Atomium

V sobotu 13. 5. 2023 se autobus, vezoucí téměř padesát pasažérů, začal vzdalovat od startovního bodu, Gymnázia Třince, s jasným cílem: daleký ostrov Království Velké Británie a Severního Irska. Po pouhých pár minutách se však začalo zdát, že cílovou destinací bude nikoliv tato prosperující a pro Čechy atraktivní země, nýbrž nedaleký Těšín, a to z důvodu technických potíží autobusu. Téměř dvouhodinová prodleva sice maličko zhatila původní časový harmonogram, ani trochu ale neubrala na celkovém nadšení a veselé atmosféře, panující jak mezi studenty, tak i učitelským doprovodem a řidiči, jenž dohromady tvořili poměrně rozmanitou posádku autobusu. První noc se nesla v duchu téměř nepřetržité jízdy, pouze občas přerušené přestávkami na občerstvení. Nad ránem jsme ovšem již museli konstatovat, že autobus urazil značkou dálku, což bylo patrné také rázem krajiny a především nápisy v němčině.

Bruggy

Po dalších mnoha hodinách jsme konečně dorazili k první oficiální zastávce, a sice modelu Atomia v belgickém Bruselu. Nádherná futuristická prohlídka, nabízející náhled do historie i budoucnosti, okořeněná dechberoucími výhledy ze stometrové výšky, kam jsme byli dopravováni jedním z nejrychlejších výtahů v celé Belgii, sloužila za předzvěst věcí nadcházejících. Teplé, slunečné počasí, charakteristické pro celou dobu zájezdu, umocňovalo zážitky, které jsme k večeru prožili v malebném starobylém městečku Bruggy. Projížďka loďkami, nabízející nevšední pohledy na staleté domy a romantická zákoutí, v nás zanechala silný dojem. Posléze jsme již opustili Belgii a nalezli ubytování ve francouzském přístavním městě Calais.

hrob Shakespeara

Okolo páté hodiny ranní jsme, stále ještě napůl spící, spěšně sbalili všechny věci v malinkých pokojíčcích v hotelu F1, a za hlasitého troubení trajektu vyrazili vstříc dalšímu dobrodružství. Cesta trajektem byl zážitek sám o sobě, který, navzdory hodinovému čekání na pasovou kontrolu, proběhl hladce. Z paluby lodi jsme brzy spatřili pevninu – bílé Doverské útesy. Anglie na obzoru! Ačkoliv se krajina příliš nezměnila v porovnání s naší českou zemí, některé rozdíly byly nezanedbatelné, především pak změna jízdy v jízdních pruzích. Rychle jsme se ovšem adaptovali, a nedočkavě vyhlíželi příští zastávku, Stratford nad Avonou, známý jako bydliště proslulého spisovatele Williama Shakespeara. Středověká architektura, ulice dýchající minulostí, a malebné krámky působily velmi milým, téměř uspaným dojmem. Kdyby ovšem nebylo těch nesčetných davů turistů. Procházku městem jsme zakončili v katedrále, sloužící jako místo posledního odpočinku již zmíněného autora, a vydali se dál, tentokrát již do našich dočasných domovů v hostitelských rodinách. V malých skupinkách jsme měli jedinečnou možnost nahlédnout do chodu anglické domácnosti. Konverzace v angličtině se pro mnohé ukázala jako pořádný oříšek, vzhledem k velšskému akcentu našich opatrovníků. Jídlo nikoho z nás nejspíše moc nenadchlo, přesto jsme s vděkem a chutí jedli nabízené anglické speciality.

Muzeum Beatles

Další den jsme navštívili věhlasné město Liverpool, nesoucí odkaz hudební skupiny Beatles. Náš tým se zde rozdělil na tři části, a to milovníky Brouků, kteří se vydali do jejich muzea, dále nadšené fotbalové fanoušky, kteří důkladně prozkoumali fotbalový stadion, a ,,ten zbytek” který navštívil proslulé muzeum historie a knihovnu, čítající statisíce svazků knih z anglické historie. Byl to právě kontrast mezi moderní výškovou zástavbou a starými cihlovými budovami, který učinil z Liverpoolu atraktivní turistické centrum.

Chester

Plní dojmů jsme pokračovali dál, do Chesteru, jehož hlavní dominantou se pro nás stala katedrála z jedenáctého století. Naprosto unešení majestátní krásou a detailním zpracováním dekorací jsme ještě prošli uličky a opět se vrátili do adoptivních rodin.

Národní park Snowdonia

A to už nadešel den, cele zasvěcený severnímu Walesu. Krása přírody i historických monumentů udělala z tohoto dne zlatý hřeb zájezdu pro mnohé z nás. Hrady Conwy a Caernafon, tvořící spletité bludiště uliček, v nichž bylo více než jednoduché se ztratit, nás zcela pohltily prastarou atmosférou. Národní park Snowdonia, s ovcemi jakožto jedinými stálými obyvateli, jezery se zrcadlící se hladinou, a mohutně se tyčícími vrcholky hor, působil jako ráj na zemi. Tímto dnem skončil také náš pobyt v anglických rodinách, s nimiž jsme se rozloučili, předali drobné dárky a popřáli mnoho úspěchů.

Noční Londýn

Následující ráno jsme odjeli do dlouho očekávaného místa zakončení zájezdu, hlavního města Londýn. Obrovská metropole nás ihned uchvátila. Desítky míst, která jsme doposud znali pouze z učebnic angličtiny, nabývala ještě úžasnějšího rázu ve skutečnosti. Muzea, řadící se mezi špičky v oboru biologie, historie, fyziky i chemie, nás naplnila množstvím nových informací a poznatků. London Eye, na které jsme se těšili celý týden, bylo velkolepější, než jsme si představovali a to jak svou velikostí, tak i výhledy, které skýtalo ze svého vrcholu. Ačkoliv jsme již byli opravdu utahaní z celého týdne, nabitého programem a zážitky, ještě jsme absolvovali procházku městem, zakončenou projížďkou na lodi po Temži, z níž jsme měli nádherné výhledy na budovy moderní architektury. Ve tři hodiny ráno jsme se v polospánku odebrali na trajekt, který nás dovezl zpět do Calais, odkud jsme již přímou čarou jeli až do Třince, kam jsme po téměř pětadvaceti hodinách, kolem půlnoci konečně dorazili.  

anglický oběd v Londýně

Tento zájezd naprosto předčil všechna naše očekávání, a to jak počasím, programem a zážitky, tak i skvělou atmosférou, která panovala po celý týden. Obrovský dík za nádherný výlet patří především učitelskému doprovodu, složenému z paní učitelky Lisztwanové, Brukové a Samcové, trpělivým a shovívavým řidičům a také báječné paní průvodkyni, která nás po celou dobu obohacovala svými znalostmi.  

 Vita Khabibullin, 3. D