Konec uplynulého školního roku, poznamenaného covidem, byl ve znamení sportovních soutěží.
Momentky z volejbalového turnaje objektivem Kláry Turoňové si můžete znovu připomenout zde.
Další fotografie dodala Paula Pelechová, na kterou se můžete obrátit s prosbou o zaslání fotografií
ve větším rozlišení.
V pátek 13. 8. 2021 byly vyhlášeny výsledky literární soutěže, která byla součástí 90. narozenin statutárního města Třinec. Výzva, která čekala na soutěžící se zdála být snadná – napište text o Třinci na 90 slov. Jenže tak snadné to nakonec nebylo. O příběh, báseň, zamyšlení nebo slovní hříčku se tak nakonec pokusilo 18 soutěžících a nakonec uspěli tito:
Kategorie Žáci ZŠ
Jak to bylo a jak to je
„Třinec se nachází v Moravskoslezském kraji. Má zhruba 35 000 obyvatel, jeho rozloha je 8 541 ha. Třincem protéká řeka Olše. První písemná zmínka o Třinci pochází z roku 1461. Založen byl ve 14. století…“ vyprávěla žákům učitelka dějepisu o Třinci. Většinu žáků to však nudilo, a proto si šeptali, co budou dělat o víkendu.
Třeba Sára své kamarádce řekla: „Až skončí škola, půjdu do knihovny, potřebuju vrátit knihy. O víkendu asi půjdu s bráchou do Werk areny, hraje se tam zápas…“ Učitelka však žáky napomenula, aby poslouchali historii Třince.
Anežka Ponczová
Gratulujeme Anežce a děkujeme dalším soutěžím z 1.A, kteří se do soutěže zapojili.
logo DofE
Činnost DofE pokračuje i o prázdninách a účastníci programu nadále plní své aktivity ve sportu, dovednosti a dobrovolnictví. Někteří z nich tento týden ukončili všechny tři aktivity, kterým se věnovali půl roku. My vedoucí z toho máme velkou radost. Mnozí už mají za sebou i cvičnou expedici a zbývá jim „jen“ absolvovat ostrou expedici v neznámém terénu, aby mohli získat certifikát o dokončení bronzové úrovně Ceny vévody z Edinburghu.
Gratulujeme těmto účastníkům: Alexandra Casadio, Aneta Kaszperydesová, Dominik Golis, Jakub Kijonka, Jana Nguyenová, Karolína Goralová, Martin Kovář, Barbora Czudková, Viktorie Czudková, Jana Stryczková, Klára Byrtusová, Tereza Cieslarová a Adéla Ponczová.
Ostatním chybí jen týden či dva do dokončení, tak držíme palce, aby vydrželi a aktivity dokončili.
Mgr. Petra Bruková a Mgr. Jakub Lukáš
grant pro DofE
V červnu jsme postoupili do finále hlasování o příspěvky na malé projekty nadace Vy rozhodujete my pomáháme obchodní sítě Tesco. A měli jsme z toho radost, neboť konkurence byla tentokrát velká. Díky všem, kteří nám dali hlas formou vhozeného žetonu, jsme získali 10 000,- Kč na vybudování materiálové základny a činnost místního centra Ceny vévody z Edinburghu na naší škole. Peníze využijeme na nákup outdoorového vybavení pro cvičné a ostré expedice, které jsou součástí programu a povinně je musí absolvovat každý z účastníků.
Děkujeme vám za podporu. 
Mgr. Petra Bruková, koordinátor MC DofE
V uplynulém školním roce se žáci 1.A zapojili do projektu Čtení pomáhá. Cílem projektu je motivovat žáky a studenty ke čtení a dobrovolnictví. Z pestrého seznamu knih si mohou vybrat, kterou si přečtou. Poté vyplní krátký test a mohou poslat symbolických 50,- Kč jedné z charitativních organizací z nabídky. Takto podpořili projekty My čteme, galerie rozdává radost a zážitky, Radost z pohybu může pomáhat, Notebooky do pěstounských rodin, Knihy pro děti zdarma, Rodina v tísni, Když knihy chybí…
Díky tomuto projektu už také všichni ví, kdo je ve třídě největší čtenář. Stal se jím Martin Vacek.
Expedice DofE za poznáním Lysé hory
nocování na Lysé hoře
V rámci završení bronzové úrovně prestižní ceny vévody z Edinburghu jsem měl možnost se svými dvěma spolužáky a přáteli a jednou slečnou z nižšího ročníku absolvovat cvičnou expediční výpravu na velikána našich Moravskoslezských Beskyd, tedy Lysou horu. Naše trasa začínala na autobusovém nádraží v Ostravici s mezizastávkou na kopci Lukšinci. Nakonec již zbývalo zdolat pouze několik kilometrů a stanuli jsme na vrcholu naší regionální velehory. V průběhu naší cesty jsme také v rámci plnění expedičních povinností zaznamenávali flóru, se kterou jsme se v průběhu túry setkali. Musím se přiznat, že před zahájením expedice jsem měl obavy o náročnosti expedice kvůli nám všem, což ještě umocnil fakt, že si naše nejmladší spoluúčastnice v půli cesty poranila nohu. Nakonec však ukázala, jak houževnatou osobou je a ke zdárnému výstupu nám konec konců pomohla i výhodná časová rezerva díky skvělému plánu jednoho z mých přátel.
I když jsem měl před startem pocit, že některé druhy příprav jsou ze strany našich nadřízených lehce přehnané, celá událost mi ukázala, že neoplýváme ještě tolika zkušenostmi. Některými věcmi jsme byli dosti překvapeni a museli jsme ukázat více samostatnosti. A o tom to celé myslím také je. Pokud ve svém životě v určitých ohledech nezariskujete a občas nevystoupíte ze své komfortní zóny, přijdete o mnoho skvělých, a jak říkají naši učitelé, především intenzivních zážitků. To si odnáším také já. Dvoudenní chození s dvacetikilovým batohem se stanem, který ani nevytáhnete, spaní pod širým nebem, vaření si své vlastní variace leča, či noc, kdy nezamhouříte oko, jeden člověk se na vás lepí, aby se zahřál a druhý vás častuje zpěvem, po kterém se vám ztrácejí veškeré naděje na úspěšný spánek.
Už jen kvůli tomu, všem účast v DOFE velmi doporučuji a sám se těším na naši ostrou expedici.
Filip Danyś, Team 5
Expedice DofE a významná místa v okolí Jablunkova
team a Čertovy mlýny
Ve čtvrtek 10. června 2021 jsme se jakožto sedmičlenný dívčí tým vydaly na expedici do přírody. Naše trasa započala v Jablunkově, kam jsme dojely autobusem. Pěšky jsme potom pokračovaly do Návsí, kde jsme měly kontrolní schůzku. Z Návsí jsme se vydaly na Polanku, kde jsme se po cestě zastavily u kaple Panny Marie pod Polankou. Z Polanky naše kroky pokračovaly na horu Gírovou. Pak už jsme jen sestoupily dolů do Mostů u Jablunkova přes horskou chatu Studeničné. V Mostech u Jablunkova jsme se potkaly s našimi vedoucími, kteří nás dovedli na místo našeho noclehu. Večer jsme nejprve postavily stany, posedaly si do kolečka a začaly vařit večeři. Druhý den ráno už jsme se jen sbalily a jely domů vlakem. Cílem naší expedice bylo vypracovat naučnou stezku na trase, kterou jsme ušly.
Zaznamenat náročnost trasy, výškové převýšení, historické a přírodní zajímavosti. Expedice byla velmi naučná, jelikož jsme se musely naučit spoustu věcí. Byl to ale také velmi krásný zážitek, na který budeme určitě všechny rády vzpomínat.
Lucie Fargačová, Team 3
Expedice DofE se základy horolezectví
horolezecká expedice
Ve dnech 21. – 22. 6. 2021 jsme se vydali na cvičnou expedici do Komorní Lhotky na cvičné skály v Godulském lomu. Naučili jsme se lezecké uzly a paní učitelka Lisztwanová nám vysvětlila základy horolezení. Po teorii jsme se navázali na sedáky a vyzkoušeli jsme si jištění. Poté jsme si udělali buřtguláš a šli jsme spát, jelikož na druhý den nás čekal patnácti kilometrový pochod na Javorový vrch. Brzy ráno jsme vstali, sbalili jsme si věci a vyšli jsme na Godulu. Naše trasa vedla přes stezku podkladů do Řeky, z Řeky do Gutského pekla a z Gutského pekla na Javorový vrch. Počasí nám naštěstí vyšlo, takže jsme si to všichni užili.
Cílem expedice bylo vytvořit pochodový film trasy, tedy zaznamenat naši výpravu pomocí azimutů a vzdáleností mezi jednotlivými body. A pak porovnat získané hodnoty se skutečností v mapě. Výsledkem může být materiál, díky kterému by se naše trasa dala replikovat jen za pomocí buzoly.
Martin Kovář, Team 1
S DOFE napříč Beskydy
Za 20 km jsme v cíli 🙂
V rámci projektu DOFE jsme se v pondělí 12. července se spolužačkami vydaly na cvičnou expedici, která měla posloužit jako příprava na závěrečnou část projektu – ostrou expedici. Rozhodly jsme se pro expedici ve formě pěší turistiky a po pár rozhovorech jsme přišly i k finální trase. Ze začátku jsme si nebyly zcela jisté, zda jsme vůbec schopny takto dlouhou trasu ujít, ale i přes pochybnosti jsme výzvu přijaly a dohromady jsme ušly kolem 20 km.
Naše cesta oficiálně začala v Dolní Lomné u restaurace Mánes, odkud jsme měly s batohy na zádech vyrazit. Bohužel nám deštivé ráno moc optimistických myšlenek nepřineslo, a my jsme s holkami chvílema dokonce polemizovaly, jestli nebude lepší to zabalit a jet domů. Avšak po motivaci od paní učitelky nám bylo jasné, že v tuto chvíli už to vzdát nemůžeme. Naše víra se snad vyplatila, protože od toho momentu bylo počasí čím dál tím lepší a my byly rády, že nemusíme šlapat v nějakém extrémním vedru, nebo naopak v dešti.
Z Dolní Lomné jsme vylezly kolem rozcestníku Kostelky k rozhledně Tetřev, kam jsme se dostaly poměrně rychle, a tak jsme další kilometry braly více s klidem a snažily se spíš soustředit na náš cíl. Od vrcholu Velkého Polomu byla trasa víceméně bez jakýchkoliv větších výškových výkyvů, což udělalo výšlap mnohem příjemnější, než se zprvu zdál. Dále jsme pokračovaly po hranicích se Slovenskem a po cestě se pravidelně občerstvovaly lesními borůvkami. Když jsme došly na Muřinkový vrch, rozhodly jsme se poobědvat, jelikož nám po již zdolaných kilometrech vcelku vyhládlo. S plnými břichy jsme se vydaly dál. Postupem času se pak začaly projevovat první známky únavy a bolesti, ale alespoň nám při tom nekručelo v břiše. Zbytek cesty po hřebenu na Lačnov, se už dost táhl, jelikož jsme už všechny netrpělivě vyhlížely cíl naší trasy. Upřímně řečeno si pamatuji až náš příchod k chatě, což bude nejspíš zaviněno elektrickým plotem, který mě kopl a tím i probudil. Došly jsme ale všechny ve zdraví, a to je hlavní. Chvíli po našem příchodu jsme začaly stavět stany, rozdělaly oheň a začaly dělat večeři v podobě uvařené čočky s párkem a chlebem, která se po již našlapaných kilometrech zdála být přímo darem z nebe. K večeru jsme se pak po několika zápasech s hmyzem a posezení u ohně konečně uložily ke spánku.
Našim cílem této expedice byl poslech ptačích zvuků a jejich identifikace. Jelikož jsme mezi námi měly zkušenou členku, která se této činnosti v projektu věnuje, nedělalo nám to skoro žádný problém. Dokonce by se dalo říct, že jsme s jedním havranem navázaly rozhovor, ale je možné, že právě to byl jen důkaz našeho vyčerpání.
Řekla bych, že tento výšlap dopadl úspěšně a my si vyzkoušely vše, co se nám bude později hodit při opravdové expedici, jako třeba stavění stanu, orientace na mapě nebo samotné obstarávání jídla. Nesmíme také zapomenout na řádné sbalení batohu, bez něhož bychom se při podobných výletech neobešli. Velký vděk patří paní učitelce Brukové, která nás v průběhu podporovala a dávala nám užitečné rady, kterými nám určité věci dost ulehčila. A my tak můžeme zakončit tento proces přípravy a rovnou se vrhnout na plánování ostré expedice, tedy vyvrcholení tohoto projektu.
Tereza Cieslarová, Jana Stryczková, Team 4
Letošní absolventi neměli snadné zakončení studia. Covidová omezení je připravila o standardní přípravu k maturitě, byla změněna pravidla pro konání maturitní zkoušky. Studenti se museli vzdát také tradičních akcí před maturitami i po zdárném ukončení studií na gymnáziu. Třída 4.E však navzdory pandemii stihla spojit stužkovací večírek s pomaturitním, a dokonce nám přišla na závěr podivného školního roku „naposledy zazvonit“. Přejeme všem absolventům úspěšný vstup do dalšího studia!
Nádherná sportovní zápolení v závěru roku opět objektivem Kláry Turoňové.
Fotogalerie Kláry Turoňové z 22. ročníku Olympijského šestiboje.
Student 4. A, Filip Michejda, dokázal, že mateřský jazyk ovládá na výbornou. V soutěži Olympiáda v českém jazyce se probojoval až do celostátního kola a vedl si zde skvěle. V silné konkurenci obsadil 6. místo.
Srdečně blahopřejeme!
Studentka 2. D, Veronika Sarah Wapieniková, se může pochlubit velkými znalostmi z historie. Probojovala se v Dějepisné olympiádě až do celostátního kola. Poradila si se silnou konkurencí a získala skvělé 4. místo.
Srdečně blahopřejeme!
Dvojitá duha Vojty Zieliny
Celé pololetí měli zájemci z nižšího gymnázia možnost účastnit se soutěže Meteorologie a pranostiky. Celkem vzniklo 20 soutěžních pracovních listů, které zahrnovaly teoretické, praktické i bonusové úkoly. Je neuvěřitelné, kolik soutěžících vydrželo během distanční výuky odeslat každý týden své výsledky příkladů, pokusů i fotky či videa k bonusovým úkolům. Během prezenční výuky se soutěž konala jednou za čtrnáct dní, protože mnohým soutěžícím ubylo volného času – začaly kroužky, tréninky, kurzy a přibylo dojíždění do školy.
A jak soutěž zhodnotili sami žáci?
„Je to takové divné, že už to končí. Sice to někdy bylo těžké (hlavně to počítaní), ale zase jsem se toho hodně naučila ve Wordu a tak dál. Kdyby tu nebyly úlohy na přemýšlení, tak by to bylo nejlepší, ale i tak mě to bavilo. Vedla jste si moc dobře, paní učitelko.“ Jana Capková
„Soutěž byla super, akorát mohla být o pár týdnů dřív, protože za chvíli bude vysvědčení a závěrečné písemky, takže se musíme učit.“ Rút Borská
„Soutěž byla skvělá, dozvěděl jsem se spoustu věcí a podnikl mnoho výletů do míst, která jsem neznal. Víc mi vyhovovala verze s jedním zadáním na dva týdny, jinak bych nic neměnil, děkuji za soutěž.“ 😊 Vojtěch Zielina
„Soutěž byla super!!! Děkujeme.“ Miroslav Chytka
Naposledy jsem o soutěži psala na konci března. Jak to bylo dál?
V dubnu docela pršelo, a tak soutěžící vyráběli doma vlastní déšť a také počítali, kolik vody prokape netěsnícím kohoutkem za rok. Také pátrali, kolik by to v jejich obci stálo. Výsledky byly zajímavé – od 0,- Kč v případě vlastní studny přes 88,- Kč v Horní Lomné až po téměř 900,- Kč v Třinci. Pranostika na další týden pravila: „Na Rudolfa je dobré vysazovat zelí do polí.“ Ale u nás bylo nevlídně a mlhavo. A tak se vyráběla mlha a hlavně se prakticky zjišťovalo, jaké oblečení je vhodné do mlhy či tmy. Jaký oděv je nejbezpečnější, vám prozradí Barča.
Na konci dubna se do České republiky vrátili čápi. Všichni zjišťovali něco o jejich životě. Důležité údaje nahrazovaly příklady s odmocninami a procenty, ale nakonec se všichni dozvěděli o čápech to nejzajímavější. V rámci bonusového úkolu se snažili vyfotit čapí hnízdo ve svém okolí. Rekordmanem se stal Vojta, který objevil 7 čapích hnízd. Podle jeho mapky se můžete projít na procházku i vy.
I v dalším díle se soutěžící věnovali dalším jarním poslům jara – včelám. Všichni se snažili spočítat, kolik nektaru je třeba na výrobu 1kg medu a také včely vyfotit při opylování. A Mirek k tomu složil i básničku.
Včelka létá sem a tam,
„Kde mám mobil?“ přemítám.
Do pátku musí být hotový
ten náš úkol bonusový.
Letím jak s větrem o závod,
jako by šlo o život.
Nachytal jsem první včelu,
jak přistála na podbělu.
Druhá včelka, ta mi dala,
než devětsil osedlala.
Na tu třetí čekám marně,
několik hodin minimálně.
Pak s úžasem hledím vzhůru,
na vrbě jich shledám fůru.
Na pampelišce čtvrtá sedí
a se zájmem na mne hledí.
A na konec básničky
vyblejsknu si včeličky,
jak v Jablunkově na náměstí
opylují třešničky.
V soutěži se dostalo i na výrobu zvonů a zvoničky. Přišla spousta fotek místních zvoniček a všichni pátrali, co vše znamená slovo zvon (v kostele, na čištění odpadních trubek) a zvonek (malý zvon, u dveří, na kole, část Těšína).
A přišel červen a oslava dne dětí. Soutěžící si zkusili vyrobit vlastní šampaňské i limonády a taky spravedlivě rozkrojit dort třemi řezy pro 7 a taky pro 8 osob. Pak se změnilo počasí, všude řádily bouřky, a tak poslední díl byl o hromech a blescích. A protože už to byl poslední díl, bonusový úkol byl náročný – podle meteorologických mapek sestavit předpověď počasí, např. PŘEDPOVĚĎ POČASÍ – Eliška Veselá. A výsledky byly téměř profesionální – videonahrávka, audionahrávky, prezentace či vlastní mapky vytvořené v Minecraftu.
jahody Terky Demelové
A také se někteří pochlubili svými výpěstky, o které se starali téměř tři měsíce. Sklízeli jahody, hrášek, salát …. úroda Barči Gajdzicové a úroda Vojty Zieliny.
A jak to celé dopadlo?
Vítězové nižší a vyšší kategorie
Nižší kategorie
Vyšší kategorie
Moc gratuluji!
Všem ostatním děkuji za účast, krásné příspěvky a zpestření mého pedagogického života.
A pokud vás soutěž zaujala, prohlédněte si zpracování Mirka. Určitě si uděláte obrázek… Škoda, že se nemohu podělit i o další povedené práce…
Meteo14_Mirek_Chytka Meteo15_Mirek_Chytka Meteo16_Mirek_Chytka Meteo17_Mirek_Chytka (1) Meteo18_Mirek_Chytka (1) Meteo19_Mirek_Chytka (1) Meteo20_Mirek_Chytka
8. a 9. ročník základní školy
6. a 7. ročník základní školy
Nositelná zařízení známe nejčastěji v podobě různých senzorů, kterými si denně monitorujeme svoje běžné vitální hodnoty. Produkty z kategorie nositelných zařízení se ale mohou přímo podílet na výrazném ulehčení konkrétních zdravotních potíží. Mohou zlepšit kvalitu života a soběstačnost pacientů se zdravotním pohybovým zatížením, jako je např. Parkinsonova choroba (Parkinsonský tremor) nebo Esenciální třes (Esenciální tremor).
K takovým zařízením patří „chytrá rukavice“ GyroGlove britského startupu GyroGear, který se zabývá vývojem nositelných zařízení, pomáhajících jednotlivcům s těžkým třesem rukou. Zařízení stabilizuje otřesy rukou pomocí špičkových leteckých gyroskopů, čímž obnovuje běžnou manipulaci bez omezení. GyroGlove efektivně umožňuje uživatelům zvládnout každodenní úkoly, kdy jsou nemocní schopni o sebe samostatně pečovat, vkládat klíče do zámků, psát a někteří dokonce navléknout jehlu a znovu šít.
* Parkinsonovou chorobou a Esenciálním třesem je dnes postiženo více než 200 milionů lidí na celém světě. V České republice žije s těmito chorobami přes dvacet tisíc osob.