Články z kategorie Český jazyk a literatura


Úspěchy v recitačních soutěžích

Byl pozdní večer – první máj…,“ mnozí studenti si pod těmito slovy ihned představí recitování před celou třídou, což může doprovázet stažení žaludku a třesoucí se ruce, zkrátka stres. Avšak u nás ve škole se najde hned několik talentovaných recitátorů, kteří chtějí dál šířit slova skvělých básníků i prozaiků a oživovat tak jejich odkaz. Tito odvážní trému házejí za hlavu a užívají si chvíle „ve světlech reflektorů“.  

Své umění nám v únoru předvedli žáci nižšího gymnázia v rámci školního kola recitační soutěže. O vysoké úrovni vystupujících nebylo pochyb, ostatně odborná porota se při rozhodování docela zapotila.  

Mladší kategorii ovládli žáci z 1. A. Pomyslnou bronzovou medaili získal Matěj Szotkowski, druhé místo patřilo Markovi Zadembskému a porotu nejvíce okouzlila Tea Lotta Szpyrcová, která skončila jako první.  

Ve starší kategorii zase zazářila třída 4. A. Třetí místo obsadila Šárka Labajová, jako druhý skončil Vojta Zielina a soutěž vyhrál Adam Slaninák.  

Vítězové obou kategorií odeslali do okresního kola soutěže nahrávky svých vystoupení a Tee Lottě Szpyrcové se podařilo i tuto přehlídku ovládnout. Zlatá Tea se tedy 1. dubna vydala na krajské kolo do Ostravy, kde si porotu opět získala. Teino vystoupení bylo natolik inspirativní a zajímavé, že bude mít možnost reprezentovat nejen gymnázium, ale i celý Moravskoslezský kraj v celostátním kole ve Svitavách. Naší skvělé recitátorce budeme držet palce! 

Do budoucna doufáme, že recitace nebude pro žáky představovat pouze povinnost, ale že v ní najdou snad i zalíbení – my je totiž moc rádi uslyšíme.  

Magdaléna Majetná uspěla v soutěži esejí

Žijeme ve svobodné zemi? Na tuto otázku hledali ve svých esejích odpověď studenti seminářů z českého jazyka a literatury. Soutěž pro studenty 4. ročníků gymnázií v Moravskoslezském kraji vyhlásila Slezská univerzita v Opavě. Mezi tři vítězné texty byla vybrána esej Magdalény Majetné z 6.C.

Blahopřejeme!

ŽIJEME VE SVOBODNÉ ZEMI?

Již od mých dětských let mi byla Česká republika prezentována jako demokratický stát, ve kterém jsou si lidé rovni, kde není nikdo utlačován, kde je názor každého občana respektován, kde se každý může cítit dobře a v bezpečí a kde svoboda panuje na každém rohu. Učebnice na základních školách nešetřily kritikou totalitních režimů, které všechna lidská práva a svobody popíraly. Propagace pouze vyvolené skupiny lidí a nemilosrdné házení přívrženců demokracie přes palubu. Všichni jsme seděli ve školních lavicích s otevřenou pusou a nechtěli uvěřit všem těm zlým věcem, které lidé udělali jen kvůli moci, autoritě a silnému postavení. Ještě toho večera jsme doma rodičům nadšeně vyprávěli, jak jsme rádi, že žijeme v demokratické a svobodné zemi, že můžeme dělat věci, které nás baví, a nemusíme se bát projevit svůj názor. O to smutnější je fakt, že většina z nás změnila v průběhu dospívání na českou demokracii názor. Co se ale vlastně stalo? Spadly nám snad z očí růžové brýle nevinného dětství? Zahlédli jsme snad pravou tvář těch, kteří stojí v čele našeho státu? Co nás, malá dítka, vedlo k tomu, že jsme začali o svobodě v naší zemi pochybovat?

Ze všech stran se na nás valí nepřeberné množství informací. Včera se stalo to a dneska zase tohle. Televize, rádio i internet, všechna média nám každý den servírují další a další novinky. Mezi těmito zprávami však číhá přetvářka, mlžení a lež. Jako příklad můžeme uvést kauzu ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana, kdy pár dní po volbách nikdo neměl nejmenší zdání, jak to bude v České republice v následujících dnech vypadat. Dle mého názoru má každý občan právo vědět, co se v jeho zemi děje a jakou situaci může očekávat. Cokoli, co toto stanovisko vyvrací nebo popírá, a přináší tak do našich životů nejistotu, hází, dle mého mínění, černý stín na demokracii a svobodu naší země. V tomto případě tancovala česká demokracie na kraji útesu a mnoho lidí ztratilo víru v politiky a svou bezpodmínečnou svobodu.

Troufnu si říci, že lež a intriky, které se k nám skrze média dostávají, nevalně ovlivňují náš každodenní život. Mnohdy tyto informace spřádají lstivé sítě, do kterých nás pohlcují. Mnohdy se můžeme cítit nekomfortně. Mnohdy můžeme pociťovat nejistotu, v nejhorších případech i bezmoc a beznaděj.

I přes veškerou lež, klamy a lidskou přetvářku jsem ale neskutečně vděčná, že jsem občanem České republiky, mám svá práva a že demokratické kořeny našeho státu drží pevně v zemi. Občas naše politika kráčí na vratkých nohou, občas můžeme pociťovat nepopsatelnou zášť vůči našemu státu a vůči lidem, kteří stojí v jeho čele. Osobně si ale myslím, že tyto věci nikdy nemohou soupeřit s faktem, že máme právo na život, nemusíme se bát o své bezpečí, máme možnost svobodné volby a můžeme dělat věci, které nás baví. Že si můžeme s klidnou duší sednout do našich školních lavic a dále si pročítat již otevřenou učebnici o demokracii a svobodě, která porazila ty zlé totalitní režimy, které kdysi bývaly naším dětským strašákem.

 

Filip Michejda umí!

Student 4. A, Filip Michejda, dokázal, že mateřský jazyk ovládá na výbornou. V soutěži Olympiáda v českém jazyce se probojoval až do celostátního kola a vedl si zde skvěle. V silné konkurenci obsadil 6. místo.

Srdečně blahopřejeme!

Úspěch M. Majetné v celostátní literární soutěži ČAPKOVINY

Jaké by to bylo nestárnout, být nesmrtelný? Nad touto otázkou se zamýšleli studenti předmaturitního semináře z češtiny po přečtení knihy K. Čapka Věc Makropulos. Nechali se pak inspirovat tímto nadčasovým dramatem a psali text libovolného žánru na téma nesmrtelnost. Nejlépe si s úkolem poradila Magda Majetná a svou práci zaslala do celostátní literární soutěže ČAPKOVINY aneb Žijeme s knihou, kterou pravidelně vyhlašuje Střední škola designu a umění, knižní kultury a ekonomiky Náhorní v Praze, letos s tématem Cesty nesmrtelnosti. Její citlivá, kompozičně promyšlená lyrická próza porotu zaujala a získala 1. místo.

Blahopřejeme k zaslouženému  úspěchu!

CESTY NESMRTELNOSTI 

Ve Strachotíně dne 7. 8. 1949 

Milá maminko, 

kdybys jen věděla, jak moc mi chybíš. V pravé ruce třímám červené kuličkové pero a nervózně pohupuju nohama, celá se chvěju. Já na Tebe moc myslím, maminko, víš? Přes své slzy nevidím tu Tvou usměvavou fotku na nočním stolku, která mi přináší smutnou útěchu. Jak moc bych si přála, abych se teď mohla usmívat s Tebou! A jen se smát a dovádět a společně trhat na louce vlčí máky. Maminko, mně se stýská. Já nechci, abys odcházela a nechávala mě tady. Nechci být bez Tebe. Nechci být sama. Nechci, abys žila pouze ve starém rodinném albu, kde mě jako maličkou vozíš v tmavě zeleném kočárku. Nechci Tě vídat pouze ve svých vzpomínkách, ve kterých nosíš tu kytičkovanou sukni a voníš po sušenkách. Chci Tě obejmout, mami. Chci s Tebou zase krmit husy na dvorku a zpívat Ó, řebíčku zahradnický. Chci, abys tu byla. Se mnou. Abych nebyla v té dlouhé nekonečné věčnosti sama. 

Mami, já chci utéct za Tebou. Chci utéct z toho nekončícího života, který tady musím vést. Chci pryč z té nudy a ze všech neřestí tohoto světa. Chci být volná jako ty, maminko. Chci sedávat na obláčcích a svobodně tančit s rozpuštěnými vlasy ve vzduchu. Každý den se klanět sluníčku a v noci si povídat s hvězdami. Nechci nosit těžké vězeňské okovy lidského života. Jen škrtí a tahají.  

Tolik bych Ti toho chtěla říct! Tolik slov, která teď jen bezcenně padají na podlahu a tříští se na smutek a bolest. A ty střepy odráží věčnost. Tu předlouhou věčnost, která přebývá v každičkém coulu mého těla. Tu předlouhou věčnost, která mi už nespočet nocí nedala spát. Maminko, to já. To já jsem ta věčnost. Ta krutá a nepřejícná nesmrtelnost, která bude mé nebohé dívčí srdce obléhat celý dlouhý život. Postaví kolem mě vysoké hradby a nepustí ke mně ani závan kýžené smrti. 

Mám strach, maminko. Nemám nikoho, o koho bych se opřela a kdo by za mnou stál. Ze všech stran ne mě doléhají chmury, které se mi zle vysmívají. Vím, že mě nemají rády, že mi přejou to nejhorší. Maminko, vrať se ke mně na chvíli. Ochraň mě před tou nesmyslnou zlobou. Obrať čas. Slib mi, že už podruhé neodejdeš, že už mě neopustíš. Já budu hodná, mami, slibuju. Nebudu už Mourka tahat za ocas. Jen mě prosím obejmi a vyprávěj mi pohádku před spaním. Nech mě být tím malým koťátkem, které spokojeně přede velké mámě kočce v náručí. 

Proč mám žít na věky? Proč mám vidět všechna utrpení a sama žádné neprožívat. Proč mám všechny, které miluji, vidět umírat? Proč jsem v tomhle světě tak sama? Proč mám být jiná a výjimečná? Já chci být normální, maminko. Taky chci ležet v nemocnici jako Hanička od vedle. Taky chci mít jednoho dne šedivé vlasy a dřevěnou hůlku a vařit oběd vnoučatům. Taky chci jíst pilulky na vysoký tlak. Taky chci vyletět do nebe a najít Tě, jako ostatní lidé nacházejí ty, které milují. Maminko, já chci taky umřít! 

Nechci, aby mé vzpomínky na Tebe vybledly. Nechci, aby ses stala pouhým kolemjdoucím, který kdysi procházel pod mými okny. Maminko, já se budu snažit, víš? A každý den Ti budu psát dopisy a usmívat se na Tvou fotku. A každý den si s Tebou budu povídat. A každý den budu vzpomínat na Tvou kytičkovanou sukni a husy na dvorku a Tvou milovanou písničku Ó řebíčku zahradnický, ó, růžičko voňavá, kerak na tě zapomenu, dyž to není věc možná. 

Kerak na Tě zapomenu, dyž to není věc možná. 

S láskou 

Tvá dcera Tonička 

Autor: M. Majetná, 5. C

Olympiáda v českém jazyce

Filip Michejda, student 4. A, dokázal, že výborně ovládá český jazyk. V okresním kole Olympiády v českém jazyce v I. kategorii obsadil 1. místo a postoupil do krajského kola. Ani zde nezaváhal, obhájil prvenství a postupuje do ústředního kola.

Srdečně blahopřejeme!

Školní kolo Olympiády v českém jazyce

Také letos se naši studenti aktivně zapojili do Olympiády v českém jazyce. Mezi nejúspěšnější soutěžící v I. kategorii patří:

  1. Filip Michejda 4. A
  2. David Mordáč 3. A 
  3. Tereza Demelová 3. A, Vanesa Lea Gachová 3. A, Vojtěch Zielina 3. A

Ve II. kategorii si nejlépe vedli tito studenti:

  1. Marek Skibiński 5. A 
  2. Tereza Kunzová 4. E 
  3. Kateřina Balcarová 6. C 

Blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů v okresním kole!

Aliterace v časech koronaviru

Muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami
Pondělí pátého pátý, půl páté, pět minut, Prahou prochází muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami. Pravou paži mu přikrývá modrý pytel. Pytel může mít plus mínus půl metráku. Muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami, pomalu posouvá modrý pytel pod masivní Mercedes. Po pár minutách přijíždí policie pro muže, poutajícího pozornost pastelově modrými montérkami, pomalu posouvajícího modrý pytel pod masivní Mercedes. Podle policie měl muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami, před padesáti minutami postřelit manželku pistolí, projít Prahou, pomalu posouvat modrý pytel s manželčinými pozůstatky pod masivní Mercedes. Policisté muže, poutajícího pozornost pastelově modrými montérkami, popadli, pak po půl milionu měsících propustili.
V. Mauritzová, 1. D

Poklad pana Martina
Pan Martin, prarodič mé přítelkyně Pavly mi psal příběh. Podle příběhu mám mít mezi paneláky poklad. Předtím prý pan Martin poklad mezi paneláky položil pod prastarou márnicí. Přišel mi pomoct můj milovaný pes Patic. Poklad mi pomohl platit přepychovou postel pro mou milovanou přítelkyni Pavlu.
J. Cienciala (2), 1. D

Podplácení málo platné
Pondělní poledne přineslo mírné přeháňky, proto paní manažerka Marcela přišla pozdě. Po příchodu potkala pana majstra, pravil: máte padáka, páč pracujete mizerně plus přicházíte pozdě. Paní Marcela počala panikařit, protože potřebuje majlant, páč musí platit pokutu, protože musela překročit předpisy, páč přijížděla pozdě pracovat. Pan majestro prý má mnoho práce, proto mu problémy paní Marcely připadají málo podstatné, prý má příště přemýšlet. Paní Marcela přemýšlela, prý podplatí pana majstra pamlsky, přinesla mu makronky. Plán paní Marcely padl, pořád má padáka plus méně peněz, páč platila makronky. Paní Marcela panikaří, pořád musí platit pokutu z pondělního poledne.
K. Goralová, 1. D

Potkají se pes a psice před masnou a povídají: „Podívej, majitel má moc párků, musíme mu přece pomoct!“ Muž, masař, poodešel, ponechal pootevřeno a psi proklouzli do masny. „Musíme mít pochoutkové a moravské,“ prohodí psice. Pes přehezky: „Mňam, pochoutkové miluji.“ S plnou pusou párků musejí pilně pryč, protože majitel přichází. Psi průnikem peláší a majitel, pouze postává, překvapen a přemýšlí: „Pomoc, převezli mě psi.“
J. Cienciala (1), 1. D

Pátek, pár minut po půlnoci. Podnapilý muž pod přezdívkou “Miloš” potácivými pohyby po městě procházel. Proč pil převeliké množství piva? Protože měl milostné problémy.
Procházel Prahou, potkal malého psa postrádajícího majitele. Pes mu podal packu. Miloš psa pozvedl, pojmenoval ho Mike, poté prošli půlku města. Prožili mnoho momentů. Miloš poprvé pochopil podstatu přátelství.
Při pondělní procházce mu Mike proklouzl mezi prsty, mizel podél potoku. Miloš plakal, protože mu pláchl první pravý přítel.
Momentálně po Mikovi pořád pátrá. Prosím pomožte mu.
J. Nguyenová, 1. D

Ptáček potkal myš
Malý ptáček plachtil pod stromy. Pozoroval mývaly, potichu pískal. Potom pohlédl pod pařez. Pod pařezem mlaskala malá myš, přistál, potom myš pozdravil. Myš polkla, pustila med. Prásk! Plechovka medu praskla. Ptáčka plechovka moc polekala. Právě prchal. Musel myš pomstít, protože ptáčka moc polekala. Přišel, práskl peřím, pochvíli pomalu poodkráčel. Plachtil dál.
Z. Ciencialová, 1. D

Databáze výukových filmů

 

Arthur F. Sniegon

MALL TV 

Arthur F. Sniegon účinkuje v pořadech: Zde jsou sloni, Báječná zvířata a kde je najít, Člověk versus divočina.

 

Věda a vzdělávání

MALL TV 

 

ČT edu

Tisíce videí pro chytrou zábavu i vědu  

 

Slavné dny

Reportáže o milnících lidské historie, které změnily tvář tohoto světa 

 

Věda a technika

Novinky a zajímavosti ze světa vědy

 

Poznáváme přírodu

Fauna a flora v celé své kráse. Objevujte s námi zvířata a zajímavé krajiny ze všech koutů světa.

 

Cvičíme doma

Karanténa může trvat ještě pěkně dlouho a kdoví, kdy se zase dostaneme zpátky k pravidelnému cvičení.

 

 

 

Filmy, které stojí za zhlédnutí

Filmy, které stojí za zhlédnutí.

Obchod na korze
Ostře sledované vlaky
Rozmarné léto
Markéta Lazarová
Vyšší princip
Spalovač mrtvol
Obecná škola
Musíme si pomáhat
Pelíšky
Kolja
Noc na Karlštejně
Kočár do Vídně
Kytice
Postřižiny
Smrt krásných srnců
Balada pro banditu

Recitační soutěž Dětská scéna

Dne 6. 2. 2020 se uskutečnilo školní kolo recitační soutěže Dětská scéna. Soutěže se zúčastnilo 19 nadšených recitátorů. Mezi nejúspěšnější patří tito studenti.

3. kategorie

  1. Veronika Procházková 1. A, Vojtěch Zielina 2. A postup do obvodního kola
  2. Oliver Kajzar 1. A, Tereza Kostková 1. A postup do obvodního kola
  3. Anna Krhutová 1. A, Šárka Labajová 2. A, Adam Slaninák 2. A

4. kategorie

  1. Tereza Kidoňová 3. A postup do obvodního kola
  2. Amálie Staňková 3. A postup do obvodního kola
  3. David Běhálek 3. A postup do obvodního kola

Blahopřejeme!

Starší články »