Certifikát z kurzu

Letošní srpen byl pro mě ve znamení Irska a všeho irského. Prvních čtrnáct dní v měsíci jsem strávila v Corku,druhém největším městě země, na metodologickém kurzu pro učitele anglického jazyka. V kurzu jsme se věnovali různým jazykovým aktivitám, hrám a činnostem, které lze adaptovat a uplatnit ve výuce. Tato činnost byla umocněna jinými a většinou nápaditými pohledy učitelů z jiných zemí pracujícími se studenty jiného věku, jazykové úrovně či kultury.

Můj pobyt v Irsku se však neomezil pouze na školu, ale věnovala jsem se studiu irské kultury, od poznávání historických milníků země přes krátké či delší velmi srdečné konverzace s místními, ochutnávku irských jídel a tradičních nápojů až po ikonický večer s živou hudbou v „pubu“.

Součástí mých plánů byla návštěva několika míst, která jsem již dříve znala z pohlednic či knih. Většinou se jednalo o přírodní památky nebo národní park. A tak jsem se vydala na dlouhé cesty autobusem „Peddy…“ k Moherským útesům, na okružní jízdu po atlantském pobřeží Ring of Kerry či na hrad Blarney (políbit Kámen výřečnosti covid necovid).

Irsko má mnoho jmen. Říká se mu zelený ostrov pro krásně sytou barvu trávy, země svatých a učenců pro svou pevně vkořeněnou víru, která zde jde ruku v ruce se vzděláním, nebo keltský tygr pro sebevědomý a rostoucí ekonomický rozvoj v posledních dekádách. A to vše platí do puntíku.