Články
z kategorie Aktuality
Ve středu 7. 2. se v DDM v Třinci konalo oblastní kolo Přehlídky dětských recitátorů. Naši školu ve dvou kategoriích reprezentovalo šest soutěžících. Jan Szymanik z 1. A (III. kategorie) a Marek Zadembski z 3. A (IV. kategorie) svými přednesy zaujali porotu a budou naše gymnázium reprezentovat v okresním kole.
Všem zúčastněným děkujeme za reprezentaci školy a vítězům gratulujeme.
Dne 30. 11. 2023 se na naší škole konalo školní kolo Olympiády v českém jazyce.
A jak to dopadlo?
I. kategorie (3. a 4. ročník nižšího gymnázia)
1. místo Markéta Novotná 4. A
2. místo Eliška Zielinová 3. A
3. místo Jana Capková 4. A
II. kategorie (celé vyšší gymnázium):
1. místo Zuzana Bojková 8. A
2. místo Jana Balcárková 3. E
3. místo Lucie Chlupová 2. C a Filip Michejda 7. A
Všem účastníkům děkujeme, vítězům blahopřejeme a budeme jim držet palce v dalším kole.
Asi každý středoškolák četl knihu Svatý Xaverius, kterou napsal Jakub Arbes. Studenti 3. D se vydali ad fontes, tedy přímo do kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, kde se nachází pověstný obraz Fr. Balka, ze kterého se snažil literární hrdina vyčíst, kde se skrývá poklad. Dále studenti vyslechli výklad o historii malostranského kostela i jeho navštěvníků.
Ve středu 22. 2. 2023 jsme se s našimi nadanými recitátory vydali do Domu dětí a mládeže v Třinci, kde se konalo obvodní kolo recitační soutěže. Tomuto kolu samozřejmě předcházelo kolo školní, v němž jsme vybrali nejlepší reprezentanty z nižšího gymnázia – Teu Lottu Szpyrcovou, Marka Zadembského, Stellu Martynkovou, Veroniku Procházkovou a Alici Burdovou.
Těchto pět statečných se s reprezentací naší školy hrdě popasovalo a předvedlo opravdu skvělé výkony. Většina z nich se na takovou soutěž podívala navíc úplně poprvé, protože poslední ročníky soutěže byly poznamenány epidemiologickou krizí. A o to větší uznání si vystupující zaslouží.
V kategorii šestých a sedmých tříd jsme měli hned tři žhavá tělíska v ohni – Stella Martynková byla na takovéto soutěži poprvé a hned nabrala cenné zkušenosti. Marek Zadembski oslnil porotu zejména přednesem básní Jana Delonga a skončil na druhém místě. Tea Lotta Szpyrcová se díky bezchybnému vystoupení dostala na nejvyšší stupeň vítězů a z prvního místa postoupila do okresního kola. S žáky osmých a devátých tříd se utkaly dívky ze 4.A, Alice Burdová a Veronika Procházková. Obě žákyně byly po soutěži velice spokojené, Verča dokonce získala krásné třetí místo.
Úroveň všech recitátorů byla výborná a porota vskutku neměla vůbec jednoduchou práci, proto máme radost, že naši žáci v silné konkurenci obstáli. Tei držíme palce do okresního kola a ostatním soutěžícím přejeme, aby se stejným nadšením vystupovali i nadále.
Dne 1. 12. 2022 se uskutečnilo školní kolo Olympiády v českém jazyce s rekordní účastí 50 soutěžících. Nejlépe si se záludnostmi v mateřském jazyce poradili tito studenti:
I. kategorie:
- místo Alžběta Szlaurová 4. A
- místo Markéta Novotná 3. A
- místo Alice Burdová a Anežka Ciencialová obě 4. A
II. kategorie:
- místo Filip Michejda 6.A
- místo Adriana Varmusová 8. A
- místo Tereza Cieslarová 4. E
Všem srdečně blahopřejeme!
V dnešní hektické době každý občas touží po troše klidu a duševní pohody. Spousta z nás využívá sílu přírody a chodí načerpat energii do lesa. Bereme si z lesa to dobré, všechny ty benefity, které nám nabízí. To špatné pak necháváme za sebou, někdy po nás lidech zůstane v lese doslova spoušť.
Třinecká knihovna uspořádala v rámci TÝDNE PRO KLIMA literární soutěž, ve které vyzvala mladé lidi k tomu, aby na chvíli poslouchali hlas lesa. Kdyby les mohl hovořit, co by nám na lidské chování řekl? Upozornil by nás? Postěžoval by si? S čím by se nám svěřil? Nad tím, co nám šeptá les, se zamysleli žáci našeho gymnázia a musíme uznat, že došli k velice zajímavým úvahám.
Poslali jsme do soutěže několik krásných prací a jsme rádi, že naši studenti byli za své skvělé texty oceněni. V kategorii žáci se na druhém místě umístil Matěj Szotkowski ze 2. A, který napsal humorné povídání ze života krtka Edy. První příčku obsadila Zuzka Baronová, taktéž ze 2. A. Zuzka vyprávěla z pohledu nejstaršího stromu v lese a pozastavila se nad tím, jak lidé přírodě prospívají nebo naopak škodí. Speciální cenu získala Nikol S. Gachová, která porotu jistě dojala osudem osamělé akácie.
V kategorii studenti první místo ovládla se svým milostným příběhem Tereza Kidoňová ze 6. A. Tato studentka napsala hořkosladkou povídku s překvapivým koncem, ve které byl les neopomenutelnou součástí lidských životů.
Výše zmínění žáci byli knihovnou oceněni, dostali krásné knihy s lesní tematikou a už nyní se těší na další soutěže, kterých se budou moct zúčastnit.
A co vy? Jaká by byla Vaše odpověď na otázku… Co nám šeptá les?
V. Walachová
„Byl pozdní večer – první máj…,“ mnozí studenti si pod těmito slovy ihned představí recitování před celou třídou, což může doprovázet stažení žaludku a třesoucí se ruce, zkrátka stres. Avšak u nás ve škole se najde hned několik talentovaných recitátorů, kteří chtějí dál šířit slova skvělých básníků i prozaiků a oživovat tak jejich odkaz. Tito odvážní trému házejí za hlavu a užívají si chvíle „ve světlech reflektorů“.
Své umění nám v únoru předvedli žáci nižšího gymnázia v rámci školního kola recitační soutěže. O vysoké úrovni vystupujících nebylo pochyb, ostatně odborná porota se při rozhodování docela zapotila.
Mladší kategorii ovládli žáci z 1. A. Pomyslnou bronzovou medaili získal Matěj Szotkowski, druhé místo patřilo Markovi Zadembskému a porotu nejvíce okouzlila Tea Lotta Szpyrcová, která skončila jako první.
Ve starší kategorii zase zazářila třída 4. A. Třetí místo obsadila Šárka Labajová, jako druhý skončil Vojta Zielina a soutěž vyhrál Adam Slaninák.
Vítězové obou kategorií odeslali do okresního kola soutěže nahrávky svých vystoupení a Tee Lottě Szpyrcové se podařilo i tuto přehlídku ovládnout. Zlatá Tea se tedy 1. dubna vydala na krajské kolo do Ostravy, kde si porotu opět získala. Teino vystoupení bylo natolik inspirativní a zajímavé, že bude mít možnost reprezentovat nejen gymnázium, ale i celý Moravskoslezský kraj v celostátním kole ve Svitavách. Naší skvělé recitátorce budeme držet palce!
Do budoucna doufáme, že recitace nebude pro žáky představovat pouze povinnost, ale že v ní najdou snad i zalíbení – my je totiž moc rádi uslyšíme.
Žijeme ve svobodné zemi? Na tuto otázku hledali ve svých esejích odpověď studenti seminářů z českého jazyka a literatury. Soutěž pro studenty 4. ročníků gymnázií v Moravskoslezském kraji vyhlásila Slezská univerzita v Opavě. Mezi tři vítězné texty byla vybrána esej Magdalény Majetné z 6.C.
Blahopřejeme!
ŽIJEME VE SVOBODNÉ ZEMI?
Již od mých dětských let mi byla Česká republika prezentována jako demokratický stát, ve kterém jsou si lidé rovni, kde není nikdo utlačován, kde je názor každého občana respektován, kde se každý může cítit dobře a v bezpečí a kde svoboda panuje na každém rohu. Učebnice na základních školách nešetřily kritikou totalitních režimů, které všechna lidská práva a svobody popíraly. Propagace pouze vyvolené skupiny lidí a nemilosrdné házení přívrženců demokracie přes palubu. Všichni jsme seděli ve školních lavicích s otevřenou pusou a nechtěli uvěřit všem těm zlým věcem, které lidé udělali jen kvůli moci, autoritě a silnému postavení. Ještě toho večera jsme doma rodičům nadšeně vyprávěli, jak jsme rádi, že žijeme v demokratické a svobodné zemi, že můžeme dělat věci, které nás baví, a nemusíme se bát projevit svůj názor. O to smutnější je fakt, že většina z nás změnila v průběhu dospívání na českou demokracii názor. Co se ale vlastně stalo? Spadly nám snad z očí růžové brýle nevinného dětství? Zahlédli jsme snad pravou tvář těch, kteří stojí v čele našeho státu? Co nás, malá dítka, vedlo k tomu, že jsme začali o svobodě v naší zemi pochybovat?
Ze všech stran se na nás valí nepřeberné množství informací. Včera se stalo to a dneska zase tohle. Televize, rádio i internet, všechna média nám každý den servírují další a další novinky. Mezi těmito zprávami však číhá přetvářka, mlžení a lež. Jako příklad můžeme uvést kauzu ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana, kdy pár dní po volbách nikdo neměl nejmenší zdání, jak to bude v České republice v následujících dnech vypadat. Dle mého názoru má každý občan právo vědět, co se v jeho zemi děje a jakou situaci může očekávat. Cokoli, co toto stanovisko vyvrací nebo popírá, a přináší tak do našich životů nejistotu, hází, dle mého mínění, černý stín na demokracii a svobodu naší země. V tomto případě tancovala česká demokracie na kraji útesu a mnoho lidí ztratilo víru v politiky a svou bezpodmínečnou svobodu.
Troufnu si říci, že lež a intriky, které se k nám skrze média dostávají, nevalně ovlivňují náš každodenní život. Mnohdy tyto informace spřádají lstivé sítě, do kterých nás pohlcují. Mnohdy se můžeme cítit nekomfortně. Mnohdy můžeme pociťovat nejistotu, v nejhorších případech i bezmoc a beznaděj.
I přes veškerou lež, klamy a lidskou přetvářku jsem ale neskutečně vděčná, že jsem občanem České republiky, mám svá práva a že demokratické kořeny našeho státu drží pevně v zemi. Občas naše politika kráčí na vratkých nohou, občas můžeme pociťovat nepopsatelnou zášť vůči našemu státu a vůči lidem, kteří stojí v jeho čele. Osobně si ale myslím, že tyto věci nikdy nemohou soupeřit s faktem, že máme právo na život, nemusíme se bát o své bezpečí, máme možnost svobodné volby a můžeme dělat věci, které nás baví. Že si můžeme s klidnou duší sednout do našich školních lavic a dále si pročítat již otevřenou učebnici o demokracii a svobodě, která porazila ty zlé totalitní režimy, které kdysi bývaly naším dětským strašákem.
Jaké by to bylo nestárnout, být nesmrtelný? Nad touto otázkou se zamýšleli studenti předmaturitního semináře z češtiny po přečtení knihy K. Čapka Věc Makropulos. Nechali se pak inspirovat tímto nadčasovým dramatem a psali text libovolného žánru na téma nesmrtelnost. Nejlépe si s úkolem poradila Magda Majetná a svou práci zaslala do celostátní literární soutěže ČAPKOVINY aneb Žijeme s knihou, kterou pravidelně vyhlašuje Střední škola designu a umění, knižní kultury a ekonomiky Náhorní v Praze, letos s tématem Cesty nesmrtelnosti. Její citlivá, kompozičně promyšlená lyrická próza porotu zaujala a získala 1. místo.
Blahopřejeme k zaslouženému úspěchu!
CESTY NESMRTELNOSTI
Ve Strachotíně dne 7. 8. 1949
Milá maminko,
kdybys jen věděla, jak moc mi chybíš. V pravé ruce třímám červené kuličkové pero a nervózně pohupuju nohama, celá se chvěju. Já na Tebe moc myslím, maminko, víš? Přes své slzy nevidím tu Tvou usměvavou fotku na nočním stolku, která mi přináší smutnou útěchu. Jak moc bych si přála, abych se teď mohla usmívat s Tebou! A jen se smát a dovádět a společně trhat na louce vlčí máky. Maminko, mně se stýská. Já nechci, abys odcházela a nechávala mě tady. Nechci být bez Tebe. Nechci být sama. Nechci, abys žila pouze ve starém rodinném albu, kde mě jako maličkou vozíš v tmavě zeleném kočárku. Nechci Tě vídat pouze ve svých vzpomínkách, ve kterých nosíš tu kytičkovanou sukni a voníš po sušenkách. Chci Tě obejmout, mami. Chci s Tebou zase krmit husy na dvorku a zpívat Ó, řebíčku zahradnický. Chci, abys tu byla. Se mnou. Abych nebyla v té dlouhé nekonečné věčnosti sama.
Mami, já chci utéct za Tebou. Chci utéct z toho nekončícího života, který tady musím vést. Chci pryč z té nudy a ze všech neřestí tohoto světa. Chci být volná jako ty, maminko. Chci sedávat na obláčcích a svobodně tančit s rozpuštěnými vlasy ve vzduchu. Každý den se klanět sluníčku a v noci si povídat s hvězdami. Nechci nosit těžké vězeňské okovy lidského života. Jen škrtí a tahají.
Tolik bych Ti toho chtěla říct! Tolik slov, která teď jen bezcenně padají na podlahu a tříští se na smutek a bolest. A ty střepy odráží věčnost. Tu předlouhou věčnost, která přebývá v každičkém coulu mého těla. Tu předlouhou věčnost, která mi už nespočet nocí nedala spát. Maminko, to já. To já jsem ta věčnost. Ta krutá a nepřejícná nesmrtelnost, která bude mé nebohé dívčí srdce obléhat celý dlouhý život. Postaví kolem mě vysoké hradby a nepustí ke mně ani závan kýžené smrti.
Mám strach, maminko. Nemám nikoho, o koho bych se opřela a kdo by za mnou stál. Ze všech stran ne mě doléhají chmury, které se mi zle vysmívají. Vím, že mě nemají rády, že mi přejou to nejhorší. Maminko, vrať se ke mně na chvíli. Ochraň mě před tou nesmyslnou zlobou. Obrať čas. Slib mi, že už podruhé neodejdeš, že už mě neopustíš. Já budu hodná, mami, slibuju. Nebudu už Mourka tahat za ocas. Jen mě prosím obejmi a vyprávěj mi pohádku před spaním. Nech mě být tím malým koťátkem, které spokojeně přede velké mámě kočce v náručí.
Proč mám žít na věky? Proč mám vidět všechna utrpení a sama žádné neprožívat. Proč mám všechny, které miluji, vidět umírat? Proč jsem v tomhle světě tak sama? Proč mám být jiná a výjimečná? Já chci být normální, maminko. Taky chci ležet v nemocnici jako Hanička od vedle. Taky chci mít jednoho dne šedivé vlasy a dřevěnou hůlku a vařit oběd vnoučatům. Taky chci jíst pilulky na vysoký tlak. Taky chci vyletět do nebe a najít Tě, jako ostatní lidé nacházejí ty, které milují. Maminko, já chci taky umřít!
Nechci, aby mé vzpomínky na Tebe vybledly. Nechci, aby ses stala pouhým kolemjdoucím, který kdysi procházel pod mými okny. Maminko, já se budu snažit, víš? A každý den Ti budu psát dopisy a usmívat se na Tvou fotku. A každý den si s Tebou budu povídat. A každý den budu vzpomínat na Tvou kytičkovanou sukni a husy na dvorku a Tvou milovanou písničku Ó řebíčku zahradnický, ó, růžičko voňavá, kerak na tě zapomenu, dyž to není věc možná.
Kerak na Tě zapomenu, dyž to není věc možná.
S láskou
Tvá dcera Tonička
Autor: M. Majetná, 5. C
Městská knihovna v Praze nabízí nejen maturantům spoustu knih zdarma ke stažení (prózu, poezii i dramata). Máte-li rádi knihy, potřebujete-li doplnit svůj seznam maturitní četby, navštivte tento web.
Muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami
Pondělí pátého pátý, půl páté, pět minut, Prahou prochází muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami. Pravou paži mu přikrývá modrý pytel. Pytel může mít plus mínus půl metráku. Muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami, pomalu posouvá modrý pytel pod masivní Mercedes. Po pár minutách přijíždí policie pro muže, poutajícího pozornost pastelově modrými montérkami, pomalu posouvajícího modrý pytel pod masivní Mercedes. Podle policie měl muž, poutající pozornost pastelově modrými montérkami, před padesáti minutami postřelit manželku pistolí, projít Prahou, pomalu posouvat modrý pytel s manželčinými pozůstatky pod masivní Mercedes. Policisté muže, poutajícího pozornost pastelově modrými montérkami, popadli, pak po půl milionu měsících propustili.
V. Mauritzová, 1. D
Poklad pana Martina
Pan Martin, prarodič mé přítelkyně Pavly mi psal příběh. Podle příběhu mám mít mezi paneláky poklad. Předtím prý pan Martin poklad mezi paneláky položil pod prastarou márnicí. Přišel mi pomoct můj milovaný pes Patic. Poklad mi pomohl platit přepychovou postel pro mou milovanou přítelkyni Pavlu.
J. Cienciala (2), 1. D
Podplácení málo platné
Pondělní poledne přineslo mírné přeháňky, proto paní manažerka Marcela přišla pozdě. Po příchodu potkala pana majstra, pravil: máte padáka, páč pracujete mizerně plus přicházíte pozdě. Paní Marcela počala panikařit, protože potřebuje majlant, páč musí platit pokutu, protože musela překročit předpisy, páč přijížděla pozdě pracovat. Pan majestro prý má mnoho práce, proto mu problémy paní Marcely připadají málo podstatné, prý má příště přemýšlet. Paní Marcela přemýšlela, prý podplatí pana majstra pamlsky, přinesla mu makronky. Plán paní Marcely padl, pořád má padáka plus méně peněz, páč platila makronky. Paní Marcela panikaří, pořád musí platit pokutu z pondělního poledne.
K. Goralová, 1. D
Potkají se pes a psice před masnou a povídají: „Podívej, majitel má moc párků, musíme mu přece pomoct!“ Muž, masař, poodešel, ponechal pootevřeno a psi proklouzli do masny. „Musíme mít pochoutkové a moravské,“ prohodí psice. Pes přehezky: „Mňam, pochoutkové miluji.“ S plnou pusou párků musejí pilně pryč, protože majitel přichází. Psi průnikem peláší a majitel, pouze postává, překvapen a přemýšlí: „Pomoc, převezli mě psi.“
J. Cienciala (1), 1. D
Pátek, pár minut po půlnoci. Podnapilý muž pod přezdívkou “Miloš” potácivými pohyby po městě procházel. Proč pil převeliké množství piva? Protože měl milostné problémy.
Procházel Prahou, potkal malého psa postrádajícího majitele. Pes mu podal packu. Miloš psa pozvedl, pojmenoval ho Mike, poté prošli půlku města. Prožili mnoho momentů. Miloš poprvé pochopil podstatu přátelství.
Při pondělní procházce mu Mike proklouzl mezi prsty, mizel podél potoku. Miloš plakal, protože mu pláchl první pravý přítel.
Momentálně po Mikovi pořád pátrá. Prosím pomožte mu.
J. Nguyenová, 1. D
Ptáček potkal myš
Malý ptáček plachtil pod stromy. Pozoroval mývaly, potichu pískal. Potom pohlédl pod pařez. Pod pařezem mlaskala malá myš, přistál, potom myš pozdravil. Myš polkla, pustila med. Prásk! Plechovka medu praskla. Ptáčka plechovka moc polekala. Právě prchal. Musel myš pomstít, protože ptáčka moc polekala. Přišel, práskl peřím, pochvíli pomalu poodkráčel. Plachtil dál.
Z. Ciencialová, 1. D
Filmy, které stojí za zhlédnutí.
Obchod na korze
Ostře sledované vlaky
Rozmarné léto
Markéta Lazarová
Vyšší princip
Spalovač mrtvol
Obecná škola
Musíme si pomáhat
Pelíšky
Kolja
Noc na Karlštejně
Kočár do Vídně
Kytice
Postřižiny
Smrt krásných srnců
Balada pro banditu
1. místo v celostátní literární soutěži Můj svět
Naše studentka 3.C Kateřina Balcarová opět uspěla v celostátní literární soutěži! Minulý týden si odnesla v Praze odměnu za 2. místo v soutěži Jeden svět, v pátek 9.3.2018 pak v tradiční literární soutěži Můj svět zvítězila v kategorii próza autorů do 18 let.
V soutěži Můj svět se tentokráte sešlo přes 150 příspěvků z celé České republiky. Téma soutěže bylo inspirováno citátem:
„Jediná cesta je ta ve vlastním nitru.“ (Rainer Maria Rilke).
Porotu zaujalo Katčino zamyšlení „Cesta nitrem“, ve kterém přirovnává svůj život k cestování autem. Kateřině pochopitelně opět gratulujeme k úspěchu. Je to její již několikáté vítězství v literární soutěži.
26. 1. 2018 se stala naše škola dějištěm zatím netradiční akce nazvané Živá knihovna.
Proč Živá knihovna? Protože v roli knih vystoupili skuteční lidé, kteří stejně tak jako knihy přinesli studentům předmaturitního ročníku cenné informace. Naši hosté, živé knihy, jim umožnili rozšířit si přehled o profesních oborech, a tak se lépe orientovat při nasměrování dalšího studia a následné volbě povolání.
Svou profesi představilo jedenáct odborníků, většinou absolventů Gymnázia Třinec: lékař, manažerka, projektový manažer, právník, redaktorka, radiologická asistentka, architekt, geodet, počítačový expert, zdravotnický záchranář/ biomedicínský inženýr a hutní inženýr. Jsme rádi, že se mohli uvolnit ze svého zaměstnání, aby našim studentům při jejich nesnadném rozhodování pomohli.
Za to jim patří velký dík.
Během celého školního roku 2015/2016 naši školu v recitačních soutěžích reprezentovala Johanna Szpyrcová z 1. C. S přehledem vyhrávala jednotlivá postupová kola a její úspěšná cesta vyvrcholila účastí na 45. celostátní přehlídce a dílně dětských recitátorů Dětská scéna 2016 ve Svitavách (10. – 12. 6. 2016).
Děkujeme za reprezentaci školy i města a přejeme další úspěchy.
Starší články »