V úterý 8. ledna 2019 proběhlo školní kolo Konverzační soutěže v němčině s těmito výsledky:
Kategorie 2 B
1. místo Šimon Lipus
2. místo Jan Pilka
kategorie 3 A
1. místo Jakub Danyś
2. místo Michaela Raszková
3. místo Nela Sikorová
Děkujeme všem za účast a Š. Lipusovi a J. Danyśovi držíme palce v okresním kole.
Hned první vyučovací den nového roku 2019 si studenti 2.D vyslechli zajímavou přednášku z úst lektora z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dozvěděli se o chiralitě nejen látek, které lze vidět v laboratořích, ale i všude v přírodě kolem nás. Tady je pár příkladů:
Četnost hlemýždě zahradního se vzácnou levotočivou ulitou je vůči pravotočivé v poměru 1 : 20 000. Četnost opačného uložení vnitřních orgánů (situs inversis) u člověka se vyskytuje s četností 1: 10 000.
Běžně lze chiralitu pozorovat u květů orchidejí, na zobáku některých ptáků (tenkozobec, křivka) , u mořského narvala či platýze, na lebce sovy pálené nebo ve dvoušroubovici DNA.
Na závěr se nám dostalo také vysvětlení, proč je hlemýžď v knihách Ondřeje Sekory vyobrazen s běžnou pravotočivou, ale v animovaném filmu už se vzácnou levotočivou ulitou.
Pokud tedy na svém těle nebo kdekoli kolem sebe najdete objekty, které jsou neztotožnitelné se svým zrcadlovým obrazem, vězte, že jste objevili další příklad chirality.
Školního kola AO se zúčastnilo 62 žáků, kteří soutěžili ve třech kategoriích.
V kategorii GH (1. A a 2. A) soutěžilo 35 žáků a všichni splnili limit pro postup do krajského kola. Nejlépe si vedl Jan Sniegon, který získal 48 bodů z 50 možných.
V kategorii EF (3. A a 4. A) získal nejvíce bodů Petr Martynek (38 bodů). Maxima 50 bodů dosáhlo 11 z 23 soutěžících.
Kategorie CD je určena pro žáky 3.C. K postupu do krajského kolo bylo nutno získat 10 bodů z 26. Tento limit splnili všichni čtyři soutěžící této kategorie. Nejlepšího výsledku (19 bodů) dosáhl Lukáš Tomoszek.
Výsledkovou listinu naleznete zde.
Američan Gordon Moore, který 3. ledna oslavil 90. narozeniny, proslul jako vědec v oblasti polovodičových součástek, spoluzakladatel společnosti Intel a také autor takzvaného Mooreova zákona (1965). Ten říká, že „počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu se zdvojnásobí každé dva roky při zachování stejné ceny”. Moore tehdy odhadl, že tento zákon bude řídit vývoj technologie deset let. Platí však mnohem déle.
V současné době Intel dokáže pomocí 10nm procesu do jediného milimetru čtverečního vměstnat 100,8 milionů tranzistorů.