Snad každý už slyšel o DofE, a tak bych vám chtěla shrnout naši bronzovou expedici.

cyklo expedice DofE

Ze začátku jsme byli všichni nadšení, jak úžasné to bude, ale postupem času jsme zjistili, že i to plánování je dost náročné. Hodně štěstí, jestli máte v plánu dělat DofE. Nemyslím si, že je to úplně procházka růžovým sadem, ale stojí to za to.

První stres nastal, když jsme měli nandávat kola do vlaku. Naštěstí byl pan průvodčí velmi hodný a pomohl nám s tím. Celá skupinka jsme se setkali ve vlaku. Byli jsme nadšení, ale zároveň plní obav, co nás čeká a jak vyndáme kola z vlaku. Naštěstí šlo vše jako po másle. Dostali jsme se do Olomouce, kde jsme měli dvě hodiny čas, než pojede vlak do Břeclavi. A tak jsme si zajeli na zmrzlinu a projeli se parkem. Opět jsme nastoupili do vlaku a dojeli na start naší expedice – nádraží v Břeclavi.

Z Břeclavi jsme jeli do Valtic a až na pár komárů tam bylo krásně. Z Valtic jsme pokračovali do Lednice a tam nastalo těžké rozhodování – z malého mráčku na nebi se stal jeden velký černý mrak. Věděli jsme, že bude přeháňka, a tak jsme přemýšleli, jestli jet do kempu Paliště, nebo počkat až naprší a uschne. Vybrali jsme si první možnost. Ujížděli jsme před deštěm jak o závod. Stihli jsme to jen tak tak. Kola jsme si schovali pod střechu a uvařili jsme si první teplé jídlo – špagety s rajčatovou omáčkou a sýrem. Jídlo bylo překvapivě velmi dobré. Když jsme dostavěli stany, přestalo pršet. Vybalili jsme si důležité věci a šli jsme se projít. Ve vesnici jménem Nejdek jsme našli hřiště, a tak jsme si řekli, že si půjdeme zaházet na koš. Začalo se stmívat a my se rozhodli si udělat oheň a opéct špekáčky, ale moc nám to nešlo. Nakonec nám vedoucí kempu a místní „štamgasti“ pomohli.

Dofáci v Mikulově

Druhý den jsme se sbalili, ukončili naši cvičnou expedici a vyrazili na navazující ostrou expedici do Mikulova. Až na pár komplikací s dorozumíváním se s týmem to šlo hladce. V Mikulově jsme vyšli na rozhlednu Kozí Hrádek a užili jsme si nádherný výhled přímo na Svatý kopeček. „Teď už nás čeká jen dojet do Kempu u jezera“, řekli jsme si. Ale to jsme nevěděli, jaké kopce nás na jižní Moravě čekají. Když už jsme přes hory a doly dojeli ke kempu, byli jsme po celém dni unavení a ztrhaní. Postavili jsme stany a šli vařit druhé teplé jídlo expedice, kterým byl bulgur s tuňákem a kukuřicí. Kupodivu byl velmi chutný. K večeru jsme se šli koupat do jezera.  Po tak namáhavém dni jsme ocenili studenou vodu v jezeře.

Třetí den jsme za začali třetím teplým jídlem – ovesnou kaší s čokoládou a sušenými jahodami, která všem moc chutnala. Pak už jsme jen sbalili stany a vydali se do Šakvic na nádraží, kde jsme ukončili naší expedici.

Expedice DofE nám přinesla mnoho různých zážitků a zkušeností. Naučili jsme se pracovat s mapou, navzájem si pomáhat a hlavně si to společně užít.

Eliška Szczotková