3.A na Skalce

Ve dnech 20. – 22. září vyjela na projekt nazvaný Kraj známý i neznámý třída 3.A . Cílem projektu je poznání našeho regionu netradičním způsobem a také rozvoj jazykových dovedností v angličtině, češtině a „po naszymu“. 

Všechny aktivity vypracovávali ve skupinách pod vedením zkušených pedagogů. Výuka neprobíhala klasicky jako ve škole, ale žáci sami aktivně získávali poznatky o našem regionu formou her, soutěží, pracovních listů či během procházek do okolí. Program probíhal v českém jazyce, ale také v angličtině tak, aby se žáci naučili používat jazyk jako komunikační a sdělovací prostředek. Zaměřili jsme se i na místní dialekt „po naszymu“. Žáci pracovali s textem písně skupiny Blaf, pokusili se o překlad slov i dramatizaci obsahu. Četli a snažili se porozumět vybraným povídkám místních lidových vypravěčů. 

Výuka neprobíhala jen uvnitř, ale také venku, protože počasí bylo tentokrát mimořádně příznivé – sice větrno, ale slunečno s výhledy na Lysou horu, Roháče i Tatry. Díky běhacímu diktátu týmy získaly informace ke zpracování letáku o regionu, vyzkoušeli si anglickou paměťovou hru, prošli se k Medvědí skále a ke Kamenné chatě s rozhlednou. Tam se jim podařilo pokořit dva roky starý rekord v netradiční soutěži „Kolik žáků tercie se vleze do dětského plastového domečku?“. Dostalo se jich tam neuvěřitelných šestnáct. 

S pomocí pracovního listu, kde museli správně vytvořit recepty regionálních jídel, se dozvěděli informace o místní kuchyni. Od toho už byl jen krůček k praktickému využití. V týmech si připravovali těsto na „placki na blasze“. Vyzkoušeli si škrábání brambor na rychlost a někteří dokonce prolili kapky vlastní krve při strouhání brambor. A jak jim vlastnoručně vyrobená večeře chutnala, ať už se smetanou a cukrem nebo se škvarkami. 

I když by si žáci velmi přáli volné večery, nebylo tomu tak. Jeden večer jsme jídelnu přeměnili na divadlo, kde nám týmy předvedly v angličtině pohádku Three Little Pigs. Všichni jsme se pobavili a porota měla těžkou práci rozhodnout, které představení bylo nejlepší. Druhý den večer hádali historické předměty a také jsme si vychutnali animaci písničky Cug do werku v originálním vystoupení jednotlivých týmů. 

A protože se všichni snažili a body týmům přibývaly, týmová soutěž byla napínavá až do samotného konce.

Třetí den po posledních úkolech dostal nejúspěšnější tým ceny a šlo se domů. Určitě máme na co vzpomínat jak my učitelé, tak i žáci.

P.S. Moc děkujeme všem, kteří nám upekli spoustu dobrot. Na tyto vynikající svačinky budeme dlouho vzpomínat. Také děkujeme panu Zuczkovi, který nám zajistil dopravu všech věcí na chatu a zpět. 

A pár zážitků samotných účastníků:

Marek Zadembski 

Celá akce pro nás byla jeden nezapomenutelný zážitek za druhým. Je těžké vybrat, který se mi líbil nejvíc, proto napíšu o jednom z těch, který se mi vryl do paměti: cesta k Medvědí skále.  
Ještě před tím, než jsme vyšli, se nechala půlka kluků nalíčit. Já jsem mezi nimi nebyl, ale byla sranda to jen pozorovat. Bylo jasné, že se na výletě budou hrát kolíčky, k tomu se vrátím později.  Při zastávce na Kamenné chatě jsme pokořili školní rekord a dokázali jsme vměstnat 15 lidí do malého plastového domečku. S Ondrou nám oběma čouhaly zadky z oken. Byli jsme ale uvnitř a bylo to zajímavé. Určitě ne něco pro klaustrofobiky.  Po cestě jsme si ještě našli 10metrové klacky a celkově jsme se bavili každou sekundu (alespoň já). Chvílemi jsme běželi, chvílemi jen šli a chvílemi se i kutáleli. Po tom, co jsme se po zábavném, ne moc náročném výletu, vrátili na chatu, slyšel jsem za mnou ve smíchu kluky říkat „damés“. Samozřejmě jsem na batohu měl kolíček! To ale nevadilo, protože tohle byl zážitek, na který dlouho nezapomenu.  Až teď když tohle píšu, jsem si uvědomil, že super zážitky a vzpomínky nepřichází s místy, ale s lidmi, se kterými je prožijeme.  

Matěj Szotkowski  

Celé tři dny bez školy byly velice kvalitní a zajímavé. Vytvořil jsem si mnoho vzpomínek a zažil mnoho hezkých okamžiků. Ale nejlepším byla cesta dolů ze Skalky.  
První polovinu cesty jsem šel poklidně ,a ještě si užíval povídání s kamarády. Druhou půli jsme se ale rozhodli seběhnout. Běh nebyl náročný a měl „flow“. Párkrát jsme se museli zastavit, abychom počkali na zbytek třídy, ale to nám nevadilo, protože to byl výborný čas na oddych.  
Od Zuzany k nádraží to už ale taková zábava nebyla, protože se běželo po asfaltu. Dolů jsem doběhl dosti vyčerpaný, a proto jsem si chtěl dát kofolu, kterou jsem nesl celou cestu v batohu. Nedošlo mi ale, že kofola bude po běhu dost natlakovaná a celého mě postříká.  
I tak mě cesta naplnila adrenalinem a povedlo se mi běžet/jít průměrnou rychlostí 8 km/h. Určitě si to zajdu seběhnout ještě jednou, ale už teď vím, že to nebude tak zábavné jako s mými spolužáky.   

Nikol Samanta Gachová

Z tohoto projektu máme plno nezapomenutelných zážitků. Neskutečně jsme si užili všechny aktivity, které pro nás paní učitelky nachystaly.
První večer jsme si měli připravit anglické představení na motivy pohádky Tři malá prasátka.
Vyšla nám taky procházka k Medvědí skále, kde jsme u Kamenné chaty překonali nejvyšší počet lidí (15) v dětském domečku.
Poslední den hned po snídani nám paní učitelky rozdaly povídky po naszymu, které jsme měli za úkol přeložit a odpovědět na otázky. Souboj mezi šesti týmy byl velmi vyrovnaný, a proto až poslední aktivity rozhodly o vítězi.

Do dob dávno minulých se vydali v úterý 19. září naši nejmladší studenti. Třídy 1.A a 2.A vyrazily na exkurzi do Archeoparku Chotěbuz – Podobora, aby se v rámci výukového programu Branou do minulosti seznámily se životem našich předků.  

V historickém areálu si děti prohlédly polozemnice a další obytné domy, v nichž se žilo na začátku raného středověku, vyzkoušely si na žernovu namlít obilí, zastřílely si lukem a někteří kluci se na chvíli proměnili v udatné středověké bojovníky. Plno zážitků a nových poznatků si studenti odnesli také z vnitřní interaktivní expozice, kde se hravou formou seznámili s archeologickými nálezy, zkusili si vyrýt svá jména hlaholicí do voskové tabulky a dověděli něco více o dějinách tohoto předního českého naleziště. 

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Nejstarší stopy osídlení nese z pozdní doby bronzové a halštatské, několik stovek let později ho na témže místě nahradilo raně středověké slovanské hradisko. Archeopark je jednou z poboček Muzea Těšínska.  

Mgr. Šárka Szlaurová

expedice Ladies

Do cíle dorazila 14. září poslední bronzová expedice roku 2023. Cílem expedice bylo šířit informace o programu Cena vévody z Edinburghu netradiční formou – malováním na kamínky na trase Třinec – Český Těšín – Karviná – Ostrava – Orlová – Bohumín. A jak se účastnicím dařilo? O své zážitky z cvičné části se podělila Anežka:

„Cvičná expedice pro mě byla z hlediska náročnosti překvapivě velmi pohodová. Z hlediska druhého se mi na paty lepila všechna smůla na světě. Od toho ale cvičné expedice jsou, ne? Zjistila jsem, že nikdy není na škodu přibalit si náhradní kus oblečení, kdybych čistě náhodou skončila ve vodní nádrži Hrabině v Českém Těšíně. Taky jsem se poučila, že nehledě na to, jak moc se chci vyhecovat, je žádoucí si před kopcem přeřadit, protože může být za zatáčkou ještě prudší a já i s brašnou zamířím k zemi. To mi připomíná další lekci, kterou jsem dostala. Přibalit upínací lanka a pořádně připevnit celý můj náklad. Nebo aspoň využít všechny bezpečnostní popruhy brašny a nebrat vyvážení kola na lehkou váhu. Díky tomu brašna po zbytek cvičné a během ostré expedice seděla mnohem poslušněji. Spolupráce v týmu naopak fungovala naprosto bezproblémově. Navzájem jsme si pomáhaly, a když to nešlo, alespoň jsme se o to snažily. Moc se mi líbilo, jak jsme to všechno braly se stylovým humorem. Nakonec to bylo, jako bychom si někam jen tak vyrazily na výlet. Aďa bezchybně navigovala, takže jsem se jenom nechala vést a hlídala, jestli to nenapálím do Janky. Takže cvičná expedice dopadla úplně jinak, než jsem si představovala. V dobrém slova smyslu. Faily jsem teda nečekala, ale jinak to bylo pohádkové. Největším překvapením bylo Karvinské moře a možnost se večer vykoupat. Nabyla jsem nějaké zbrusu nové zkušenosti – od vaření na  plynovém vařiče po spaní ve stanu a těšila se na další den.“

A co ostrá expedice? Byla taky tak pohodová? Tentokrát tuto část expedice zhodnotila Adéla:

„Naše ostrá expedice začala hned po sbalení stanů ve středu ráno. S holkami jsme vyrazily nejdříve do centra Karviné – do parku Boženy Němcové, na náměstí a ke karvinskému zámku Fryštát. Následně jsme projely celé město až na sever do lesoparku (svačina). Poté nás čekala zastávka u karvinských rybníků a přes Orlovou jsme dojely až ke chráněnému rybníku Skučák. Zde jsme zastavily u benzinové stanice na doplnění pití a holky na vařiči uvařily brokolicovou polévku. Pokračovaly jsme do Ostravy – pěšky jsme vyšláply na haldu Ema a naše středeční cyklistická cesta končila cyklostezkou u Ostravice směrem ke kempu Landek Park. Stanovali jsme zde jako jediní, takže jsme měli celý kemp pro sebe 🙂 K dispozici byly taky sprchy a skvělá koupelna, kterou jsme velmi ocenily. Až na to, že nám zde zůstalo některé nádobí, když se záchod zamykal 🙂 Okolo osmé hodiny večer se však rozpoutala bouřka a protekly nám stany, takže jsme se celé mokré přestěhovaly do stanů s podsadou v kempu, které byly naštěstí prázdné (ráno byla v našem stanu velká kaluž, a tudíž bylo velké štěstí, že jsme se měly kam schovat). Z pohledu kilometrů jsme všechno objely podle plánu – sice bylo počasí opravdu teplé, ale zvládly jsme ujet dalších 50 kilometrů. Poslední den jsme z kempu vyrazily v deset hodin, přičemž Jana v mokrých botách – bohužel jí během bouřky zmokly a neměla náhradní. V původním plánu bylo i centrum Ostravy, ale vzhledem ke zhoršenému počasí jsme jely rovnou k vyhlídce Petřkovice, u které se nabízel nádherný výhled na kopec Landek. Zatímco jsme mířily k hlavnímu cíli – soutoku Odry a Olše na hranici s Polskem, cestou jsme se zastavily na náměstí ve Starém Bohumíně a ještě u starého přístavu na Odře. Když jsme konečně dorazily k soutoku, ohřály jsme francouzskou polévku a sýrové těstoviny se špenátem a obdivovaly barevný rozdíl mezi oběma řekami. Po větší pauze jsme se už vybraly po (více terénní) stezce kolem Olše směrem k Bohumín – nádraží. Zde nás taky čekala překážka, kterou byl brod, ale úspěšně jsme ji zdolaly – taky za pomoci našich výjimečných vedoucích paní Brukové a pana Zbončáka. A vlakem domů! Ten jsme stihly tak tak. Naštěstí se našel ochotný pán, který nám pomohl s koly do schodů.

Ještě abych dodala pár vět z mého pohledu, orientace v tištěných mapách mi vyhovovala daleko více než v mobilu. Mapu jsem měla stále v ruce a sledovala, kde se nacházíme – mobil jsem musela často schovávat, aby mi nespadl. Několikrát jsem se sice ztratila, ale po chvíli jsem se zase našla a vymyslela alternativní trasu (snad si toho nikdo nevšiml, protože to často byly okliky😄). Spolupráce s holkami byla skvělá a až na pár nedoladěných detailů (zapomenuté nádobí, málo náhradního oblečení, občasné pády brašen z kola) se vše vydařilo podle plánu. Taky mi je líto, že jsem musela zameškat školu, ale lepší termín vybrat nešlo. Celkem jsme ujely asi 125 kilometrů a výlet jsme si moc užily – naučily jsme se spoustu praktických věcí, poznaly lépe náš kraj a odnesly jsme si nezapomenutelné vzpomínky.“

U příležitosti 55. výročí založení Gymnázia Třinec se bude dne 17. listopadu 2023 od 18 hodin konat v Kulturním domě Trisia večírek pro absolventy naší školy. Cena jedné vstupenky činí 500 Kč, součástí vstupného je i teplá nebo studená večeře. Prodej vstupenek probíhá jak v pokladně KD Trisia, tak také on-line zde: Vstupenky na večírek absolventů 17. 11. 2023

Při prodeji vstupenek si absolventi nevybírají jednotlivá místa, ale kupují vstupenku podle roku, kdy absolvovali maturitní zkoušku. Kategorie jsou rozděleny do období: 1965-1975, 1976-1980, 1981-1985, 1986-1990, 1991-1995, 1996-2000, 2001-2005, 2006-2010, 2011-2015, 2016-2023. Host si otevře událost, klikne na koupi vstupenky a vyskočí mu všechny uvedené kategorie. Po výběru jedné z nich vybere počet a může zaplatit. Na pokladně v Trisii se pokladní vždy zeptá na maturitní ročník a podle toho vstupenku prodá. Až bude prodej ukončen, budou hosté podle počtu prodaných vstupenek rozděleni do jednotlivých sálů Kulturního domu Trisia. Do správných prostor pak budou hosté podle vstupenky organizátory akce naváděni  při vstupu na večírek. 

Těšíme se na viděnou!

Základní body k účasti na STK (18. – 22. 9. 2023)
1. Sraz účastníků je v 7:15 h před budovou gymnázia. Přistoupit do autobusu v průběhu cesty je možné (Vendryně – Černovské, Bystřice – rozc. ke Košařiskám, Hrádek – obecní úřad, Hrádek – Harcov, Návsí – aut. st., Jablunkov – aut. st.), pouze po dohodě předem s p. Šotkovskou.
2. Všichni účastníci musí mít s sebou platný průkaz totožnosti (OP nebo pas), průkaz zdravotní pojišťovny.
3. STK je školní akcí, řídí se tedy školním řádem. Žáci jsou povinni respektovat pokyny pedagogů i zdravotníka.
4. Nezapomeňte vhodnou obuv (rozchozenou), oděv (teplé oblečení, softshellová bunda, outdoorové kalhoty, čepice, rukavice, pláštěnka), batůžek pro turistické výlety, lahev na pití, opalovací krém, sluneční brýle, plavky, ručníky, přiměřenou hotovost. 

5. Při nástupu do autobusu odevzdáte Prohlášení zákonných zástupců účastníků o bezinfekčnosti a zdravotní způsobilosti (ke stažení zde). Zletilí účastníci vyplní prohlášení o bezinfekčnosti sami (ke stažení zde). Bez odevzdání prohlášení se nemůžete akce účastnit.
6. Před příjezdem na místo ubytování proběhne první vycházka v Prosiecké nebo Kvačianské dolině v trvání cca 3 hodin. Proto je vhodné obléci si odpovídající turistický oděv, vzít si svačinu a pití do batůžku, pláštěnku.
7. Předpokládaná doba návratu ke škole v pátek 22. 9. 2023 je cca do 15:30.
8. V případě nenadálých změn zdravotního stavu v době před odjezdem prosím informujte vedoucí kurzu Mgr. Ivanu Šotkovskou (např. prostřednictvím aplikace Teams).

STK Informace

V minulých dnech nám byl udělen certifikát, který z nás dělá oficiálního partnera Cambridge
Centra přímo v Cambridge. 

Cambridge English Preparation Centre Certificate 2023-2024

Dear Cambridge English Preparation Centre,

We are delighted to count you among our most loyal preparation centres. Over the last academic year, you have prepared and registered 30 or more candidates for Cambridge English Qualifications. Thank you for your hard work! In recognition of your commitment, we are pleased to send you the attached certificate testifying that you are one of our most valuable Preparation Centres.

Please do print and display it on your premises and publish the electronic version on your website.

If you notice any mistake for the information on the certificate, please contact Gabriela George at gabriela.george@cambridge.org and a new one will be re-issued. In addition, please contact your exam centre and ask for the change of details for the incorrect information to be completed on the Cambridge English for Centres Portal (only the exam centre can request this change which you will be able to approve). We use the information declared by the exam centres for rewarding and issuing logo/certificate for preparation centres, thus the importance of having the correct information on our portal.

Kind regards,
Your Cambridge team


Cambridge University Press & Assessment is the publishing and assessment department of the University of Cambridge. The corporate title of the University is The Chancellor, Masters, and Scholars of the University of Cambridge. Our principal office is at Shaftesbury Road, Cambridge, CB2 8EA, United Kingdom, with registered VAT number GB 823 8476 09. We are a not-for-profit organisation and an exempt charity under the Charities Act 2011.

Disclaimer
This email is intended solely for the recipient and may contain confidential information. If you have received this email in error, please let us know and then delete the original email and any attachments. Do not use, copy or disclose the contents of this email or any attachment. Any views or opinions in this email are solely those of the author and do not necessarily represent those of Cambridge, unless specifically stated.

1) Uživatel internetu hltající obsah z tabletu, počítače nebo smartphonu se zdánlivě může domnívat, že na druhé straně drátů ho nikdo nedokáže vypátrat. Vždyť ho přece nevidí. To je sice pravda, ale už jen pouhým připojením k internetu o sobě sdělí celou řadu informací – jakým zařízením se připojil, odkud, jaký operační systém používá, rozlišení obrazovky apod. Nevěřte tomu, že vaše připojení bude opravdu anonymní. Vždy se najde někdo, kdo zaznamenává vaši aktivitu a vy nikdy nevíte, k čemu ji může zneužít.

2) Odstranit soubor či složku je jednoduchá věc. Stejně jednoduché je však je obnovit. Respektive má to dvě roviny. Pokud sáhnete do koše, který je obvykle nastaven na automatické vysypání po určité době (zpravidla 30 dnů), obnovíte data raz dva. Ovšem i po jeho vysypání je poměrně velká šance na obnovení dat. Zjednodušeně, data se stále nacházejí na diskovém úložišti, jen jsou označena tak, že je lze přepsat a nejsou na první pohled viditelná. To je sice skvělá zpráva, když něco smažete omylem, jenže stejně tak data může obnovit kdokoliv jiný a třeba i bez velkého úsilí.

3) Stále existuje hodně lidí, kteří své mobily, tablety, ale i notebooky dobíjejí až téměř po vybití celé baterie. Domnívají se, že to prospívá samotné baterii. Platilo to dříve, ale v současné době tomu tak není. Většina moderní elektroniky používá lithium-iontové baterie a těm nedělá dobře úplné vybití, a pokud k tomu dojde, může jim to ve skutečnosti ublížit. Místo toho se baterie spoléhají na nabíjecí cykly, z nichž každý je ekvivalentem jednoho plného nabití. To znamená, že pokud telefon nabijete z 50 % na plnou kapacitu, dojde k provedení poloviny cyklu. Nejvíce doporučované je potom udržovat baterii někde kolem 20 až 80 % kapacity baterie.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/pc-mac/anonymita-internet-mazani-dat-wifi.A230719_085043_hardware_dvr

https://cs.wikipedia.org/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D#/media/Soubor:IBM_PC_5150.jpg

Nabídka kroužků DDM pro školní rok 2023-2024