Student 4. A, Filip Michejda, dokázal, že mateřský jazyk ovládá na výbornou. V soutěži Olympiáda v českém jazyce se probojoval až do celostátního kola a vedl si zde skvěle. V silné konkurenci obsadil 6. místo.
Jaké by to bylo nestárnout, být nesmrtelný? Nad touto otázkou se zamýšleli studenti předmaturitního semináře z češtiny po přečtení knihy K. Čapka Věc Makropulos. Nechali se pak inspirovat tímto nadčasovým dramatem a psali text libovolného žánru na téma nesmrtelnost. Nejlépe si s úkolem poradila Magda Majetná a svou práci zaslala do celostátní literární soutěže ČAPKOVINY aneb Žijeme s knihou, kterou pravidelně vyhlašuje Střední škola designu a umění, knižní kultury a ekonomiky Náhorní v Praze, letos s tématem Cesty nesmrtelnosti. Její citlivá, kompozičně promyšlená lyrická próza porotu zaujala a získala 1. místo.
Blahopřejeme k zaslouženému úspěchu!
CESTY NESMRTELNOSTI
Ve Strachotíně dne 7. 8. 1949
Milá maminko,
kdybys jen věděla, jak moc mi chybíš. V pravé ruce třímám červené kuličkové pero a nervózně pohupuju nohama, celá se chvěju. Já na Tebe moc myslím, maminko, víš? Přes své slzy nevidím tu Tvou usměvavou fotku na nočním stolku, která mi přináší smutnou útěchu. Jak moc bych si přála, abych se teď mohla usmívat s Tebou! A jen se smát a dovádět a společně trhat na louce vlčí máky. Maminko, mně se stýská. Já nechci, abys odcházela a nechávala mě tady. Nechci být bez Tebe. Nechci být sama. Nechci, abys žila pouze ve starém rodinném albu, kde mě jako maličkou vozíš v tmavě zeleném kočárku. Nechci Tě vídat pouze ve svých vzpomínkách, ve kterých nosíš tu kytičkovanou sukni a voníš po sušenkách. Chci Tě obejmout, mami. Chci s Tebou zase krmit husy na dvorku a zpívat Ó, řebíčku zahradnický. Chci, abys tu byla. Se mnou. Abych nebyla v té dlouhé nekonečné věčnosti sama.
Mami, já chci utéct za Tebou. Chci utéct z toho nekončícího života, který tady musím vést. Chci pryč z té nudy a ze všech neřestí tohoto světa. Chci být volná jako ty, maminko. Chci sedávat na obláčcích a svobodně tančit s rozpuštěnými vlasy ve vzduchu. Každý den se klanět sluníčku a v noci si povídat s hvězdami. Nechci nosit těžké vězeňské okovy lidského života. Jen škrtí a tahají.
Tolik bych Ti toho chtěla říct! Tolik slov, která teď jen bezcenně padají na podlahu a tříští se na smutek a bolest. A ty střepy odráží věčnost. Tu předlouhou věčnost, která přebývá v každičkém coulu mého těla. Tu předlouhou věčnost, která mi už nespočet nocí nedala spát. Maminko, to já. To já jsem ta věčnost. Ta krutá a nepřejícná nesmrtelnost, která bude mé nebohé dívčí srdce obléhat celý dlouhý život. Postaví kolem mě vysoké hradby a nepustí ke mně ani závan kýžené smrti.
Mám strach, maminko. Nemám nikoho, o koho bych se opřela a kdo by za mnou stál. Ze všech stran ne mě doléhají chmury, které se mi zle vysmívají. Vím, že mě nemají rády, že mi přejou to nejhorší. Maminko, vrať se ke mně na chvíli. Ochraň mě před tou nesmyslnou zlobou. Obrať čas. Slib mi, že už podruhé neodejdeš, že už mě neopustíš. Já budu hodná, mami, slibuju. Nebudu už Mourka tahat za ocas. Jen mě prosím obejmi a vyprávěj mi pohádku před spaním. Nech mě být tím malým koťátkem, které spokojeně přede velké mámě kočce v náručí.
Proč mám žít na věky? Proč mám vidět všechna utrpení a sama žádné neprožívat. Proč mám všechny, které miluji, vidět umírat? Proč jsem v tomhle světě tak sama? Proč mám být jiná a výjimečná? Já chci být normální, maminko. Taky chci ležet v nemocnici jako Hanička od vedle. Taky chci mít jednoho dne šedivé vlasy a dřevěnou hůlku a vařit oběd vnoučatům. Taky chci jíst pilulky na vysoký tlak. Taky chci vyletět do nebe a najít Tě, jako ostatní lidé nacházejí ty, které milují. Maminko, já chci taky umřít!
Nechci, aby mé vzpomínky na Tebe vybledly. Nechci, aby ses stala pouhým kolemjdoucím, který kdysi procházel pod mými okny. Maminko, já se budu snažit, víš? A každý den Ti budu psát dopisy a usmívat se na Tvou fotku. A každý den si s Tebou budu povídat. A každý den budu vzpomínat na Tvou kytičkovanou sukni a husy na dvorku a Tvou milovanou písničku Ó řebíčku zahradnický, ó, růžičko voňavá, kerak na tě zapomenu, dyž to není věc možná.
Filip Michejda, student 4. A, dokázal, že výborně ovládá český jazyk. V okresním kole Olympiády v českém jazyce v I. kategorii obsadil 1. místo a postoupil do krajského kola. Ani zde nezaváhal, obhájil prvenství a postupuje do ústředního kola.
Městská knihovna v Praze nabízí nejen maturantům spoustu knih zdarma ke stažení (prózu, poezii i dramata). Máte-li rádi knihy, potřebujete-li doplnit svůj seznam maturitní četby, navštivte tento web.
Muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami
Pondělí pátého pátý, půl páté, pět minut, Prahou prochází muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami. Pravou paži mu přikrývá modrý pytel. Pytel může mít plus mínus půl metráku. Muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami, pomalu posouvá modrý pytel pod masivní Mercedes. Po pár minutách přijíždí policie pro muže, poutajícího pozornost pastelově modrými montérkami, pomalu posouvajícího modrý pytel pod masivní Mercedes. Podle policie měl muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami, před padesáti minutami postřelit manželku pistolí, projít Prahou, pomalu posouvat modrý pytel s manželčinými pozůstatky pod masivní Mercedes. Policisté muže, poutajícího pozornost pastelově modrými montérkami, popadli, pak po půl milionu měsících propustili. V. Mauritzová, 1. D
Poklad pana Martina
Pan Martin, prarodič mé přítelkyně Pavly mi psal příběh. Podle příběhu mám mít mezi paneláky poklad. Předtím prý pan Martin poklad mezi paneláky položil pod prastarou márnicí. Přišel mi pomoct můj milovaný pes Patic. Poklad mi pomohl platit přepychovou postel pro mou milovanou přítelkyni Pavlu. J. Cienciala (2), 1. D
Podplácení málo platné
Pondělní poledne přineslo mírné přeháňky, proto paní manažerka Marcela přišla pozdě. Po příchodu potkala pana majstra, pravil: máte padáka, páč pracujete mizerně plus přicházíte pozdě. Paní Marcela počala panikařit, protože potřebuje majlant, páč musí platit pokutu, protože musela překročit předpisy, páč přijížděla pozdě pracovat. Pan majestro prý má mnoho práce, proto mu problémy paní Marcely připadají málo podstatné, prý má příště přemýšlet. Paní Marcela přemýšlela, prý podplatí pana majstra pamlsky, přinesla mu makronky. Plán paní Marcely padl, pořád má padáka plus méně peněz, páč platila makronky. Paní Marcela panikaří, pořád musí platit pokutu z pondělního poledne. K. Goralová, 1. D
Potkají se pes a psice před masnou a povídají: „Podívej, majitel má moc párků, musíme mu přece pomoct!“ Muž, masař, poodešel, ponechal pootevřeno a psi proklouzli do masny. „Musíme mít pochoutkové a moravské,“ prohodí psice. Pes přehezky: „Mňam, pochoutkové miluji.“ S plnou pusou párků musejí pilně pryč, protože majitel přichází. Psi průnikem peláší a majitel, pouze postává, překvapen a přemýšlí: „Pomoc, převezli mě psi.“ J. Cienciala (1), 1. D
Pátek, pár minut po půlnoci. Podnapilý muž pod přezdívkou “Miloš” potácivými pohyby po městě procházel. Proč pil převeliké množství piva? Protože měl milostné problémy.
Procházel Prahou, potkal malého psa postrádajícího majitele. Pes mu podal packu. Miloš psa pozvedl, pojmenoval ho Mike, poté prošli půlku města. Prožili mnoho momentů. Miloš poprvé pochopil podstatu přátelství.
Při pondělní procházce mu Mike proklouzl mezi prsty, mizel podél potoku. Miloš plakal, protože mu pláchl první pravý přítel.
Momentálně po Mikovi pořád pátrá. Prosím pomožte mu. J. Nguyenová, 1. D
Ptáček potkal myš
Malý ptáček plachtil pod stromy. Pozoroval mývaly, potichu pískal. Potom pohlédl pod pařez. Pod pařezem mlaskala malá myš, přistál, potom myš pozdravil. Myš polkla, pustila med. Prásk! Plechovka medu praskla. Ptáčka plechovka moc polekala. Právě prchal. Musel myš pomstít, protože ptáčka moc polekala. Přišel, práskl peřím, pochvíli pomalu poodkráčel. Plachtil dál. Z. Ciencialová, 1. D
Obchod na korze
Ostře sledované vlaky
Rozmarné léto
Markéta Lazarová
Vyšší princip
Spalovač mrtvol
Obecná škola
Musíme si pomáhat
Pelíšky
Kolja
Noc na Karlštejně
Kočár do Vídně
Kytice
Postřižiny
Smrt krásných srnců
Balada pro banditu
Dne 6. 2. 2020 se uskutečnilo školní kolo recitační soutěže Dětská scéna. Soutěže se zúčastnilo 19 nadšených recitátorů. Mezi nejúspěšnější patří tito studenti.
3. kategorie
Veronika Procházková 1. A, Vojtěch Zielina 2. A postup do obvodního kola
Oliver Kajzar 1. A, Tereza Kostková 1. A postup do obvodního kola
Anna Krhutová 1. A, Šárka Labajová 2. A, Adam Slaninák 2. A
Ve středu 27. 2. se v třineckém Domě dětí a mládeže konalo obvodní kolo recitátorské soutěže Dětská scéna. Naši školu reprezentovali žáci z 1. A – Šárka Labajová, Vojtěch Zielina a Adam Slaninák. Akce má dlouholetou tradici a o její oblíbenosti svědčí fakt, že se letos přihlásil rekordní počet soutěžících. Ve velmi silné konkurenci skvělých recitátorů obsadili naši primáni medailové pozice. Svým originálním projevem natolik upoutal porotu Vojtěch Zielina, že jeho výkon ocenila 1. místem s postupem do okesního kola ve Frýdku-Místku. Šárka Labajová a Adam Slaninák obsadili shodně krásné 3. místo. Všem soutěžícím děkujeme za reprezentaci školy, gratulujeme k výborným výsledkům a Vojtovi držíme palce v okresní kole!
Dne 29. 1. 2019 se konalo ve Frýdlantu nad Ostravicí okresní kolo Olympiády v českém jazyce. Naši školu reprezentovaly Adriana Varmusová z 4. A, Kateřina Balcarová ze 4. C a Karolína Franková ze 4. D. Všechny se umístily mezi desítkou nejlepších řešitelů.
Dne 23. 1. 2019 se uskutečnilo školní kolo recitační soutěže Dětská scéna. Mezi našimi studenty se objevilo několik talentů. K postupu do obvodního kola se probojovali tito žáci:
Šárka Labajová A
Vojtěch Zielina A
Adam Slaninák A
Obvodní kolo se bude konat 27. 2. 2019 v DDM Třinec. Všem našim žákům držíme palce!