Mnohým se může plést Litva s Lotyšskem. Důvodů může být několik: obě to jsou pobaltské země, jejich anglické názvy nás matou a možná o nich moc nevíme. Proto jsou skvělé možnosti, které nabízí projekt Erasmus+. Naše škola, která je součástí Konsorcia Moravskoslezského kraje (projekt číslo 2024-1-CZ01-KA121-SCH-000208941), navázala spolupráci se školou Šiaulių Juventos progimnazija v Šiauliai, městě s exotickým názvem, které je vzdáleno necelých tisíc kilometrů od nás.  

 Nejen kvůli tomu, že EU podporuje „zelené“ cestování, jsme jako dopravní prostředek zvolili autobusy. Nejdřív jsme Flixbusem absolvovali trasu z Bielska Biała do litevského Panezevys a odtud místní linkou do „Šoulej“, jak se vyslovuje litevsky město Šiauliai. Po dojezdu na nás čekali učitelé a žáci, které jsme znali jen z online prostředí. Přivítání bylo přátelské. Dostali jsme také instrukce na další den a rozjeli jsme se každý jinam: žáci do hostitelských rodin a učitelé do hotelu.  

 V pondělí ráno jsme se setkali ve škole, kde jsme absolvovali společnou hodinu angličtiny, zazpívali si a zahráli v hodině hudební výchovy, ochutnali jídla ve školní jídelně a vyrazili na odpolední autobusový výlet na fascinující Horu křížů. Po návratu na nás v bývalé průmyslové části města čekal místní průvodce, který nám srozumitelnou angličtinou objasnil, na čem stála prosperita města Šiauliai. Bylo to zpracování kůží, které se následně vyvážely do celého světa. Toto průmyslové odvětví je náročné nejen technologicky, ale v koželužnách se pracuje s mnohdy velmi toxickými roztoky. Za dlouhá desetiletí došlo prakticky k zdevastování půdy, vodních zdrojů a okolí průmyslového podniku, jehož činnost skončila v devadesátých letech 20. století. Bylo nám vysvětleno, jak složitě probíhal revitalizační proces, a dnes se okolí může pyšnit odpočinkovou zónou s jezerem, na jehož molech se nacházejí stánky, restaurace, vede kolem něj cyklostezka a konají se zde kulturní akce. Postupně jsme se dostali do současného centra města, kde jsme se v podvečer rozešli. Žáci do hostitelských rodin a učitelé na pracovní večeři, kde jsme probrali plány na další den a také sdíleli své radosti a strasti pedagogické profese ve své zemi.  

 Druhý den by mohl být nazván jako Recyklace v Lotyšsku. Místní MHD jsme dojeli do sběrného dvora, kde jsme ve vzdělávacím centru získali informace o třídění odpadu a významu recyklace pro životní prostředí. Žáci si také na konci vzdělávací přednášky mohli vyzkoušet test prostřednictví aplikace Kahoot. Poté jsme prošli kontejnerovým recyklačním dvorem, abychom se vrátili do místa, kde probíhala přednáška. V části budovy byly vystaveny věci, které by ještě mohly být někomu užitečné. S díky jsem odmítl nabídku jedné mé žákyně, která našla knihu o geologii v litevštině. Přesto jsem i já našel jeden poklad, a sice zcela neopotřebovanou originál sklenici Guiness. Padla mi do oka především díky vzpomínkám na můj jazykový pobyt v rámci Erasmu v Dublinu. Takže dárek jsem si odnesl. Odpoledne jsme stihli ještě oběd ve škole a pak měli žáci společný program s hostiteli.  

 Třetí den brzo ráno jsme nastoupili do autobusu a vydali se směr Kurská kosa. Cílem byl písečný pruh země mnohdy jen několik set metrů široký, který odděluje Baltské moře od vnitřního zálivu s braktickou vodou. První zastávkou byl „Vrch čarodějnic“, okruh zalesněnými písečnými a uměleckými díly ze dřeva, které představovaly čarodějnice. Další zastávkou byl park kormoránů s pozorovatelnou, kde je možno tyto ptáky vidět. Čekala nás následně procházka dunami, které jsou součástí národního parku. Posledním cílem našeho výletu byla pěší turistika, kde jsme mohli pozorovat písčité pláně se vzácnou vegetací, ale také ostře střeženou hranicí, která rozděluje Kurskou kosu mezi Litvu a Rusko. Mezi kapkami deště jsme došli do vyhlášeného letoviska Nida. Po obědě nás čekalo zajímavé muzeum jantaru, kde jsme mohli obdivovat unikátní kousky a zhlédnout něco z historie vzniku jantaru, ale také historii těžby. Jantar je možno také zakoupit v krámcích, které nabízejí šperky s tímto vzácným nerostem.  

 Předposlední den pobytu nás čekaly dílny v technickém hubu, kde jsme si mohli sestavit vlastní baterku, kterou lze použít jako čelovku. Po obědě ve škole nás čekala návštěva čokoládovny Ruta. Prohlédli jsme si muzeum, ochutnali čokoládu a pomyslným vrcholem bylo, když jsme si z různých surovin mohli připravit originální čokoládové bonbony. Ty jsme si odnesli domů a nezapomenuli na své blízké. Pozdní odpoledne bylo věnováno místnímu folklóru. Měli jsme možnost vidět žáky partnerské školy v litevských národních krojích tančit a zpívat litevské písně. Celý podvečer proběhl v přátelské atmosféře a byl spojen s ochutnávkou tradičních litevských jídel a nápojů včetně tradičního kvasu.  

Poslední den proběhl ve škole ve znamení wellbeingu. Žáci se seznámili s různými technikami, ale pak již následovalo odpolední loučení a návrat domů. Cesta proběhla bez problémů a v sobotu ráno jsme se vítali se svými blízkými v Třinci.  

 Před cestou jsme měli mlhavou představu o Litvě, po naší návštěvě už víme, že Litva je zemí bez hor, s čímž se naši žáci vyrovnávali velmi těžce. A naši hostitelé si pamatují velmi úsměvný dotaz našeho žáka: „Jak tady můžete žít bez hor“. Víme, že tisíc kilometrů daleko leží země, která je pro nás bezpečná, sympatická, přátelská. Našich přátel si vážíme a těšíme se na jejich návštěvu u nás v říjnu letošního roku. Tyto vzájemné mobility jsou zaměřeny na environmentální vzdělávání (Cíl 3: Čistější a zelenější kraj). 

 Mgr. Marian Plucnar 

 A co si o této zkušenosti myslí samotní žáci? 

Markéta: Podle mého názoru je Erasmus+ skvělý způsob, jak poznat jinou zem. Dozvědět se něco o jiné kultuře, poznat nové lidi a navštívit zajímavá místa. Měla jsem to štěstí mít skvělou náhradní rodinu a příjemnou hostitelku. Překvapilo mě, jak moc je Litva rovinatá, nebo i to, že mají teplé snídaně i večeře. Tento program můžu vřele doporučit všem, kdo chtějí poznat zahraničí jinak, očima studenta. Je to jako stvořené pro dobrodruha, který se nebojí být jediný Čech v náhradní rodině. Jsem nadšená z tohoto projektu a doufám, že budu mít možnost se zúčastnit v i  příštích letech.  

Theo: Erasmus v Litvě, stejně jako v jiných zemích, nabízí možnost poznat nová místa nejen z pohledu cizince a návštěvníka, ale díky spolupráci s hostitelskými rodinami a školou také zážitky rodilého obyvatele. Celá tato mobilita mi dala spoustu nových zážitků a poznatků, ale také nové přátele a vhled do nových sociálních prostředí. Velkou výhodu vidím také v možnosti zlepšení plynulosti angličtiny a v opravdových konverzacích, které rozvíjí slovní zásobu. Mobilitu v Litvě jsem si velmi užil a doporučuji ji všem, kdo stojí o velmi obohacující zážitky.  

 Sára: Zahraniční pobyt v rámci programu Erasmus+ pro mě byl jedinečným zážitkem. Měla jsem možnost strávit několik dní v cizí zemi, nasát atmosféru běžného života místních a zažít každodennost úplně jinak než na klasické dovolené. Bydlela jsem u místní rodiny, která mě přijala s velkou laskavostí a péčí. Bylo fascinující sledovat jejich zvyky – například to, že ráno začínají teplým jídlem, což u nás není úplně běžné. Nejvíc mě ale oslovilo, jak snadno jsem si vytvořila přátelství s lidmi, které jsem předtím vůbec neznala. Erasmus+ není jen o cestování – je to hlavně o tom poznat nové lidi a nový stát. Pokud máte odvahu a chuť poznat něco nového, rozhodně do toho běžte. Já na tenhle zážitek budu dlouho vzpomínat.  

 Anna: Erasmus + je skvělá zkušenost. Spousty originálních zážitků a spousty nových lidí je určitě jedna z pozitivních částí. Někdy je angličtina ale tou bariérou, přes kterou se nedá dostat. Komunikace v mé hostitelské rodině dost pokulhávala, jelikož ani jeden z rodičů neuměl anglicky a ze začátku to bylo dost stresující. Ke konci se to ale zlepšilo, takže bych to nebrala jako špatnou zkušenost. Poznat novou kulturu a krajinu je opravdu krásné a doporučila bych to všem… 

 Veronika: Myslím si, že Erasmus+ je zkušenost, kterou by si každý měl aspoň jednou zkusit. Nejen že je to fajn způsob, jak si vyzkoušet žít úplně v jiné zemi a na vlastní oči vidět, jak to tam funguje, ale je to také skvělá cesta jak vystoupit ze své komfortní zóny a poznat nové lidi. Pro mě jakožto velkého extroverta to byl velmi příjemný zážitek plný dobrodružství a nezapomenutelných momentů, ale věřím že i pokud jste introvert, tak si to užijete stejně tak jako já.  

 Jan: Erasmus+ pro mě byla skvělá zkušenost, která mi umožnila vystoupit z komfortní zóny. Ze začátku to nebylo lehké, ale každý den mi přinášel nové výzvy a zážitky. Zlepšil jsem si jazyk, poznal nové skvělé lidi a naučil se být samostatnější. Erasmus+ mi prostě přinesl spousty skvělých zážitků, na které v životě nezapomenu. 

Mgr. Libuše Kohutová, koordinátorka programu Erasmus+

Ve dnech 10. – 16. 5. 2025 se uskutečnil zájezd za krásami Anglie. Účastníků bylo skoro padesát a doprovázeli nás tři vyučující. Počasí nám vyšlo skvěle, ale anglické podnebí taky mělo šanci se projevit, protože jedno odpoledne krátce sprchlo.  

Den 10. 5.: Na výpravu jsme vyrazili ve večerních hodinách od gymnázia a cestou jsme z autobusu mohli obdivovat krajinu Česka, Polska a Německa.  

Den 11. 5.: Kolem poledne jsme dorazili do belgického městečka Bruggy, kde jsme si prohlédli historické stavby. Mohli jsme ochutnat pravou belgickou čokoládu a viděli Michelangelovu Madonu. Večer jsme se zabydleli ve francouzském městě Dunkerk.   

Den 12. 5.: Brzo ráno jsme nastoupili na trajekt, který nás převezl přes průliv La Manche k bílým Doverským útesům. Pokračovali jsme k Beachy Head a Seven Sisters, kde jsme se po útesech prošli. Naší další destinací byl Brighton, kde si každý mohli vybrat, jestli si prohlédne anglický Sea Life, Royal Pavilion nebo rozhlednu i360. Nakonec jsme se odebrali do našich hostitelských rodin. 

Den 13. 5.: Ráno jsme navštívili studia, kde se natáčel Harry Potter. Mohli jsme vyzkoušet máslový ležák, let na koštěti a prohlédnout si všechny rekvizity přímo z natáčení. Odpoledne jsme si pak prošli gotický dům Knebworth a jeho zahrady.  

Den 14. 5.: Zamířili jsme k Birminghamu do města Warwick a stejnojmenného hradu. Tam jsme se zúčastnili přehlídky sokolů a zjistili, jak se v minulosti dobývaly hrady. Naší další zastávkou bylo univerzitní město Oxford, kde jsme měli možnost si poslechnout spoustu zajímavých informací o minulosti města při prohlídce budovy Christ Church. 

Den 15. 5.: Jsme se konečně dostali do Londýna, prošli si celé centrum a viděli Big Ben, Westminster, Downing Street, Buckingham Palace, Trafalgar Square, Piccadilly Circus, London Eye a mnoho dalších ikonických památek. Dále jsme navštívili Chinatown, St. James Park a Soho. Večer jsme se projeli na lodi po Temži a viděli Tower of London, Tower Bridge, Millenium Bridge a další místa, na která už při pěší procházce nezbyl čas. 

Den 16.5.: V noci jsme se trajektem vrátili zpátky na kontinent a následně pokračovali na východ. Celý den jsme mohli strávit čas s přáteli a vzpomínat na úžasně zážitky ze zájezdu. Domů jsme se dostali ve večerních hodinách. 

Jana Sikorová