Články ze dne 1. 12. 2021

Na kurzu v irském Dublinu

CLIL neboli (Content and Language Integrated Learning) je koncept výuky obsahu za pomocí cizího jazyka, nebo taky obráceně výuky cizího jazyka prostřednictvím obsahu. Druhou variantu už hezkou řadu let s úspěchem praktikují vyučující cizích jazyků nejen na naší škole, když rozvíjejí jazykové kompetence svých žáků prostřednictvím zajímavých témat z různých oborů. Často se tak žáci věnují problematice z oblasti humanitních nebo přírodních věd a zdokonalují své jazykové kompetence. Výuka obsahu prostřednictvím cizího jazyka na monolingvních typech škol zatím není příliš častá. Na naší škole se o ni občas pokoušíme ve výuce přírodních věd, dějepise, ZSV, ICT, hudební výchově a českém jazyce. Změnit tuto skutečnost a podpořit učitele získat lepší povědomí a znalosti nezbytné pro realizaci tohoto typu výuky si kladou za cíl programy DVPP realizované zejména zahraničními agenturami.

Jednoho takového kurzu v irském Dublinu jsem měl možnost se zúčastnit na konci letošního října. Sedmidenní intenzivní kurz pod vedením zkušené irské pedagožky obsahoval celou řadu aktivit vedoucích k lepšímu pochopení problematiky, hledání odpovědí na klíčové otázky konceptu CLIL, jako jsou používání vhodné úrovně jazyka, zařazování vhodných aktivit během výuky, využívání dostupné webové podpory, sestavování modelových vyučovacích jednotek, hodnocení výstupů apod. Spolu s dalšími šestnácti “spolužáky” z Polska, Slovenska, Slovinska, Španělska a Itálie jsme kromě problematiky výuky metodou CLIL srovnávali rovněž specifika vzdělávacích přístupů v jednotlivých zemích a diskutovali aktuální dílčí podmínky, postavení učitele a další témata.

Kromě nabytých zkušeností jsem měl možnost rozvíjet své jazykové dovednosti, získat nové profesní kontakty a v neposlední řadě poznat irskou metropoli i její okolí.

Jiří Navrátík

Pro inspiraci až na Islandu

Velkominn til Íslands

Země ohně a ledu, nejstaršího parlamentu, krvavých vikingských ság, ale také milých a přátelských lidí – to je Island. Druhý týden v říjnu jsem měla možnost strávit v této zajímavé zemi spolu s dalšími 120 lidmi z 18 evropských zemí osm dní na kurzu mobility učitelů. A že bylo co obdivovat! Vodopády, sopky, gejzíry, černé pláže, horké prameny i ledovce, široširé pastviny poseté ovcemi a poníky, malebné domečky, mohutné katedrály a duhové ulice hlavního města Reykjavíku a v neposlední řadě také vysokou úroveň angličtiny místních obyvatel i propracovaný vzdělávací systém.

Během pobytu jsme navštívili jednu základní a jednu střední školu, všude panoval naprostý klid a téměř hrobové ticho. Na základní škole (10 povinných tříd od 6 do 16 let) to bylo možná dáno tím, že se děti pohybovaly po škole jen tak v ponožkách (díky využití geotermální energie tam mají vyhřívané podlahy, bazény i chodníky) nebo tím, že jim díky bedlivě kontrolovaným svačinám ze strany učitelů nehrozí nadbytečný přísun cukru a případnou energii navíc mohou za každého počasí vybít o přestávce na venkovním hřišti. Na střední škole se na klidu a soustředění v běžných hodinách jistě podílel menší počet studentů ve třídách (24) i široká nabídka sportů a kreativních aktivit nejen v podobě výtvarné výchovy, ale třeba i kurzu keramiky či šití na stroji. Námi navštívené gymnázium má třísemestrální školní rok, studenti absolvují pouze tři předměty denně po hodině a půl, přičemž během studia mohou počet předmětů snižovat, navyšovat, školu na čas opustit a zase se do ní později vrátit. Základními pilíři islandského školství od předškolního stupně po univerzitní vzdělání jsou demokracie, tvořivost, udržitelnost, široce chápaná gramotnost, zdraví a rovnost.

Byla to velmi obohacující zkušenost. 

Mgr. Lucie Samcová

 

 

 

Začínáme s chemií

Praktické a zajímavé hodiny chemie mohou na vlastní kůži zažívat žáci letošní 3.A, kteří se s tímto krásným přírodovědným předmětem teprve začínají seznamovat. Pod vedením pana Navrátíka už měli možnost měřit vodivost různých roztoků včetně mořské vody, kterou si kolega jako „suvenýr“ dovezl z nedávné studijní cesty v Irsku. Jindy žáci sami zjišťovali, jaké nemrznoucí směsi lze poměrně jednoduše vytvořit z běžně dostupných surovin. Naměřené teploty kolem -20°C byly pro mnohé velkým překvapením! Touto nenásilnou formou se snažíme v chemii realizovat digitální kompetence. Na přiložených fotografiích můžete vidět i různé grafické způsoby vyjadřující složení roztoků, což je pro žáky další významná dovednost využitelná mezipředmětově i zcela prakticky v reálném životě.