nabídce i pro žáky 9. tříd ZŠ a 3. ročníků SŠ.

Stipendia pokrývají školné, ubytování a stravu po celou dobu studia a v případě potřeby je možné zažádat o dodatečnou finanční podporu. Stipendia jsou určena aktivním studentům s dobrou znalostí angličtiny. Podrobné informace najdete na webu nadace Bakala Foundation.

Budeme velmi rádi, pokud nám pomůžete sdílet informace s Vašimi studenty a kolegy:

• elektronicky nebo třeba na školní nástěnce → informační leták,
• na sociálních sítích → můžete sdílet odkaz na náš facebookový příspěvek informující o otevření přihlášek.
• pro studenty a studentky, kteří se zajímají o vysokoškolské studium v zahraničí jsme nedávno spustili podcast Stípko. 

S pozdravem

Denisa Maková
Koordinátorka programu Středoškolská stipendia
Bakala Foundation
Tržiště 366/13, Praha 1 – Malá Strana, 118 00
makova@bakalafoundation.org
bakalafoundation.org
 
PS Díky tomuto stipendiu naše studentka Tereza Kostková studovala v roce 2024 – 2025 střední školu v USA. Její postřehy a zážitky si můžete poslechnout v podcastu. Odkaz najdete na školním webu. 

Ve dnech 16. – 18. září vyjela na projekt nazvaný Kraj známý i neznámý třída 3.A . Cílem projektu je poznání našeho regionu netradičním způsobem a také rozvoj jazykových dovedností v angličtině, češtině a „po naszymu“.  Předpověď počasí moc optimistická nebyla, ale nakonec jsme zažili sluníčko, zataženo, ranní mlhu i déšť, ale ten jen v noci. 

Všechny aktivity vypracovávali ve skupinách pod vedením zkušených pedagogů. Výuka neprobíhala klasicky jako ve škole, ale žáci sami aktivně získávali poznatky o našem regionu formou her, soutěží, pracovních listů či během procházek do okolí. Program probíhal v českém jazyce, ale také v angličtině tak, aby se žáci naučili používat jazyk jako komunikační a sdělovací prostředek. Zaměřili jsme se i na místní dialekt „po naszymu“. Žáci pracovali s textem písně skupiny Blaf, pokusili se o překlad slov i dramatizaci obsahu. Četli a snažili se porozumět vybraným povídkám místních lidových vypravěčů. 

Výuka neprobíhala jen uvnitř, ale také venku, protože počasí první den bylo tentokrát mimořádně příznivé – sice chladno, ale slunečno s výhledy na Lysou horu i Roháče. Díky běhacímu diktátu týmy získaly informace ke zpracování letáku o regionu, vyzkoušeli si anglickou paměťovou hru, prošli se k Medvědí skále, o které pak napsala originální pověsti. 

S pomocí pracovního listu, kde museli správně vytvořit recepty regionálních jídel, se dozvěděli informace o místní kuchyni. Od toho už byl jen krůček k praktickému využití. V týmech si připravovali těsto na „placki na blasze“. Vyzkoušeli si škrábání brambor na rychlost a někteří dokonce prolili kapky vlastní krve při strouhání brambor. A jak jim vlastnoručně vyrobená večeře chutnala, ať už se smetanou a cukrem, nebo se škvarky. 

I když by si žáci velmi přáli volné večery, nebylo tomu tak. Jeden večer jsme jídelnu přeměnili na divadlo,  kde nám týmy předvedly v angličtině pohádku Three Little Pigs. Všichni jsme se pobavili a porota měla těžkou práci rozhodnout, které představení bylo nejlepší. Druhý den večer hádali historické předměty a  Barča si připravila pro své spolužáky kvíz Jak znáš své spolužáky. Na závěr projektu jsme si vychutnali animaci písničky Cug do werku v originálním vystoupení jednotlivých týmů a dozvěděli jsme se, co je to marska, szrotplatz či pantograf. 

A protože se všichni snažili a body týmům přibývaly, týmová soutěž byla napínavá až do samotného konce. A jak to dopadlo? 
1. Sporťáci 61 bodů
2. Otrávené dlaždice 57 bodů
3. Zemani 54 bodů

Třetí den po posledních úkolech dostaly nejúspěšnější týmy ceny a šlo se domů. Určitě máme na co vzpomínat jak my učitelé, tak i žáci.

Statutárnímu městu Třinec děkujeme za finanční podporu z programu na podporu a rozvoj kulturních a sportovních aktivit a manželům Adamovým za sponzorský dar ve výši 4 000 Kč. 

P. S. Děkujeme maminkám Elišky a Barči za dovoz a odvoz pomůcek a také mamince Matyho za sladkou svačinku.

Komise AJ připravila pro studenty VG (a případně žáky 4.A) na tento školní rok zájezd do Anglie a jižního Walesu. 
Kritéria pro výběr studentů na zájezd:
– přednost mají studenti vyšších ročníků
– vzhledem k termínu není zájezd určen pro maturitní ročník
– kromě studentů 1.B a 1.C se všichni přihlašují od 7. 9. 2026 prostřednictvím online přihlášek ve FORMS – odkaz bude v Teamsech
– v případě, že se zájezd neobsadí zájemci z VG, mohou se na zájezd přihlásit zájemci ze 4.A (Mgr. Lisztwanová bude třídu informovat, pokud tato možnost nastane)

Více informací o programu a přihlášku naleznete v přílohách. 
Anglie a jižní Wales – program zájezdu
Závazná přihláška – Anglie a jižní Wales – pro studenty 1.B a 1.C, ostatní se přihlašují přes FORMS od 7. 9. 2026

Vedoucí zájezdu: Mgr. Blanka Lisztwanová

Tisk dokumentu

Končí školní rok a zároveň končí čtvrtý ročník projektu Malí a velcí – spolupráce MC DofE Gymnázia Třinec, MŠ Nerudova a třineckého gymnázia. Tentokrát akcí, kterou jsme nazvali Mini DofE den. Cílem bylo ukázat předškolákům, jak funguje DofE a expedice. Učili se stavět stany a dokonce v nich předškoláci mohli odpoledne přespat. Nakonec to byl tak neobvyklý zážitek, že ani hodinové čtení pohádek některé neuspalo.

A tak jsme se pustili do vaření pudinku. Všechno si předškoláci připravili sami – nakrájeli si ovoce, uvařili pudink, nalili si ho do misek a samozřejmě si na něm pochutnali.  Akce dopadla na jedničku a my věříme, že příští rok na tuto akci dorazí všichni předškoláci a ne jen sedm statečných jako letos. 

Dovolte mi, abych ještě jednou pogratulovala studentkám a studentům, kteří 16. 6. 2026 ve Valdštejnské zahradě slavnostně obdrželi certifikát zlaté úrovně programu DOFE. Jmenovitě program dokončili:

• Viktorie Czudková si díky DOFE uvědomila, jak důležité je poznat sama sebe. Silným zážitkem pro ni byl rezidenční projekt i expedice, během které zažila nezapomenutelný pohled na zatmění měsíce.
• Bára Gajdzicová říká, že jí DOFE přineslo disciplínu, vytrvalost a chuť se zlepšovat. Nejvíce si užila expedice, které jí přinesly nové zkušenosti a ukázaly, že překážky se dají překonat.
• Anna Gluzová říká, že se v programu DOFE naučila překonávat sama sebe a nevzdávat se. Nejvíc ji bavily expedice a plnění vlastních cílů, díky kterým získala nové zkušenosti i větší sebevědomí.
   

V neděli ráno, 24.5. 2026, naše skupinka v doprovodu paní učitelky Brukové, vyrazila na dlouho plánovanou stříbrnou expedici. Přestože naším hlavním cílem bylo Hřensko, nejdříve jsme jeli do Německa, kde jsme chtěli kousek projít. Jenže když jsme do Německa dorazili, zjistili jsme, že časově nestihneme projít jak Německem, tak se zajít podívat na Pravčickou bránu, než v 18:00 zavře. Vzhledem k tomu, že jsme nakonec spěchali na Pravčickou bránu, byla naše zajížďka do Německa zbytečná, ale aspoň jsme se díky tomu dvě minuty projeli na loďce přes řeku. Už tady jsme tedy museli trasu trochu pozměnit.

A v těchto změnách jsme pokračovali i další den po přesunu do druhého kempu, jelikož jsme se při plánování tras trochu přecenili. I přes menší změny v trase jsme však ponechali to, co jsme chtěli vidět nejvíce, ať už to byla Pravčická Brána, i ta malá, skalní hrad, nebo Dolský mlýn, kde se natáčela pohádka Peklo s princeznou…

Nejhezčí trasa však byla hřebenovka se skalními vyhlídkami, ze kterých byl krásný výhled. Hřebenovka se mi líbila nejvíce i proto, že jsme si tehdy nechali batohy v kempu a šli jsme na ni „nalehko“. A dobře jsme udělali. Na žebříky, skalní schůdky či některé úzké průchody mezi skalami bychom s plně naloženými batohy ani nezvládli. 

Poslední den jsme krásnými loukami došli do historického městečka Česká Kamenice. Do odjezdu vlaku zbyl čas i na zasloužené občerstvení, které jsme si nemuseli sami uvařit. A jako bonus jsme při přestupování na další spoj měli čas prohlédnout si centrum Děčína. 

Expedice splnila očekávání nás všech, odnášíme si z ní spoustu zážitků i zkušeností. A nelitujeme ani osmihodinové cesty vlakem, kterou jsme museli dvakrát absolvovat.

Přesně na Den dětí 1. 6. 2026 si dofačky programu Ceny vévody z Edinburghu (DOFE) a jejich spolužačkyz 3.C třineckého gymnázia připravili sportovní den pro děti z MŠ Nerudova v Třinci. Původní plán zorganizovat celou akci na školním hřišti nám překazilo počasí, a tak jsme celou akci museli přesunout do tělocvičny.  Pro děti to byla vítaná změna a pro naše studentky návrat do dětství a vzpomínky na hodiny tělocviku, které kdysi mívaly.

Děti se rozdělily do týmů a obcházely jednotlivá stanoviště. Všichni si vyzkoušeli skákání v pytli, házet míčkem na cíl i do dálky, sjet si po klouzačce z lavičky nebo se plazit tunelem. Dokonce se naučily tančit podle písniček pod vedením zkušených lektorek.

Akce se všem líbila – malým, velkým i paním učitelkám. Všichni byli za své výkony odměněni zlatou medailí, ať už děti či studentky. Odnášíme si krásné vzpomínky a také už víme, že dobrovolnictví může mít spoustu podob.
Poděkování patří nejen holkám, ale i Mgr. Gajdzicové, která zajistila program i sportovní náčiní. 

A české DOFE u toho nechybělo. Na konferenci vyrazila ředitelka Gabriela Drastichová, Learning&Quality manažerka Anna Čámská a šest koordinátorů z různých koutů České republiky. 

Na konferenci vystoupil generální tajemník DOFE Martin Houghton-Brown, který zdůraznil potřebu rozvíjení sociálních a osobnostních dovedností (tzv. human skills) a spolupráci jednotlivých zemí v rámci programu DOFE. A co ještě se řešilo? Část programu se věnovala třeba tématu Recruit – Retain – Reward (Nábor – Udržení – Ocenění). Účastníci diskutovali o tom, kde hledat nové vedoucí, jak si je udržet i v náročných obdobích a jak je ocenit (jak moc je důležité říct „děkuji za to, co děláš“). Během jednoho dne jsme si zažili i DOFE program připravený dofáky z místní školy. Plnili jsme všechny dovednosti – sportovali jsme, zdokonalovali jsme se ve výtvarné činnosti a dokonce nás zapojili do dvou charitativních projektů – výroby svíček na prodej a přesazování paprik. Nakonec jsme vyrazili i na malou expedici po M’dině a Rabbatu. Za odměnu jsme dostali speciální odznáček ve tvaru kompasu a typické maltské jídlo v místní restauraci.

Taková setkání připomínají, že DofE je součástí velké mezinárodní komunity. Sdílení zkušeností, inspirace i příkladů dobré praxe napříč zeměmi pomáhá posouvat program dál. My vedoucí jsme nahlédli do problematiky národních kanceláří, světa marketingu, fundraisingu, brandingu a naopak ředitelé měli možnost poslechnout si názory vedoucích na školách a v mládežnických centrem, pro které DOFE není hlavním zaměstnáním, ale činností navíc. 

A co mi konference dala osobně?
Pochopila jsem, kam DOFE směřuje v rámci celé organizace na světě, čeho chtějí do roku 2030 dosáhnout a proč.
Seznámila jsem se s lidmi stejného smýšlení a našla si přátele, se kterými plánuji další aktivity do budoucna v rámci DOFE i Erasmu+.
Získala jsem kontakt na maltskou školu, která by s námi chtěla navázat spolupráci v oblasti studentských krátkodobých mobilit.
A hlavně motivaci a nadšení pokračovat v programu DOFE na naší škole.

Mgr. Petra Bruková, koordinátor MC DOFE Gymnázia Třinec

Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DOFE) je jeden z celosvětově nejvýznamnějších programů neformálního vzdělávání, který založil před více než 60 lety Princ Philip, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II. V současnosti je v programu zaregistrováno téměř 300 center v České republice, ve kterých účastníci plní tři aktivity – sport, dovednost a dobrovolnictví, poté musí v týmech zvládnout cvičnou i ostrou expedici.  
A my jsme pyšní na dalších 20 studentů naší školy, kteří v programu získali bronzový odznáček a certifikát. 

V letošním roce nás čeká ještě zlatá ceremonie ve Valdštejnských zahradách v Praze, kde bude oceněno 14 našich dofáků a dofaček. Poprvé získají zlatý odznáček ti, kteří absolvovali bronzovou, stříbrnou i zlatou úroveň. To znamená stovky hodin práce na seberozvoji, dobrovolnictvím, tři cvičné, tři ostré expedice a také účast na týdenním rezidenčním projektu. 

Mezitím nás čeká šest expedic do různých koutů České republiky, případně i do okolních států, aby i další účastnici zvládli ukončit svou úroveň.

Poděkování patří samozřejmě dofákům a dofačkám, jejich vedoucím – našim učitelům – a také vedení školy za podporu programu na gymnáziu. 

Naše škola se ve čtvrtek 17. 4. poprvé zúčastnila anglické recitační soutěže v American Centre v Ostravě. Vyjely jsme dvě (Anežka Ciencialová a Jana Sikorová) s ochotným doprovodem Mgr. Petry Brukové. Celá akce trvala pouze dvě hodiny, během nichž jsme si stihly poslechnout zhruba 30 básní ve dvou různých kategoriích (recitace a vlastní tvorba – obojí anglicky). Anežka si poprvé vyzkoušela psaní básní v angličtině a tvrdí, že si to určitě zopakuje a že je to její nový koníček. Jana se účastnila v obou kategoriích a ve vlastní tvorbě se umístila na povedeném 3. místě. V American Centre jsme se cítily příjemně – hlavně tedy, když už jsme měly po vystoupení.

Recitační soutěž bychom doporučili každému, koho aspoň trochu zajímá poezie nebo angličtina.

Anežka Ciencialová, Jana Sikorová 7.A

Oběma děvčatům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a čas, který věnovaly přípravě na soutěž.

Ukázka práce, kdy „žák předčí mistra“ v anglickém jazyce. Janě gratulujeme a přejeme mnoho dalších literárních úspěchů i vydaných knih. 

Thrice by Jana Sikorová

Thrice I was no more alone, 
Thrice the white cliffs called me home. 
By the pricking of my thumbs, 
There my heart so often comes. 

My bones already lie, the soil makes me proud, 
Not some modern guy that merely stamps the ground. 
I was brought up in a land without a sea, 
Yet that is not where I pledged my loyalty. 

I long for the peaks where poets went to die, 
I long to call these lakes, woods and mountains mine, 
Since I stopped and smelled the red and white rose 
its coloured glasses have been stuck on my nose. 
Though every has a thorn, this one for me grows. 

I see silver lining where others see clouds, 
Too rich in colour, encasing land and crowds. 
Thrice! Thrice by the beauties I have come undone, 
Thrice in the land where sky and sea become one. 

I’ve seen the river where the white swan swam 
And stirred the hearts of many souls since then, 
the woman who made me proud to share her name, 
While no mortal hand could ever share her fame. 
Or the one I was so eager to hunt down, 
Not knowing more than this – he sang of flowers. 
Once in the gutter, I was looking at the stars. 

Each night I drifted off with an ink-stained hand, 
That country was on my mind, under my pen. 
Whatever souls are made of, mine belongs there! 
The cruellest lie was told in the silent air 

 You see, the night hath as much to do with sleep 
As the land of my dreams with silence and tears. 
It’s never too late to be wise to remind, 
Winter is here, but can spring be far behind? 
Reader, I married him, I married the isle. 

Thrice it was too hard for me, 
Thought to leave or not to leave?. 
When I went, my heart a hole,  
I begged please, I want some more! 

Pain and pleasure solemnly dictate my rhymes, 
It was the best of times, it’s the worst of times. 
The cliffs and lighthouses in my mind I bore, 
Long after the crashing waves were heard no more. 

Thrice!  
Thrice I was once more alone. 
Thrice the grey ships stole my home. 
So if there is a god in this god-forsaken land, 
When I die, I’ll not go to heaven, but to… 

Žáci čtyř tříd nižšího gymnázia hledali poklad, který podle tradic ukrývá Leprechaun – irský skřítek, proto museli splnit různé úkoly (například práce s textem, vyluštit křížovku, najít slova v osmisměrce či přeložit irské číslovky).

Za každý splněný úkol získali jednu indicii, která jim měla pomoci určit umístění hrnce s mincemi. Nebylo to snadné, ale nakonec zlatou čokoládovou minci objevil každý. Tedy skoro každý, protože nám ve středu někdo část pokladu snědl, a proto už na některé v pátek zbyla jen náhradní čokoládka.  

Za komisi anglického jazyka Mgr. Petra Bruková

předání vybrané částky

Dne 25. 3. 2026 jsme měly možnost navštívit organizaci Medica v Třinci, které jsme předaly finanční dar z naší školní charitativní akce Charity Bake Sale v rámci programu DOFE. Tuto akci zorganizovala Laura Burianová společně s paní učitelkou Petrou Brukovou a zapojili se do ní i ostatní žáci, kteří napekli různé dobroty. Ty se následně prodávaly o přestávkách a celý výtěžek byl věnován právě Medice.

Na návštěvu jsme se vydaly já, Elen Vítková, společně s Markétou Žabkovou a Laurou Burianovou, protože jsme byly za tuto iniciativu pozvány. Hned po příchodu nás čekala milá prohlídka celého domu. Prostředí na nás působilo velmi příjemně a připomínalo spíše rodinný domeček. Mohly jsme si prohlédnout různé pomůcky a věci, které slouží k pomoci lidem, a celkově jsme získaly lepší představu o tom, jak tato organizace funguje a co je mobilní hospic. Dozvěděly jsme se, že na provoz od dárců potřebují dva milióny korun ročně, aby lidé mohli umírat tam, kde mají svou postel a svůj hrnek.

Atmosféra byla velmi klidná, přátelská a pozitivní. Bylo vidět, že lidé, kteří tam pracují, to dělají srdcem. Na závěr návštěvy jsme obdržely certifikát jako poděkování za finanční dar a na chvíli jsme si společně poseděly u čaje.

Tato návštěva pro nás byla velmi příjemná a zároveň obohacující zkušenost. Jsme rády, že jsme mohly alespoň malou částkou přispět na dobrou věc a vidět, kam naše pomoc směřovala.

Elen Vítková

V březnu – měsíci knih – jsme si pro děti v MŠ Nerudova připravili čtení pohádek před odpoledním spaním. Pro velký zájem Dofačky i jejich spolužačky četly předškolákům klasické i moderní pohádky dokonce celé dva týdny. Děvčata mohla zapátrat ve své paměti a přinést si ke čtení svou oblíbenou knihu z dětství. Některá využila nabídku moderních pohádek a příběhů, které nám doporučila třinecká knihovna. Užívali si to všichni – velcí, malí i paní učitelky. Paní učitelky všechna děvčata pochválily slovy, že takto nedokáží uspat děti ani ony. 

Děkujeme všem děvčatům, která se zapojila, a doufáme, že pro předškoláky vymyslíme další zajímavé aktivity, které budou bavit i naše studenty. 

Mgr. Petra Bruková, koordinátor MC DofE