Žáci 1.A se poprvé zapojili do čtenářské soutěže, která měla celkem čtyři kola. Od března do června každý měsíc přečetli jednu anglickou knihu, poté vyplnili test o znalostech děje, postav, vymýšleli názvy knih a součástí byla i krátká slohová práce. Poslední kniha byla pochopitelně nejtěžší, ale bodů šlo získat nejvíce. Bodování probíhalo po každém kole, body jsme sečetli a známe konečné výsledky.

1. místo – Dorota Mihulová
2. místo –  Filip Březina
3. místo – Anna Pořízková

Vítězům gratulujeme, všem ostatním děkujeme za účast a doufáme, že alespoň někteří budou v četbě anglických knih pokračovat.

Mgr. Marta Jalowiczorzová

Obecně o DofE expedici platí, že by měla člověka někam posunout, ukázat mu nová místa, kde ještě nebyl, nebo mu pomoci získat nové vztahy a kamarády.  

expedice Halštat

Naše expedice si dala za cíl vytvořit cestopis z putování po okolí Halštatu. Vyrazili jsme brzy ráno z Třince a po několika přestupech a hodinách, které však díky skvělé partě rychle utekly, jsme stanuli na opačném břehu jezera od našeho cíle: malebného městečka Halštat. Počasí se během cesty hodně měnilo. Když jsme dorazili, lehce pršelo a hory byly pod vlečkou mlhy; tento pohled, zvlášť z trajektu uprostřed jezera, byl k nezapomenutí.  

Jakmile jsme dorazili do kempu, mrholení zintenzivnilo a ztížilo nám stavění stanů, ale vše jsme zvládli, ubytovali jsme se a zakrátko vyráželi k vodopádům. Po návratu jsme jen rychle uvařili večeři a šlo se spát. Druhý den přestalo pršet a krom malé přeháňky odpoledne už nic nespadlo. Nechali jsme se vzbudit zvonem z kostela a po vydatné snídani jsme vyrazili na kopec za krásnými výhledy na jezero a do solných dolů, kde se sůl těží už 3000 let. 

Odpoledne jsme se šli podívat do města a obhlédnout okolí, také jsme se k večeru lehce smočili v jezeře. Bohužel už se blížil čas návratu. Pomalu jsme začali balit a společně vyrazili na vlak, cestou jsme si ještě stihli zaplavat v jezeře. Poté jsme na záda nasadili své batohy, tentokrát výrazně lehčí, neb jsme průběžně poctivě ujídali zásoby jídla, a za slunného dne s čistou oblohou jsme s rezervou dorazili do vlakové stanice. Pak už nás čekala jen pohodová cesta domů.  

Myslím si, že hlavní zkušenosti z expedice, které jsme si odnesli, jsou hlavně z oblasti plánování, improvizace a že se hodí mít vždycky jednoho člověka, který bere s sebou vše, na co si vzpomene.  

Pro mě osobně byla tato expedice hlavně objevováním místa, kde jsem ještě v životě nebyl, a také ověřením znalosti pasivní němčiny. S fyzickou stránkou expedice jsme to nějak výrazně nepřeháněli, ostatní členové samozřejmě mohou nesouhlasit. Morálka v našem týmu byla vždy vysoká a každý den se bylo na co těšit. 

 David Běhálek