Anglický jazyk

1. místo – Filip Michejda   5.A           75 bodů  
2. místo – Amálie Staňková  5.A       74 bodů
3. místo – Petr Martynek  7.A           73 bodů

Vítězům gratulujeme a Filipovi i Amálii držíme palce v celostátním kole!

Další velmi pěkné překlady odevzdali Dominik Cedro 4.D 71 bodů, Veronika Sarah Wapieniková 3.D 68 bodů a Elen Sikorová 5.A 65 bodů.

Vítězů jsme se zeptali, jaké to je stát se na dvě hodiny překladatelem?

Filip Michejda: “ S nástupem na vyšší gymnázium se nám „otevřely dveře“ do mnoha soutěží, mimo jiné jsme měli tu čest poměřit naše síly v překládání cizojazyčného textu v soutěži Juvenes Translatores. Účasti v soutěži rozhodně nelituji, byla to neskutečně cenná zkušenost. 

Výchozí text určený k překladu se mi nezdál vůbec těžký, odpovídal mým očekáváním (a byl podle mě vhodně zvolen), rozuměl jsem téměř všemu a překlad mi nedělal nějaké větší obtíže. Téma mi celkem sedlo, i když se mi zdálo, že jsou některé části textu naprosto zbytečné, avšak překládat je byla zábava.  

V textu se objevilo pár frazeologismů, idiomů, a dokonce slovní hříčka, převést některé z nich do češtiny byl opravdu oříšek. Snažil jsem se překládat tak, aby text zněl zajímavě, originálně a hlavně přirozeně. Baví mě, když mám u překladu volnou ruku, můžu si hrát se slovy a hledat vhodné výrazy, které se do textu hodí. Vždy mám pocit, jako bych skládal puzzle – hledám dílky, ze kterých se snažím postavit skládačku. 

Překládání je velmi zajímavá a těžká disciplína, jež prověřuje nejen naše znalosti v angličtině, ale zároveň i to, jak dokážeme používat náš rodný jazyk, který není někdy vůbec jednoduchý, přestože jsme rodilí mluvčí. Bohužel se na významnou roli překladatelů často zapomíná, třebaže je jejich práce velmi důležitá a právě oni zodpovídají za výslednou podobu textu.“

Amálie Staňková: „Soutěž mi přišla docela těžká. Nečekala jsem, že budeme překládat dopisy. Nejtěžší bylo rozhodně překládat idiomatické výrazy, zvláště když na ně bylo později navazováno slovní hříčkou. Tehdy nastalo dilema, zda idiom přeložit doslovně, aby hra se slovy dávala smysl, nebo zda idiom nahradit ekvivalentním českým a slovní hříčku tomu složitě přizpůsobit. Našla se také slovní spojení, která jsou v angličtině zažitá, ale v češtině nemají zažitý ekvivalent. Přišlo mi vtipné, že jsme si museli sami zvolit pohlaví autorů dopisů, protože obě uvedená jména byla neutrální. Na překládání mě baví hlavně psaní. Zdá se mi, že i když překládám text někoho jiného, slova a jejich spojení tvořím sama, a protože píšu ráda jak v češtině, tak v angličtině, překládání se k tomu přidává v podstatě přirozeně.“

Petr Martynek: „Jako každý rok jsem se zúčastnil překladatelské soutěže Juvenes Translatores. Zpočátku jsem měl trochu dilema, ze kterého jazyka překládat, váhal jsem mezi polštinou a angličtinou. Nakonec vyhrála angličtina a neprohloupil jsem. Výchozí text pojednával o komunikaci dvou aktivistů, kteří se chystali na klimatickou konferenci do Glasgow. Téma mě sice nikdy nějak hlouběji neoslovovalo, ale díky tomu, že dnešní média jsou tohoto tématu plná, měl jsem aspoň nějaké ponětí o tom, co překládám.
Právě kvůli specifičnosti tématu jsem o svém překladu neměl valné mínění, a proto mě tolik překvapilo, že jsem se umístil.“

Studenti předmaturitního ročníku paní učitelky Černé si mohli sami otestovat, jak pestrý je výskyt aldehydů a ketonů v běžně používaných potravinách. Při pečení vánočního cukroví tak jistě budou vzpomínat na:

anisaldehyd, který najdou v perníkovém koření

cinnamaldehyd ve skořici

vanilin v pravých vanilkových luscích

citral v citronové kůře nebo

heptan-2-on v badyánu

Krásný a voňavý adventní čas přejí chemici

Žijeme ve svobodné zemi? Na tuto otázku hledali ve svých esejích odpověď studenti seminářů z českého jazyka a literatury. Soutěž pro studenty 4. ročníků gymnázií v Moravskoslezském kraji vyhlásila Slezská univerzita v Opavě. Mezi tři vítězné texty byla vybrána esej Magdalény Majetné z 6.C.

Blahopřejeme!

ŽIJEME VE SVOBODNÉ ZEMI?

Již od mých dětských let mi byla Česká republika prezentována jako demokratický stát, ve kterém jsou si lidé rovni, kde není nikdo utlačován, kde je názor každého občana respektován, kde se každý může cítit dobře a v bezpečí a kde svoboda panuje na každém rohu. Učebnice na základních školách nešetřily kritikou totalitních režimů, které všechna lidská práva a svobody popíraly. Propagace pouze vyvolené skupiny lidí a nemilosrdné házení přívrženců demokracie přes palubu. Všichni jsme seděli ve školních lavicích s otevřenou pusou a nechtěli uvěřit všem těm zlým věcem, které lidé udělali jen kvůli moci, autoritě a silnému postavení. Ještě toho večera jsme doma rodičům nadšeně vyprávěli, jak jsme rádi, že žijeme v demokratické a svobodné zemi, že můžeme dělat věci, které nás baví, a nemusíme se bát projevit svůj názor. O to smutnější je fakt, že většina z nás změnila v průběhu dospívání na českou demokracii názor. Co se ale vlastně stalo? Spadly nám snad z očí růžové brýle nevinného dětství? Zahlédli jsme snad pravou tvář těch, kteří stojí v čele našeho státu? Co nás, malá dítka, vedlo k tomu, že jsme začali o svobodě v naší zemi pochybovat?

Ze všech stran se na nás valí nepřeberné množství informací. Včera se stalo to a dneska zase tohle. Televize, rádio i internet, všechna média nám každý den servírují další a další novinky. Mezi těmito zprávami však číhá přetvářka, mlžení a lež. Jako příklad můžeme uvést kauzu ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana, kdy pár dní po volbách nikdo neměl nejmenší zdání, jak to bude v České republice v následujících dnech vypadat. Dle mého názoru má každý občan právo vědět, co se v jeho zemi děje a jakou situaci může očekávat. Cokoli, co toto stanovisko vyvrací nebo popírá, a přináší tak do našich životů nejistotu, hází, dle mého mínění, černý stín na demokracii a svobodu naší země. V tomto případě tancovala česká demokracie na kraji útesu a mnoho lidí ztratilo víru v politiky a svou bezpodmínečnou svobodu.

Troufnu si říci, že lež a intriky, které se k nám skrze média dostávají, nevalně ovlivňují náš každodenní život. Mnohdy tyto informace spřádají lstivé sítě, do kterých nás pohlcují. Mnohdy se můžeme cítit nekomfortně. Mnohdy můžeme pociťovat nejistotu, v nejhorších případech i bezmoc a beznaděj.

I přes veškerou lež, klamy a lidskou přetvářku jsem ale neskutečně vděčná, že jsem občanem České republiky, mám svá práva a že demokratické kořeny našeho státu drží pevně v zemi. Občas naše politika kráčí na vratkých nohou, občas můžeme pociťovat nepopsatelnou zášť vůči našemu státu a vůči lidem, kteří stojí v jeho čele. Osobně si ale myslím, že tyto věci nikdy nemohou soupeřit s faktem, že máme právo na život, nemusíme se bát o své bezpečí, máme možnost svobodné volby a můžeme dělat věci, které nás baví. Že si můžeme s klidnou duší sednout do našich školních lavic a dále si pročítat již otevřenou učebnici o demokracii a svobodě, která porazila ty zlé totalitní režimy, které kdysi bývaly naším dětským strašákem.

Jste žáci 1.A nebo 2.A?
Chtěli byste si vyzkoušet napsat příběh v angličtině?
Rádi kreslíte?
Zapojte se do 2. ročníku naší nové školní soutěže!

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA

• Pozorně si prohlédněte dva obrázky na této straně. 
  Podle nich napište začátek příběhu v angličtině. Každý obrázek doprovoďte textem v minimálním rozsahu 20 až 30 slov.
• Vymyslete si, jak by váš příběh mohl pokračovat a jak by mohl skončit. Dokreslete dva navazující obrázky. Popište je textem opět v minimálním rozsahu 20 až 30 slov.
• Váš příběh se tedy bude skládat ze čtyř obrázků: naše dva obrázky z této strany a vaše dva dokreslené obrázky. Všechny obrázky popíšete textem příběhu, jehož celkový počet slov nepřekročí 150.
• Účastnit se mohou jednotlivci i dvojice.
• Při výběru vítězů zvážíme příběh, výtvarné zpracování, úroveň angličtiny, kreativitu, originalitu a dodržení pravidel.
• Své příběhy odevzdejte svým učitelům angličtiny nejpozději 7. 1. 2022.
• Nezapomeňte uvést:
  • své jméno a příjmení
  • třídu
• Vítězové budou vyhlášeni na konci ledna.

Advanced level

Jste žáci 3.A nebo 4.A?
Chtěli byste si vyzkoušet napsat příběh v angličtině?
Zapojte se do 2. ročníku naší nové školní soutěže!

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA

• Pozorně si prohlédněte tři obrázky zde. Vyberte si jeden z nich.
• Na základě obrázku vymyslete příběh, který bude mít začátek i konec.
• Váš příběh by neměl překročit celkový počet 190 slov.
• Účastnit se mohou jednotlivci i dvojice.
• Při výběru vítězů zvážíme příběh, úroveň angličtiny, kreativitu, originalitu a dodržení pravidel.
• Své příběhy odevzdejte svým učitelům angličtiny nejpozději 7. 1. 2022.
• Nezapomeňte uvést:
  • své jméno a příjmení
  • třídu

Vítězové budou vyhlášeni na konci ledna.

Zdroj obrázků: www.onceuponapicture.co.uk

Jste studenti vyššího gymnázia?
Rádi vymýšlíte příběhy?
Baví vás angličtina?
Zapojte se do 2. ročníku nové školní soutěže!

Komise angličtiny vyhlašuje soutěž o nejlepší příběh inspirovaný fotografií. Pošlete nám příběh na motivy jedné z fotografií. Určitě k nim dokážete vymyslet zajímavý příběh v angličtině.

Základní pravidla:

• Vyberte si jednu fotografii v příloze.
• Vymyslete k ní příběh v rozsahu 130 – 190 slov.
• Při výběru vítězů zvážíme příběh, úroveň angličtiny, kreativitu, originalitu a dodržení pravidel.
• Své příběhy odevzdejte svým učitelům angličtiny nejpozději 7. 1. 2022.
  
• Nezapomeňte uvést:
  • své jméno a příjmení
  • třídu
• Vítězové budou vyhlášeni na konci ledna.

Zdroj fotografií: www.onceuponapicture.co.uk

Na trhu je několik velkých chatovacích aplikací a každá přistupuje k bezpečnosti a zpracování dat jiným způsobem. Provozovatelé těchto služeb mohou přistupovat k Vašim datům a případně je na vyžádaní úřadů předat dál.

Ze seznamu jsou úřadům nejvíce otevřené služby WhatsApp, Apple iMessage a Line, které jako jediné z výběru v případě vyžádání úřadů dokážou poskytnout i omezený přístup ke zprávám uživatelů. První dva komunikátory zde ale nekončí. WhatsApp v případě obsílky od úřadů poskytne pouze základní informace o uživateli, ale v případě příkazu k prohlídce od úřadů či FBI už provozovatel předá i seznam kontaktů uživatele.

Pokud je ale osoba podezřelá z trestné činnosti a je na ní nasazeno sledování či odposlech, dokáže WhatsApp na vyžádaní dodat i informace o tom, z jaké polohy byly zprávy odesílány, a to až každých 15 minut. Apple v případě úřední obsílky dokáže zpřístupnit historii prohlížení v iMessage až 25 dní zpětně, v případě příkazu k prohlídce kromě omezeného přístupu ke zprávám zpřístupní i šifrovací klíče k zálohám na iCloudu. Narozdíl od WhatsAppu ale nepředává žádná data o poloze.

Ostatní komunikátory jsou v tomto přísnější v různých ohledech. Naprosto nejstriktnější jsou v tomto aplikace Signal a Telegram, které neposkytují žádný obsah zpráv. Signal může předat pouze čas a datum registrace či posledního přihlášení uživatele. Telegram nepředává ani to, jen v případě oprávněného podezření z teroristického jednání může úřadům poskytnout uživatelovo telefonní číslo a IP adresu.

Zdroje:

https://mobilmania.zive.cz/clanky/ktere-chatovaci-aplikace-jsou-bezpecne-dokument-fbi-ukazal-co-mohou-messengery-vyzradit-uradum/sc-3-a-1353523/default.aspx

https://sesivany.files.wordpress.com/2015/07/telegram_messenger.png

Seznamte se prosím s těmi, kteří budou hájit barvy naší školy ve druhém kole republikové soutěže Kybersoutěž. Komise ICT blahopřeje!

CLIL neboli (Content and Language Integrated Learning) je koncept výuky obsahu za pomocí cizího jazyka, nebo taky obráceně výuky cizího jazyka prostřednictvím obsahu. Druhou variantu už hezkou řadu let s úspěchem praktikují vyučující cizích jazyků nejen na naší škole, když rozvíjejí jazykové kompetence svých žáků prostřednictvím zajímavých témat z různých oborů. Často se tak žáci věnují problematice z oblasti humanitních nebo přírodních věd a zdokonalují své jazykové kompetence. Výuka obsahu prostřednictvím cizího jazyka na monolingvních typech škol zatím není příliš častá. Na naší škole se o ni občas pokoušíme ve výuce přírodních věd, dějepise, ZSV, ICT, hudební výchově a českém jazyce. Změnit tuto skutečnost a podpořit učitele získat lepší povědomí a znalosti nezbytné pro realizaci tohoto typu výuky si kladou za cíl programy DVPP realizované zejména zahraničními agenturami.

Jednoho takového kurzu v irském Dublinu jsem měl možnost se zúčastnit na konci letošního října. Sedmidenní intenzivní kurz pod vedením zkušené irské pedagožky obsahoval celou řadu aktivit vedoucích k lepšímu pochopení problematiky, hledání odpovědí na klíčové otázky konceptu CLIL, jako jsou používání vhodné úrovně jazyka, zařazování vhodných aktivit během výuky, využívání dostupné webové podpory, sestavování modelových vyučovacích jednotek, hodnocení výstupů apod. Spolu s dalšími šestnácti “spolužáky” z Polska, Slovenska, Slovinska, Španělska a Itálie jsme kromě problematiky výuky metodou CLIL srovnávali rovněž specifika vzdělávacích přístupů v jednotlivých zemích a diskutovali aktuální dílčí podmínky, postavení učitele a další témata.

Kromě nabytých zkušeností jsem měl možnost rozvíjet své jazykové dovednosti, získat nové profesní kontakty a v neposlední řadě poznat irskou metropoli i její okolí.

Jiří Navrátík

Velkominn til Íslands

Během pobytu jsme navštívili jednu základní a jednu střední školu, všude panoval naprostý klid a téměř hrobové ticho. Na základní škole (10 povinných tříd od 6 do 16 let) to bylo možná dáno tím, že se děti pohybovaly po škole jen tak v ponožkách (díky využití geotermální energie tam mají vyhřívané podlahy, bazény i chodníky) nebo tím, že jim díky bedlivě kontrolovaným svačinám ze strany učitelů nehrozí nadbytečný přísun cukru a případnou energii navíc mohou za každého počasí vybít o přestávce na venkovním hřišti. Na střední škole se na klidu a soustředění v běžných hodinách jistě podílel menší počet studentů ve třídách (24) i široká nabídka sportů a kreativních aktivit nejen v podobě výtvarné výchovy, ale třeba i kurzu keramiky či šití na stroji. Námi navštívené gymnázium má třísemestrální školní rok, studenti absolvují pouze tři předměty denně po hodině a půl, přičemž během studia mohou počet předmětů snižovat, navyšovat, školu na čas opustit a zase se do ní později vrátit. Základními pilíři islandského školství od předškolního stupně po univerzitní vzdělání jsou demokracie, tvořivost, udržitelnost, široce chápaná gramotnost, zdraví a rovnost.

Byla to velmi obohacující zkušenost. 

Mgr. Lucie Samcová

Praktické a zajímavé hodiny chemie mohou na vlastní kůži zažívat žáci letošní 3.A, kteří se s tímto krásným přírodovědným předmětem teprve začínají seznamovat. Pod vedením pana Navrátíka už měli možnost měřit vodivost různých roztoků včetně mořské vody, kterou si kolega jako „suvenýr“ dovezl z nedávné studijní cesty v Irsku. Jindy žáci sami zjišťovali, jaké nemrznoucí směsi lze poměrně jednoduše vytvořit z běžně dostupných surovin. Naměřené teploty kolem -20°C byly pro mnohé velkým překvapením! Touto nenásilnou formou se snažíme v chemii realizovat digitální kompetence. Na přiložených fotografiích můžete vidět i různé grafické způsoby vyjadřující složení roztoků, což je pro žáky další významná dovednost využitelná mezipředmětově i zcela prakticky v reálném životě.

Student 6. C, Lukáš Tomoszek, postupuje do dalšího kola republikové soutěže Bobřík informatiky, a tudíž bude naši školu reprezentovat 3. února 2022 v krajském městě. Komise ICT srdečně blahopřeje!

Více informací: https://www.ibobr.cz/vysledky-a-statistiky/postupujici-do-ustredniho-kola-senior

Dne 26. 11. 2021 se i na naší škole konala mezinárodní soutěž Best in English, které se letos zúčastnilo více než 18 000 studentů ze 780 škol 29 států. 

Soutěž se stala ambiciózním projektem, který umožňuje žákům srovnání svých schopností zvládat anglický jazyk v žebříčku konkurence, a to z různých úhlů pohledu i v mezinárodním měřítku. Online test je profesionálně připraven a dosáhnout maximálního počtu bodů je téměř nemožné. Naším zatím největším úspěchem v žebříčku ČR je 11. místo Tomáše Cieslara v roce 2015 a 19. místo Jakuba Danyśe v roce 2019.

Letošní maximální počet bodů je 125. A co naši studenti? 

Zde je našich TOP TEN/ELEVEN:

1. Amálie Staňková  5. A 115,5 bodů
2. Dominik Chrascina 2.D 107 bodů
3. Lukáš Tomoszek 6.C 105,5 bodů
4. Jakub Hložek, Petr Martynek 7.A 104 bodů
5. Eva Martynková 3.D 101,5 bodů
6. Vojtěch Šlouf 1.D 98 bodů
7. Dominik Turoň 3.D 97,5 bodů
8. Lenka Nytrová 6.C 96,5 bodů
9. Nikol Gajdaczová 2.D 96 bodů
10. Anna Kantorová 6.C 95,5 bodů

Gratulujeme TOP ELEVEN 🙂 a děkujeme všem za odvahu zkusit si tuto nelehkou soutěž. 

Od 8. listopadu se po dva týdny naši studenti pokoušeli vyřešit zajímavé úlohy, ke kterým bylo zapotřebí logické a informatické myšlení. Podívejte se prosím, jak si vedli. Největší výskyt budoucích ajťáků je ve třídě 4. A. Postupová je pouze kategorie Senior, ostatní zůstávají na úrovni školního kola.

Senior
1, Lukáš Tomoszek / 168 bodů
2, Matěj Szkandera / 144
3, Ondřej Sobol / 138

Junior
1, Vojtěch Szczerba / 139
2, Šimon Lipus / 128
3, Daniel Cieślar / 103

Kadet
3. A
1, Jakub Szkandera / 192
2, Matěj Ćmiel / 180

4. A
1, Adam Slaninák, Veronika Mrózková, Eliška Veselá, Šárka Labajová, Vojtěch Zielina / 192

Benjamin
1, Vojtěch Němec / 176
2, Adam Talík / 164

Komise ICT gratuluje a těší se na další úspěchy mladých fandů počítačů!

Ve školním kole překladatelské soutěže FF Univerzity Palackého soutěžní texty nejlépe přeložila Marie Mazurová z 6. C. Postupuje do fakultního kola, které se uskuteční 5. 1. 2022 v Olomouci. Všem soutěžícím děkujeme za účast.