Praděd – východ slunce

Naše bronzová expedice v rámci programu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DofE) začala v srdci Jeseníků. Šest účastníků – Vašek, Filip, Sára, Agáta, Eliška a Anička– vyrazilo vstříc třem dnům, během nichž se měli naučit víc než jen orientaci v mapě. Čekaly nás kopce, spaní v přírodě a především týmová spolupráce. 

Den první: Výstup na Šerák a noc pod širákem 

Začali jsme v Ramzové a hned první den jsme se vydali na Šerák. Trasa nebyla zrovna jednoduchá – prudké stoupání nám dalo zabrat, ale výhledy stály za to. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali dál po hřebeni až k Červenohorskému sedlu, kde jsme strávili noc. Přespání venku, bez většího komfortu, prověřilo nejen naši výbavu, ale i schopnost postarat se o sebe navzájem. Společně jsme si uvařili večeři a s posledním světlem zalezli do stanů. 

Den druhý: Přes Švýcárnu na Ovčárnu 

Druhý den nás čekala další etapa – tentokrát o něco kratší, ale zato s krásným výhledem téměř po celou cestu. Prošli jsme kolem chaty Švýcárna, kde jsme si dali krátkou pauzu, a pak pokračovali až na Ovčárnu. Tam jsme přespali, unavení, ale spokojení. Ten den jsme nachodili přes 11 kilometrů, a i když se nohy ozývaly, náladu nám to nezkazilo. Večer jsme si opět společně uvařili a připravili se na další den. 

Den třetí: Východ slunce na Pradědu a návrat domů 

Třetí den začal netradičně brzy. Ještě za tmy jsme vyrazili na samotný vrchol Pradědu, abychom stihli východ slunce. To byl cíl naší expedice. A rozhodně to stálo za to, i když začalo vycházet slunce a z nenadání přišla mlha a vysílač nešel vůbec vidět. Po snídani jsme sbalili věci a vydali se na sestup zpět do civilizace. Trasa Bílou Opavou prověřila naši fyzickou kondici. Za odměnu jsme si prohlédli  Karlovu Studánku a ochutnali místní léčivý pramen. Cestou jsme hodnotili nejen uběhlé kilometry, ale i to, co jsme se během expedice naučili. 

Filip Březina, 3.A

Studenti předmaturitního ročníku ve školním roce 2025-26 se účastní STK ve dnech 22.-26. 9.2025 v středisku dětské rekreace ve Žiaru v Západních Tatrách. Informace v odkaze níže.

stk_2025

Zveme vás na Jarní koncert a výstavu. Představí se vám Pěvecký sbor Gymnázia Třinec a školní kapela. V okénku hostů vystoupí vítězka školní soutěže GymtriStar 2025 a houslové duo. Součástí programu bude vernisáž výtvarných prací našich žáků. Těšíme se na vás 11. 6. 2025 od 15:30 v aule gymnázia.

Tzv. halucinování u AI, zejména u velkých jazykových modelů (LLM), je jev, kdy model generuje informace, které jsou nepravdivé, irelevantní nebo si je zcela vymyslí. Je to inherentní vlastnost těchto modelů, protože nepracují jako databáze, ale generují text na základě pravděpodobnosti výskytu slov a frází, které „viděly“ během tréninku. I když se AI neustále zlepšuje, halucinace se nikdy zcela neodstraní, ale lze je výrazně zmírnit.

Jak se bránit proti halucinování AI?

Pro uživatele AI nástrojů:

1. Ověřování informací: Toto je nejdůležitější pravidlo. Vždy si ověřujte klíčové informace získané od AI z důvěryhodných a externích zdrojů. Zvláště to platí pro kritické oblasti, jako je zdravotnictví, právní poradenství nebo bezpečnost.
2. Kritické myšlení: Nespolehejte se na AI slepě. Vždy si položte otázky jako: „Zní to logicky?“, „Může to být pravda?“. Pokud se něco zdá příliš dobré na to, aby to byla pravda, nebo naopak absurdní, pravděpodobně to tak i je.
3. Specifické a jasné zadání (Prompt Engineering): Formulujte své dotazy co nejpřesněji a nejkonkrétněji. Poskytněte co nejvíce kontextu. Čím jasnější zadání, tím menší prostor pro halucinace.
   • Příklad: Místo „Řekni mi něco o historii“ zkuste „Poskytni mi shrnutí klíčových událostí francouzské revoluce, s uvedením letopočtů a hlavních postav.“
4. Iterativní dotazování: Pokud si nejste jisti odpovědí, zkuste otázku přeformulovat nebo se zeptat na stejnou věc jiným způsobem. To může pomoci odhalit nekonzistence.

Zdroj: https://gemini.google.com/

zlatá cvičná expedice

V pondělí jsme zahájili cvičnou expedici v Gdaňsku. Už samotná doprava do města nás potrápila. Přece jen je to 800km a zradilo nás zpoždění vlaku a to, že jsme nestihli přípoj ve Varšavě. Naštěstí brzy jel další. Jen to vyřizování vrácení jízdenek trvalo… Ale pak už nás čekal Gdaňsk a cesta do kempu na okraji města, což bylo nějakých 8km. Proplést se velkoměstem podle papírové mapy byl docela oříšek, zvlášť když zjistíte, že tam, kde má být most, most není… ale nakonec se ukázalo, že plavba přívozem je ještě příjemnější. V kempu jsme si uvařili společné první jídlo a šli spát. Brzké ranní vstávání si vybralo svou daň. 

Další den jsme se do centra vrátili. Městem nás provedla Eliška a jako vzorně připravená „průvodkyně“ si připravila informace o zajímavých místech. Odpoledne se k nám na ostrou expedici připojili Vojta a Honza. 

Petra Bruková

Společně jsme se vydali vstříc dobrodružství, které jsme dlouho plánovali – na naši zlatou expedici v rámci programu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DoFE). Osm studentů – Nikolas, Sofie, Anička, Barča, Jana, Eliška,    Vojta a Honza – vyrazilo vlakem z polského Gdaňsku směrem na poloostrov Hel, do města Jastarnia. Naším domovem se stal kemp Dulczeto, kde jsme si postavili stany a připravili se na pobyt v přírodě.

Hlavním cílem expedice bylo zmapovat vojenské objekty na poloostrově Hel, ale stejně důležitá byla i výzva naučit se fungovat jako tým, postarat se o sebe i ostatní, vařit, plánovat a zvládat náročnější podmínky bez vnější pomoci.

Ve středu jsme se vydali na celodenní výlet – na půjčených kolech jsme vyrazili z Jastarnie do města Hel. Cestou jsme dokumentovali vojenské pozůstatky v krajině, což bylo zároveň hlavním tématem naší expedice. V Helu jsme navštívili také tuleňárium, kde jsme se seznámili s péčí o místní mořské savce, a po krátkém odpočinku jsme se vrátili zpět do kempu. Ten den jsme zvládli na kolech přibližně 36 kilometrů.

Čtvrtek pro nás znamenal skutečnou fyzickou výzvu – s plně naloženými batohy jsme se pěšky přesouvali z Jastarnie zpět do města Hel. Cesta lesem i podél pobřeží měřila zhruba 18 kilometrů. Cestou jsme odbočili do místní rezervace písečných dun. Po příchodu jsme se odměnili pohledem na širé Baltské moře a užili si chvilku volna na pláži.

V pátek nás čekalo už jen brzké ranní vstávání, příprava posledního teplého jídla (ovesná kaše k snídani), sbalení stanů a pěší cesta na vlak. Odtud jsme se přes Hel a Gdaňsk vrátili zpět domů – unavení, ale nadšení.

Expedice nebyla jen o kilometrech a cílech – byla především o spolupráci, překonávání komfortní zóny a budování přátelství. Každý z nás si z ní odnesl zážitky, které zůstanou v paměti mnohem déle než jména měst, kterými jsme prošli.

Jan Czepczor, 3.C

Ve dnech 10. – 16. 5. 2025 se uskutečnil zájezd za krásami Anglie. Účastníků bylo skoro padesát a doprovázeli nás tři vyučující. Počasí nám vyšlo skvěle, ale anglické podnebí taky mělo šanci se projevit, protože jedno odpoledne krátce sprchlo.  

Den 10. 5.: Na výpravu jsme vyrazili ve večerních hodinách od gymnázia a cestou jsme z autobusu mohli obdivovat krajinu Česka, Polska a Německa.  

Den 11. 5.: Kolem poledne jsme dorazili do belgického městečka Bruggy, kde jsme si prohlédli historické stavby. Mohli jsme ochutnat pravou belgickou čokoládu a viděli Michelangelovu Madonu. Večer jsme se zabydleli ve francouzském městě Dunkerk.   

Den 12. 5.: Brzo ráno jsme nastoupili na trajekt, který nás převezl přes průliv La Manche k bílým Doverským útesům. Pokračovali jsme k Beachy Head a Seven Sisters, kde jsme se po útesech prošli. Naší další destinací byl Brighton, kde si každý mohli vybrat, jestli si prohlédne anglický Sea Life, Royal Pavilion nebo rozhlednu i360. Nakonec jsme se odebrali do našich hostitelských rodin. 

Den 13. 5.: Ráno jsme navštívili studia, kde se natáčel Harry Potter. Mohli jsme vyzkoušet máslový ležák, let na koštěti a prohlédnout si všechny rekvizity přímo z natáčení. Odpoledne jsme si pak prošli gotický dům Knebworth a jeho zahrady.  

Den 14. 5.: Zamířili jsme k Birminghamu do města Warwick a stejnojmenného hradu. Tam jsme se zúčastnili přehlídky sokolů a zjistili, jak se v minulosti dobývaly hrady. Naší další zastávkou bylo univerzitní město Oxford, kde jsme měli možnost si poslechnout spoustu zajímavých informací o minulosti města při prohlídce budovy Christ Church. 

Den 15. 5.: Jsme se konečně dostali do Londýna, prošli si celé centrum a viděli Big Ben, Westminster, Downing Street, Buckingham Palace, Trafalgar Square, Piccadilly Circus, London Eye a mnoho dalších ikonických památek. Dále jsme navštívili Chinatown, St. James Park a Soho. Večer jsme se projeli na lodi po Temži a viděli Tower of London, Tower Bridge, Millenium Bridge a další místa, na která už při pěší procházce nezbyl čas. 

Den 16.5.: V noci jsme se trajektem vrátili zpátky na kontinent a následně pokračovali na východ. Celý den jsme mohli strávit čas s přáteli a vzpomínat na úžasně zážitky ze zájezdu. Domů jsme se dostali ve večerních hodinách. 

Jana Sikorová

expedice

Ve dnech 20. až 23. dubna se naše skupina šesti nadšených dofáků – Eli, Martin, Daniel, Adam, David a Filip – spolu s panem učitelem Plucnarem rozhodla vydat na svou dlouho plánovanou zlatou DofE expedici do Bavorského lesa. Naším cílem bylo překonat sami sebe, poznat krásy německé přírody a prožít nezapomenutelné dobrodružství. Jak naše cesta probíhala a co všechno jsme zažili?

Všechno začalo den předem, kdy nám vypadli dva členové expedice a z toho jeden měl být šéfkuchař. Celý tým najednou znejistěl. Naštěstí situaci zachránili Adam a Martin, kteří se této funkce udatně chopili. Trasy byly pečlivě naplánované a dobrá nálada zabalena mezi všemi nezbytnými věcmi. S očekáváním a mírnou nervozitou jsme se těšili na nadcházející dny.

Naše dobrodružství odstartovalo na nádraží v Třinci, odkud jsme vyrazili vlakem už v 4:17 ráno. Během dlouhé cesty do Železné Rudy jsme dohnali spánkový deficit a načerpali síly na první etapu. Po vystoupení z vlaku a zorientování se v terénu jsme se vydali směrem k Černému jezeru. Cesta vedla krásnou přírodou a po úspěšném zdolání tohoto milníku jsme pokračovali přes hřeben až k Čertovu jezeru. Poté nás čekal sestup dolů do kempu, kde jsme měli strávit první noc. Celkově jsme první den zvládli 18 km, což byl pro nás dobrý začátek. Večer jsme si uvařili kuřecí rizoto, zapálili táborák a sdíleli dojmy z prvního dne.

Druhý den jsme začali vydatnou snídaní a v 9:00 jsme vyrazili směrem na Bayerische Eisenstein, kde jsme se u hraničního přechodu setkali s panem učitelem. První třetina naší cesty byla celkem nenáročná. Po krátkém odpočinku jsme se vydali k cíli dnešního dne – Velkému Javoru. Nejobtížnější část dne nastala při sestupu, kdy jsme po náročném výšlapu museli absolvovat 9 km dlouhé klesání do kempu. Po příchodu do tábořiště jsme rozdělali oheň a uvařili si večeři. Atmosféra v kempu byla velmi příjemná, ostatní turisté byli přátelští a strávili jsme s nimi dlouhý čas u táboráku, kde jsme sdíleli svoje zážitky. Po 25 kilometrech v nohách se nám usínalo velmi rychle.

Třetí den nás přivítal slunečným ránem a my jsme si připravili snídani. Posilněni jsme opět vyrazili a naším cílem pro tento den byly vodopády na Bodenmais. Čekala nás nejdelší trasa celé expedice (29 km), ale naštěstí jsme nestoupali tolik jako předchozí den. Když jsme dorazili k vodopádům, dopřáli jsme si zasloužený oběd a krátký odpočinek, při kterém jsme obdivovali krásu národního parku. Poté jsme se vydali zpět do dalšího kempu. Asi 6 km před cílem nás potkalo menší dobrodružství – nedorozumění s paní v kempu, která si nás spletla s karavanovými návštěvníky, pro které již neměli místo. Po vysvětlení situace se vše vyřešilo a my jsme byli ubytováni. Bohužel tento den se nikdo z nás příliš nevyspal, jelikož kemp byl umístěn hned vedle železniční tratě, a tak nás v noci budily projíždějící vlaky.

Čtvrtý den, poslední den naší expedice, byl nejsnazší, ale zároveň nejtěžší ze všech. Po vydatné teplé snídani jsme se z posledních zbytků sil vydali do města Zwiesel, kde naše putování končilo. Přestože nás bolely nohy a těla byla unavená, naše mysl byla naplněná hrdostí a spokojeností z toho, co jsme dokázali. Po příchodu do města jsme už jen nasedli do vlaku a vydali se na cestu domů.

A tohle byla naše expedice. Přinesla nám nejen překrásné výhledy na bavorskou krajinu, ale také nespočet zážitků, které v nás zůstanou navždy. Překonali jsme sami sebe a uvědomili si, že když se spojí odhodlání, dobrá nálada a týmový duch, dokážeme mnohem víc, než jsme si mysleli. Na závěr chceme poděkovat panu Plucnarovi za jeho podporu a optimismus, bez nichž by expedice neproběhla tak hladce.

Martin Demel 

Letošní 8. ročník zeměpisné exkurze se konal v termínech 28.-29. 4. 2025 (2.C) a 5.-7. 5. 2025 (2.B a 6.A). Počasí v dubnovém termínu bylo už téměř letní, zatímco květnové termíny slibovaly déšť a teploty kolem 10°C. Pár dnů před exkurzí se předpověď zlepšila a nakonec nám sice nepršelo, ale bylo chladno. Všechny třídy měly podobný program a všechny plánované aktivity se podařilo realizovat. Uhádnete, které lokality účastnící exkurze navštívili?

V pátek 9. 5. 2025 se v Ostravě uskutečnilo krajské kolo prestižní a náročné soutěže Středoškolská odborná činnost, kam se se svou prací s názvem Aditiva v terciárně průmyslově zpracovaných potravinách a účinek tartrazinu (E102) na růst a životaschopnost kvasinkové kultury Saccharomyces cerevisiae dostala z 1. místa v okresním kole naše studentka Alexandra Pilchová (7. A). Své roční vědecké snažení dokázala i v konkurenci dalších zajímavých příspěvků v oboru zdravotnictví obhájit a získala krásné 2. místo. 

Moc blahopřejeme, děkujeme za úspěšnou reprezentaci školy a přejeme mnoho úspěchů v dalším bádání. 

Jedním ze čtyř oceněných v celostátní soutěži My Top Picks, kterou připravili redaktoři časopisu Ready, je Ondřej Cieslar z 1.A. GRATULUJEME!

Soutěže se zúčastnili žáci 1.A, kteří v hodinách AJ zpracovali propagační letáček Moravskoslezského kraje. 
Samotné práci předcházela dlouhá příprava – cestování s rodiči po zajímavých místech MSK, focení, vyhledávání informací, výběr míst zajímavých pro turisty a přemýšlení, jak to celé zpracovat na formát A3. V hodinách už všichni překládali nebo rovnou psali anglicky, kreslili, lepili a vymýšleli, jak mít svou práci co nejzajímavější. 

A podle slov redaktorů se jim to povedlo: „Děkujeme všem jednotlivcům a skupinám, kteří nám zaslali své úžasné, pestrobarevné a vynalézavé cestovatelské postřehy a doporučení. Celá naše redakce žasla nad jejich nápaditostí a výtvarným zpracováním. Jsme nadšení, že naše soutěž vzbudila takový zájem. Do redakce nám přišlo množství projektů z různých koutů České republiky a Slovenska. Moc nás potěšily a bylo těžké vybrat ty nejlepší. Při hodnocení jsme brali v potaz nejen úroveň jazykového a grafického zpracování, ale také splnění zadání, autentičnost textu a nápaditost celého projektu.“

Dne 25. dubna se tým ve složení Tereza Demelová, Adéla Škulcová a Tabita Pietaková zúčastnil náročné týmové soutěže Geologické kladívko. V konkurenci silných týmů z celé České republiky se naše studentky neztratily — vybojovaly krásné 3. místo!
Soutěž prověřila široké spektrum znalostí a dovedností: od geologického testu a poznávačky minerálů, přes práci se vzorky až po orientaci a hledání informací v geologickém pavilonu. Naše studentky prokázaly nejen výborné znalosti, ale i skvělou spolupráci a nasazení.
Gratulujeme a děkujeme za skvělou reprezentaci školy!

Petr Szymanik z 3.A se zúčastnil krajského kola astronomické olympiády a v konkurenci 39 účastníků zvítězil. Gratulujeme a děkujeme za výbornou reprezentaci školy.

V dubnu proběhla poslední kola této náročné soutěže, do které se zapojili i naši úspěšní řešitelé. 
Nejlépe se dařilo našim mladším žákům. Adéla Toszková a Ondřej Vaner z 2. A si v okresním kole, které je v jejich kategorii Z7 tím posledním, vybojovali oba s plným počtem bodů 1. místo. Celkem se tohoto kola zúčastnilo 47 žáků z různých škol. Blahopřejeme k nejlepšímu výsledku, jakého mohli dosáhnout. 

Nejlepším řešitelem kategorie Z9 se už opakovaně stal Adam Talík ze 4. A, který se probojoval až do krajského kola. Ve velké konkurenci 69 soutěžích obsadil 7. – 8. místo. 

Krajského kola se mohli zúčastnit pouze ti starší žáci, kteří zvládli vyřešit náročné úlohy klauzurní části školního kola. Postup vybojovala v obtížné kategorii A Lucie Chlupová z 3.C. 

Všem řešitelům gratulujeme a těšíme se na příští ročník. 

8.4. na škole Spolek uspořádal soutěž Pohár Gévaudanu, ve které se 7 nejmladších tříd utkalo o pohár a medaile. V první části studenti řešili patnáct originálních otázek vytvořených členy, ve kterých potřebovali nejen logicky přemýšlet, ale taky dokázat propojovat souvislosti. Ve druhé části pak obhajovali své myšlení krátkou úvahou. Vítězové všech kategorií byli oceněni, a úplným vítězem Poháru se stal Adam Talík ze třídy 4.A.

Pomocí Skype už si nezavoláte!

V průběhu tohoto týdne prošla Skypem poslední data. Microsoft síť po 22 letech ukončil. Platí to ovšem jen pro běžnou spotřebitelskou verzi. Firemní Skype for Business ještě nadále poběží separátně dál.

Náhradou je komunikátor Microsoft Teams, který nabízí hlasovou, video i textovou komunikaci mezi jednotlivci i skupinami. Oproti Skypu mu ale chybí možnost volat na klasická čísla nebo možnost získat tradiční číslo pro IP telefonii.

Skype vznikl v Estonsku v roce 2003. Rychle nabyl na popularitě a byl tak trochu synonymem pro internetovou telefonii. Na konci roku 2010 měl přes 600 milionů zaregistrovaných uživatelů, přičemž přibližně polovina z nich byla každý měsíc aktivní. Microsoft jej na tomto vrcholu v roce 2011 koupil za 8,5 miliardy dolarů, což byla v té době jeho největší akvizice. Skype se měl stát prostředkem, jak volat a chatovat na mobilech i počítačích a jak oba tyto světy těsně propojit.

Zdroj: https://www.zive.cz/clanky/skype-konec-microsoft-teams/sc-3-a-233326/default.aspx