Adventní koncert poprvé konaný v aule našeho gymnázia je již historií. A opravdu byl pátek 13. 12. 2019 šťastným a veselým a věřím, že koncert pro mnohé krásným zážitkem. Co více si mohou účinkující přát než vyprodaný sál. To bylo první velké překvapení. Další předvedli ve svých vystoupeních žáci 1. A a 2. A. Ti potěšili slovem i písní – ať už autorským čtením nebo muzikálovou pohádkou. Pěvecký sbor Gymnázia Třinec zazpíval vánoční písně. Skvělí muzikanti se postarali o nádherný doprovod a velký obdiv obecenstva si zasloužili sóloví zpěváci.

Děkování není nikdy dost, a tak bych ráda znovu poděkovala všem, kteří se o úspěšný večer zasloužili. Zpěvákům, muzikantům, hercům, recitátorům. Zvláštní poděkování za vedení a přípravu vystoupení žáků patří Mgr. Marcele Majetné a Mgr. Karle Demelové. Za zvuk děkuji Mgr. Marcelu Gibiecovi a jeho týmu a za vánoční výzdobu auly Mgr. Lukáši Adamíkovi a výtvarnicím 4. C.

Přeji vám všem krásné prožití Vánoc

Vlasta Liberdová

V pondělí 4. února byla v prostorách Magistrátu města Třince (na 3. podlaží) slavnostně zahájena výstava výtvarných prací našich studentů. Po přivítání paní primátorky RNDr. Věry Palkovské ovládli tento prostor studenti. Nejdříve všechny přítomné sladila na jednu vlnu píseň v podání trojice výborných muzikantů Jakuba Hoty, Aničky Nieslanikové a Václava Humpolce. Poté si hosté prohlédli téměř třicet prací, které vznikly v posledních deseti letech, ale také zcela nová, dosud nikde nezveřejněná díla. Výstava zahrnuje několik témat jako je čas, láska k přírodě či člověku, smrt, démoni a také zamyšlení nad tím, co se skrývá pod povrchem viděného. Svou práci, námět, nápad a techniku popsaly divákům i novinářům Anička Bojková a Katka Balcarová. Malby, kresby i koláže získaly nemalý obdiv, o čemž svědčí fakt, že se někteří účastníci vernisáže dotazovali, zda jsou prodejné. Pokud byste si chtěli výstavu prohlédnout, máte možnost do konce března.

Lenka Klepaczová

Pod pojmem magistrát se mi vybaví typické kancelářské prostředí. Bílé nudné stěny, vážní pánové v oblecích a dámy v kostýmcích, papíry, lejstra, razítka, přepážky… Přesně těchto stereotypů jsem se před vstupem obávala. Mé představy naboural již vstup do dlouhé chodby, na jejíchž zdech visela celá řada barevných, optimismem sršících obrazů, které jsem doposud vídávala v prostorách našeho gymnázia. Poté se na chodbě postupně objevovali přívětiví zaměstnanci třineckého magistrátu a vernisáž mohla začít. Po kulturní vložce jsme dostali slovo my, autoři obrazů. Přítomné dámy a pánové si tak mohli vyslechnout komentáře k našim obrazům: Co tím chtěl vlastně básník říci…

Možná je to mým věkem nebo mým charakterem, ale pro mě tato událost neznamenala splnění mého snu. Trochu jsem se jí i obávala. Nejsem totiž ten typ člověka, který by se rád veřejně prezentoval. Na druhou stranu musím přiznat, že mě někde v srdci hřálo, že i má práce patřila k těm vystaveným. Doufám, že naše obrazy zaujmou, možná pobaví a možná i někomu vylepší náladu. A to by byl můj tajný, splněný sen.

Kateřina Balcarová

Dne 20. 12. 2018 jsme v hodině výtvarné výchovy navštívili  výstavu pana Vladimíra Havlíka s názvem Perfect tense. Vladimír Havlík tvrdí, že hlavním cílem v jeho tvorbě je princip sdílení a vzájemnosti. Výstava pojednávala o tom, že předměty, které známe a používáme téměř každý den, můžeme použít i jinak. A tak vytvořit novou skutečnost. Když jsme vešli do místnosti v městské knihovně, viděli jsme spoustu předmětů, které získaly náš obdiv. Jednou z věcí, která nás opravdu zaujala, bylo dílo s názvem Hukot času.  O co šlo? Bylo možné si v románu Hukot času přečíst dvě stránky, pak je vytrhnout a vložit do skartovačky – přečtené se stalo historií, která mizela za zvuku stroje. Další z exponátů se jmenoval Řešení problémů chudého jihu – byl to obrácený glóbus. A vysvětlení? Chudá Afrika se ocitá na severu, možná tam, kde je nyní vyspělá Evropa. Krásné ukázky konceptuálního umění.

Kateřina Bocková

Křídla