Dne 31. 5. 2022 jsme se vydali s koly na 3 dny do Lednicko-Valtického areálu. První den jsme jeli vlakem do Břeclavi a odtamtud směrem ke kempu Apollo, kde proběhl první pád našich členů týmu a taky kde jsme byli během expedice ubytovaní. Po zdlouhavém boji se stany jsme vyrazili na první pouť okolo areálu. Večer se nám povedlo trochu připálit špagety a po 41 km jsme všichni brzo ulehli. Cílem druhého dne byla první část našeho jména týmu – malování. Vyrazili jsme z kempu a zjistili, že Zuzka má píchlou duši. A tak jsme museli ještě vyřešit tento problém a pak už jsme konečně mohli s hodinovým zpožděním pokračovat . Jeli jsme k Lednickému zámku a tam si vybrali poklidné místo pro naše tříhodinové tvoření. Když naše díla, kterým by i Picasso mohl závidět, byla suchá, jeli jsme se na otočku podívat do Valtic. Večer jsme si udělali rajskou, která se už nepřipálila a za zvuku agresivního deště šli spát. Třetí den jsme opět začali výletem do Lednic, kde jsme se dvě hodiny zdrželi ve skleníku a v zahradách a pak jsme rychle spěchali sbalit stany, abychom stihli vlak zpátky. V plánu byly dva přestupy. První vlak jsme stihli. Ten druhý už ne. Po hodině smlouvání s paní u pokladny jsme nějakým záhadným způsobem dostali místa v plném vlaku, ale to nám nevadilo a uskutečnili jsme cestu usazením se na zemi. Po tomto jsme třetí vlak (díkybohu) stihli naprosto v pořádku a všichni se dostali domů bezpečně.

Eliška Hubáčková, Helena Szurmanová, Michaela Hamroziová, Roman Czeczotka, Vendy Szczotková, Veronika Raszkova a Zuzana Sikorova a úžasní Petr Kalinec a Libuše Kohutová

Během dnů 24.5. až 26.5. jsme opustili školu a vyrazili na jižní Moravu v rámci DofE expedice. Bylo to pro nás něco úplně nového, jelikož jsme ještě nikdo nezkombinovali kolo a stan. Cílem naší expedice bylo navštívit co nejvíce památek, hradů a zámků. Pro přepravu jsme zvolili vlak, kterým jsme bez problémů připravili i kola. První den bylo hezky, a tak jsme projezdili Lednice a jejich okolí. Taky jsme se prošli v zámeckých zahradách. Přenocovali jsme v kempu poblíž, kde jsme uvařili naše první teplé jídlo. Druhý den jsme se vydali přes Valtice do Mikulova, kde jsme potom také přespali na zahradě mezi vinicemi.  Ve Valticích jsme navštívili zámecké zahrady, ovšem odpoledne začalo pršet a docela jsme zmokli. Před největším deštěm nás zachránila plechová garáž u místního nádraží, ale ta zase byla plná vosích hnízd. Večer se ale vyjasnilo a vypadalo to, že další den bude jasno. A taky že bylo. Brzy ráno jsme se tedy rozhodli okoupat se v tamějším lomu. Poslední den jsme se už vraceli zpět na nádraží. Po cestě jsme navštívili Sirotčí Hrádek a Děvín na Pálavě. Vlakem jsme odjeli v 17:00 a doma jsme byli kolem půlnoci. Expedici jsme si moc užili a doufáme, že si to na stříbrné úrovni budeme moct zkusit i trochu jinak.

Dofáci Filip, Adéla, Danča, Terka a Matěj ze 3.A

V březnu jsem měla možnost prožít úžasných 14 dnů na Maltě díky projektu Erasmus +. Čas rychle letí, povinností po návratu bylo hodně, tak se na Maltu ve vzpomínkách vracím až teď.

Bezvadné bylo, že jsem cestovala se svou kolegyní, paní Hložkovou. Ve dvou se to lépe táhne, takže na menší problémy jsem nebyla sama a hlavně jsem měla s kým sdílet své dojmy a zážitky.

Cílem mého pobytu byl dvoutýdenní kurz CLILu. Je to metoda, která do běžné výuky zavádí prvky cizího jazyka, nejčastěji angličtiny. Kurz byl pro mě novou a zajímavou zkušeností. Hlavně proto, že požadovaná úroveň angličtiny byla B1. Této úrovně se snažím dosáhnout už dlouhou dobu, testy bych možná zvládla, ale komunikační schopnosti v angličtině jsou pro mě stále tvrdým oříškem. V kurzu nás první týden bylo 8, všichni anglicky komunikovali plynule, každý se svým národním přízvukem. I když jsem spolužákům většinou vůbec nerozuměla, pokud jsme se potřebovali na něčem domluvit, domluvili jsme se vždycky. A to byla pozitivní zkušenost. Nicméně lektor se snažil mluvit pomalu, srozumitelně a většinu materiálů k tématu měl v digitální nebo tištěné podobě. Takže co jsem v hodinách nepochopila, snažila jsem se dohledat odpoledne.

Druhý týden kurzu byl pro mě mnohem zajímavější. V kurzu jsme byli jen tři, proto se nám lektor mohl věnovat daleko intenzívněji. Celý týden jsme pracovali na počítači, kde jsme se seznamovali s různými programy a aplikacemi, učili jsme se je používat. Výstupem byl vlastní projekt, na kterém jsme průběžně pracovali a ve kterém jsme měli co nejvíce získaných znalostí uplatnit. Poslední den školy jsme každý svůj projekt anglicky prezentovali a představili ostatním.

Velkým přínosem celého pobytu pro mě bylo hlavně poznávání nových míst, jiných kultur a hlavně nových lidí. A také zjištění, že pokud je dobrá vůle, o zásadních věcech se domluvím s Italem, Holanďanem nebo Malťanem.

Mgr. Hana Franková

Už je to pár týdnů, co jsem se přihlásila do projektu Erasmus+ na téma „New life style“.

V termínu 7. – 13. 5. 2022 jsem s dalšími mými sedmi spolužáky odcestovala do menšího, ale i přesto krásného polského městečka Myślenice. Myślenice se nacházejí poblíž města Krakov. Jsem velmi ráda, že jsme byli ubytovaní právě zde, protože nejenže se v Myślenicích nachází krásné velké náměstí, ale hlavně je zde úžasný park plný stromů, laviček, hamak a různých hřišť, ať už pro děti nebo na hraní plážového volejbalu.

Na začátku tohoto projektu na nás čekalo celkem velké překvapení v podobě našich spoluúčastníků projektu. Byli to studenti podobného věku jako my, ale ukázalo se, že neumějí říct anglicky téměř nic. Jazykem, kterým jsme komunikovali mezi sebou tedy nakonec nebyla angličtina, jak jsme všichni předpokládali, ale polštino-čeština.

I přes to jsem si celý projekt „New life style“ moc užila. Nejvíce se mi líbil pátý den, kdy jsme se vydali do Krakova. V Krakově jsme si dopoledne vyzkoušeli upéct tradiční pečivo, které se jmenuje Obwarzanek. Je to pečivo ve tvaru kruhu z kynutého těsta, které se může posypat různými semínky či solí podle vlastního výběru. Obwarzanki můžete koupit po celém Krakově v malých pouličních stáncích a musím vám všem doporučit je ochutnat, protože jsou delikátní. Na oběd jsme si zašli do restaurace, kde jsme si objednali typická polská jídla – pirohy na různé způsoby, bigos či boršč.  Odpoledne jsme v Krakově strávili prohlídkou památek, které mě taky moc zaujaly.

Mezi další dny, které jsem si moc užila, patřilo pondělí, tedy den třetí, kdy jsme šli na túru a ušli krásných 26 km na vrchol Kudlacze a k astronomické observatoři, a to jsme si cestu zkrátili lanovkou. Místní lanovka je nejdelší svého typu v Polsku. Podle fotky určitě poznáte, o jaký typ se jedná. 🙂 I zbytek dní byl nabitý programem, který byl velmi zajímavý a mnohdy i poučný. Měli jsme přednášku dietologa, vyzkoušeli si místní lanové centrum, zastříleli si na střelnici a připravovali jsme prezentace na závěrečný „Open Day“ v místním Muzeu nezávislosti, kde jsme shrnuli celý projekt a také společně připravili zdravé občerstvení. Dostali jsme certifikáty a pak nás čekal slavnostní oběd v penzionu. Došlo i na šampaňské, samozřejmě nealkoholické, protože jedna účastnice z Polska měla narozeniny. 

Moc bych chtěla poděkovat organizátorům projektu Erasmus+ „New life style“ OHP Myślenice za krásně strávený týden a velké díky patří také našemu doprovodu, paní učitelce Petře Brukové, která se o nás celý týden pečlivě starala a všechny naše zážitky dokumentovala.

Erasmus+

Osm studentů z 3.E a 6.A dostalo příležitost účastnit se projektu Erasmus+ na téma „New life style“ v polském městě Myślenice poblíž Krakova. Týdenní projekt je zaměřen na zdravý životní styl, to znamená pohyb a zdravou stravu. Polskými partnery jsou žáci různých středních odborných škol, např. automechanici, elektrikáři, kadeřnice či cukrářky, kterým místní organizace Hufiec Pracy dala šanci zažít něco nového. A tak nekomunikujeme anglicky, jak jsme předpokládali, ale naopak si rozšiřujeme své znalosti polštiny a postupně se zlepšujeme. 🙂

První den byl seznamovací, společně jsme si zahráli i beach volejbal a prošli se místním parkem. Další den jsme po ranním běhu v místním parku ve skupinách poznávali město a jeho nejvýznamnější památky. Myślenice mají sice jen 20 000 obyvatel, ale je to krásné město se spoustou zajímavých míst, historickým náměstím a lákavých cukráren či kaváren. Z této procházky jsme pak ve středisku Hufiec Pracy dělali anglicko-polské prezentace. Nakonec jsme navštívili Muzeum Niepodleglości, kde jsme si prohlédli historii zdejšího regionu a například jsme se dozvěděli, že město bylo zničeno husity v roce 1433. Odpoledne jsme strávili s dietologem, který nám vysvětloval, jak se správně stravovat a zájemcům zhodnotil jejich zdravotní stav. Trochu jsme se s překladem zapotili, ale už víme, že jelita jsou střeva a komórky buňky. A nejen to!

Včera jsme den zahájili rozcvičkou, poté jsme si sami nachystali svačinky na túru po horách a vyrazili jsme na celodenní výlet. První výstup nám ušetřila lanovka, která je stejná jako na Javorový. Společně jsme došli na turistickou chatu Kudlacze a poté se naše skupina vydala k astronomické observatoři. A v cíli po 26 kilometrech jsme se rozhodli, že únavu zaženeme otužováním a odvážnější se ponořili do místní řeky Raba. Večer byli všichni už v osm hodin v postelích a den jsme ukončili relaxem u filmu Mamma Mia. 

logo

job shadowing v Polsku

Na konci dubna tohoto roku jsem měla možnost navštívit díky projektu Erasmus plus město Wejherowo a zdejší školu Liceum Ogólnokształcące im. Króla Jana III Sobieskiego w Wejherowie. Náplní mé mobility byl tzv. job shadowing, kdy jsem poznávala odlišnosti místního školství od tohoto našeho. Ve škole jsem strávila krásných 5 dní a navštívila jsem nejen hodiny, které souvisejí s mou aprobací, tedy geografie, tělesná výchova a informatika, ale také hodiny jiných předmětů, jako matematika, historie, němčina či angličtina. Učitelé mě přijali velmi vřele, vždy pečlivě vysvětlili, jaké téma v hodině budou probírat a o jak staré děti se jedná. Velmi mě překvapila atmosféra, která na škole vládla. Studenti zdravili své vyučující, chovali se k sobě všichni s respektem a úctou jednoho ke druhému. Měla jsem možnost poznat nové formy a metody výuky,i když se zásadně od těch českých nelišily.

V odpoledních hodinách pak byl čas na výlety, které jsem každý den podnikala. Překvapilo mě, jak bohatou historii město Wejherowo má a že žije svými tradicemi. Najdete zde křížovou cestu i krásný park s atrakcemi pro děti i dospělé.

Mým každodenním cílem bylo však tzv. Trojměstí. To tvoří tři města: Gdynia, Sopot a Gdańsk. Mezi těmito městy doporučuji využít vícedenní jízdenku, která je levnější než jednorázová.

Jako první město k navštívení bych doporučila lázeňské a turistické centrum s názvem Sopot. Můžete se zde projít po slavném dřevěném molu nebo se jen tak projít po pláži a dát si dobrou kávu. Mimo jiné mě zde zaujal tzv. Krzywy domek, který se nachází na nejrušnější ulici Bohaterów Monte Cassino v centru Sopot.

Druhým cílem bylo město Gdańsk, které je jedním z nejstarších a největších polských měst. V jeho středu v tzv. Glównem miestě můžete vidět jeho atraktivní část, která se nachází okolo řeky Motlawy. Všude se nacházeli obchodníci, kteří nabízeli šperky vyrobené z jantaru, který je pro tuto oblast charakteristický. Podívat se také můžete do Muzea II. světové války nebo Muzea námořnictva, jehož součástí je také prohlídka lodi. Jako bonus počkejte kousek dále na vyklápění mostů, které se zvedají při proplouvání lodí.

job shadowing v Polsku

Pokud se chcete jen tak projít po krásném bulváru okolo moře a nebo si koupit něco na sebe, pak doporučuji město Gdyńia. Vystupte na nádraží jménem Wzgórze Świetego Maksymiliana a běžte rovnou k moři. Tam na vás čekají nádherné výhledy na moře a pěkná procházka. Na konci si dejte něco dobrého k jídlu a pokračujte zpět okolo místních obchodů a obchůdků zpátky na nádraží.

Mgr. Ivana Krčková 

Dofáci

5. dubna proběhlo prozkoušení všech čtyř týmů bronzové úrovně, které se připravují na cvičné a ostré expedice do různých koutů naší republiky pěšky či na kole. Účastníci týmů si museli prostudovat expediční brožurku a vedoucím dokázat, že díky svým znalostem a dovednostem mohou na expedice vyrazit. Byla pro ně připravena tři stanoviště.

Na stanovišti „první pomoc“ si u Mgr. Zbončáka losovali otázky týkající se různých úrazů a museli vědět, jak se takový úraz může stát, jak ho ošetřit, jak raněného transportovat a také se seznámili s obsahem dofácké lékárničky. Na dalším stanovišti „orientace na mapě“ si pro ně Mgr. Zawiszová a Mgr. Kalinec připravili mapy i buzolu a týmy řešily úkoly zaměřené na přípravu expediční trasy, orientaci na mapě, výběr vhodné trasy a její délku a také se snažily zorientovat i v reálném prostředí a ukázat, kterým směrem a jak daleko jsou některé obce na základě mapy tohoto regionu. Na posledním stanovišti „tábornické dovednosti“ museli Dofáci pod vedením Mgr. Lisztwanové a Mgr. Kohutové postavit stan a správně umístit karimatku a spacák. Zdá se vám to jednoduché? To jen tak vypadá, správně nepoloži karimatku do stanu ani jeden tým. Ale chybami se člověk učí a na expedici to určitě udělají bezchybně. Všichni musí vyrazit s batohem, a tak museli předvést, že ho umí správně sbalit. Také se naučili na vařiči uvařit čaj, k zapálení použít křesadlo a nakonec ekologicky zlikvidovat bioodpad na školním pozemku. 

Mgr. Petra Bruková, koordinátor místního centra DofE

přednáška Mezi námi děvčaty

V rámci výuky výchovy ke zdraví se věnujeme i jednotlivým vývojovým stádiím člověka se zaměřením na to, co žáci 1.A zažili a co je čeká. Společně jsme si zopakovali období novorozenecké, batolecí, předškoláka i mladšího školáka. A na to, které prožívají právě teď a co je v nejbližší době čeká, jsme si pozvali odborníky –  pro děvčata prim. MUDr. Hotovou z gynekologického oddělení třinecké nemocnice a pro chlapce MUDr. Nádvorníka, gynekologa a sexuologa. Dozvěděli se, co všechno je v pubertě čeká a jak překonat problémy spojené s tímto obdobím. 

přednáška Mezi námi chlapci

7. února 2022 žáci 2.A navštívili třineckou knihovnu, aby na vlastní kůži poznali, co je to LARP.  Týden předem si museli zvolit svou oblíbenou knihu a postavu a každý musel mít nějakou jinou. To vůbec nebylo lehké. 

A pak si mohli vyzkoušet LARP pro začátečníky. Co to je? 

Larp (Live Action Role Play) je označení pro specifický druh her, založených na hraní role. V těchto hrách má každý hráč přidělenou roli nějaké postavy, kterou během hry ztvárňuje, podobně jako herci na divadle. Oproti divadlu však nehrají hráči pro diváka, ale pro sebe samé a své spoluhráče.

Každá postava má vytvořený charakter, podle kterého za ni hráč jedná, a své herní cíle, kterých se v rámci této role snaží dosáhnout. Vzájemnými rozhovory, interakcí a hereckou improvizací pak hráči společně rozvíjejí příběh, kterého jsou jejich postavy součástí. Rozuzlení celého příběhu obvykle není pevně stanoveno a je tedy zcela na hráčích, jak se rozhodnou herní situace v rolích vyřešit. Cílem našeho LARPU bylo změnit osud vybraného hrdiny naší knihy. K tomu mu měla přispět pomoc ostatních postav z jiných knih. Někteří se potřebovali přenést v čase, jiní najít někoho silného nebo moudrého. Nakonec téměř všichni byli zachráněni. 

Larpy svým hráčům přinášejí především zábavu a kreativní využití volného času. Byť to není jejich původním záměrem, nepřímou formou podporují také rozvoj osobnosti, zlepšují komunikační i rétorické dovednosti a v bezpečném prostředí hry vedou hráče k přijímání zodpovědnosti za svá rozhodnutí. A to bylo také cílem naší knihovnické lekce. 

Nejvíce všechny zaujala výstava hlavolamů, malých či velkých. Zkoušeli vytáhnout ježka z klece, dřevěné i kovové hlavolamy, těžkou křížovku v angličtině, starou egyptskou stolní hru a mnoho dalšího.

Až si pohráli s hlavolamy, naučili se malovat vánoční motivy na sklo. Domů odcházeli vánočně naladěni a s vánočním překvapením pro rodiče. 

V letošním školním roce se žáci 2.A opět zapojili do projektu Čtení pomáhá. Cílem projektu je motivovat žáky a studenty ke čtení a dobrovolnictví. Z pestrého seznamu knih si mohou vybrat, kterou si přečtou. Poté vyplní krátký test a mohou poslat symbolických 50,- Kč jedné z charitativních organizací z nabídky. Takto podpořili projekty Jakoubek, Když chybí společník – pomoc opuštěným babičkám a dědečkům, Nový vozík pro Petru, Když knihy chybí… 
Za čtyři měsíce se podařilo přispět 1 700,- Kč. MOC DĚKUJEME!

Dárek pro paní Moniku

Před Vánoci se žáci 2.A rozhodli podpořit i projekt Stromeček splněných přání. V supermarketu Tesco bývá před Vánocemi stromeček, na kterém visí přání seniorů z Senior domu Pohoda v Třinci. Jejich přání nejsou jako ta naše, jsou mnohem skromnější – teplé ponožky, krém, sladkosti, pyžamo. My jsme si vybrali přání paní Moniky, která touží po plyšovém pejskovi. Pořídili jsme jí jednoho speciálního vánočního a další na všední dny. Dárek jsme v originálním podepsaném dárkovém balení společně předali v informačním centru v Tescu, kde již zařídí předání seniorům. 

„Stáž probíhala od pondělí do pátku od ranních do pozdně odpoledních hodin. Průvodkyní a garantkou na místě byla paní učitelka Anna Chruścielska, která mi naplánovala bohatý pracovní program.

Po krátkém úvodním seznámení a prohlídce školy jsem si popovídal o práci se zástupkyněmi ředitelky, o jejich pracovní náplni a chodu školy. Jednalo se například o systému přijímacích zkoušek, maturitních zkoušek a systému přijímání žáků na vysoké školy. Informace byly nesmírně cenné a v mnohém velmi odlišné od našeho vzdělávacího systému. Vyměnili jsme si informace a zkušenosti s distanční formou výuky, která probíhala hojně v minulém školním roce. Náš několikahodinový rozhovor byl přínosný pro obě strany.

Během týdne jsem absolvoval dvacet hospitací nejen původně plánované chemie a biologie, ale také historie, matematiky, španělského jazyka, českého jazyka a dramatického kroužku. V rámci vyučovací hodiny českého jazyka jsem si popovídal se studenty na téma školský systém a život v České republice. Navštívené gymnázium je jediné v Polsku, na kterém se zčásti čeština vyučuje.

Na škole jsem obdivoval velmi krásnou a moderní sportovní halu, kterou mají žáci k dispozici pro hodiny tělesné výchovy a odpolední sportovní kroužky. Dozvěděl jsem se, že hlavním sportem je na škole házená, ve které mladí sportovci dosahují špičkových výsledků.

V odpoledních a  podvečerních hodinách volna jsem pak mohl obdivovat četné architektonické skvosty historického centra Wrocławi a v samotném závěru také otevření tradičních vánočních trhů.

Chtěl bych poděkovat kolegyni Mgr. Petře Brukové za splnění mých dvou přání. Prvním byl termín stáže a druhým Wrocław. Trochu sobecky jsem si chtěl užít slezské metropole, jejích památek a zajímavých míst. Musím říci, že na muzea a návštěvu interiérů pamětihodností jsem si vzhledem k pracovnímu vytížení čas nenašel. Přesto i četné večerní prohlídky města měly své kouzlo. Nezapomněl jsem ani na ochutnávky kulinářských specialit a návštěvu divadelního představení.

Všem kolegyním a kolegům přeji, aby se neostýchali a využili možnosti, které program Erasmus pedagogům nabízí. Zážitky ze stáže jsou velmi přínosné, podnětné, ovšem ne zcela přenosné. Musí se prostě zažít.“

Marian Plucnar

Secrets of Science

Mezinárodní projekt Secrets of Science/Sekrety nauki, který je zaměřen na tvorbu únikových místností a který v rámci Erasmu+ pokračuje již druhým rokem, je bohužel ovlivněn epidemiologickou situací v Evropě. V říjnu 2021, s ročním zpožděním, vyjelo pět studentů třídy 5. A do města Wejherowo v Polsku. Další exkurze, tentokrát konané v chorvatském Záhřebu, se žáci měli zúčastnit v týdnu od 6. 12. do 10. 12. 2021. V té době však třídě byla nařízena karanténa. Naši žáci si tuto akci nechtěli nechat ujít, a proto se propojili alespoň virtuálně. Testovali také v Chorvatsku vytvořené únikové místnosti, pracovali ve skupinkách a společně řešili úkoly z oblasti fyziky. Za každý správně vyřešený úkol dostali heslo. Tyto indicie jim poté pomohly vyřešit závěrečný úkol, a tak uniknout z místnosti. Kromě fyzikálních dovedností si naši studenti také zdokonalovali čtenářské a jazykové dovednosti. Příběh v místnosti, při jehož tvorbě byla použita aplikace Genial.ly, byl totiž inspirován jednou ze tří chorvatských povídek, které si všichni účastníci měli přečíst během podzimních měsíců.

Velké díky patří Mgr. Pavlíně Madari za pomoc s překladem anglických odborných výrazů do češtiny i za odborné rady. 

Mgr. Libuše Kohutová, koordinátorka projektu 

Advanced level

Jste žáci 3.A nebo 4.A?
Chtěli byste si vyzkoušet napsat příběh v angličtině?
Zapojte se do 2. ročníku naší nové školní soutěže!

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA

• Pozorně si prohlédněte tři obrázky zde. Vyberte si jeden z nich.
• Na základě obrázku vymyslete příběh, který bude mít začátek i konec.
• Váš příběh by neměl překročit celkový počet 190 slov.
• Účastnit se mohou jednotlivci i dvojice.
• Při výběru vítězů zvážíme příběh, úroveň angličtiny, kreativitu, originalitu a dodržení pravidel.
• Své příběhy odevzdejte svým učitelům angličtiny nejpozději 7. 1. 2022.
• Nezapomeňte uvést:
  • své jméno a příjmení
  • třídu

Vítězové budou vyhlášeni na konci ledna.

Zdroj obrázků: www.onceuponapicture.co.uk

CLIL neboli (Content and Language Integrated Learning) je koncept výuky obsahu za pomocí cizího jazyka, nebo taky obráceně výuky cizího jazyka prostřednictvím obsahu. Druhou variantu už hezkou řadu let s úspěchem praktikují vyučující cizích jazyků nejen na naší škole, když rozvíjejí jazykové kompetence svých žáků prostřednictvím zajímavých témat z různých oborů. Často se tak žáci věnují problematice z oblasti humanitních nebo přírodních věd a zdokonalují své jazykové kompetence. Výuka obsahu prostřednictvím cizího jazyka na monolingvních typech škol zatím není příliš častá. Na naší škole se o ni občas pokoušíme ve výuce přírodních věd, dějepise, ZSV, ICT, hudební výchově a českém jazyce. Změnit tuto skutečnost a podpořit učitele získat lepší povědomí a znalosti nezbytné pro realizaci tohoto typu výuky si kladou za cíl programy DVPP realizované zejména zahraničními agenturami.

Jednoho takového kurzu v irském Dublinu jsem měl možnost se zúčastnit na konci letošního října. Sedmidenní intenzivní kurz pod vedením zkušené irské pedagožky obsahoval celou řadu aktivit vedoucích k lepšímu pochopení problematiky, hledání odpovědí na klíčové otázky konceptu CLIL, jako jsou používání vhodné úrovně jazyka, zařazování vhodných aktivit během výuky, využívání dostupné webové podpory, sestavování modelových vyučovacích jednotek, hodnocení výstupů apod. Spolu s dalšími šestnácti “spolužáky” z Polska, Slovenska, Slovinska, Španělska a Itálie jsme kromě problematiky výuky metodou CLIL srovnávali rovněž specifika vzdělávacích přístupů v jednotlivých zemích a diskutovali aktuální dílčí podmínky, postavení učitele a další témata.

Kromě nabytých zkušeností jsem měl možnost rozvíjet své jazykové dovednosti, získat nové profesní kontakty a v neposlední řadě poznat irskou metropoli i její okolí.

Jiří Navrátík