Články ze dne 19. 7. 2019


Mezinárodní projekt Erasmus+ pro učitele

Začíná dovolená… krásný okamžik v životě každého pracujícího člověka… Ale v naší škole to neplatí pro ty, kteří se účastní projektu Učíme ve 21. století v rámci Erasmus+ KA1. Na dva týdny se vracejí do tříd i paní ředitelka Mgr. Cieslarová, Ph.D, Mgr. Zawiszová, Mgr. Bruková, Mgr. Rašková a Mgr. Lisztwanová. Tentokrát však nestojí před tabulí, ale jsou v roli studentů v lavicích. Čeká je 30–40 hodin výuky, komunikace v cizím jazyce, mimoškolní aktivity, domácí úkoly, život v cizí rodině v zahraničí, poznávání jiné kultury, historie a životního stylu na Maltě a v Anglii.

Zde jsou postřehy Mgr. Brukové, která se účastnila kurzu Inclusive Education for All v jazykové škole IPC Exeter na jihozápadě Anglie.

Na škole nám přibývají mimořádně nadaní žáci, ale na druhou stranu i žáci, kteří to ve škole nemají úplně jednoduché. Přicházejí s diagnózou dyslektik, dysgrafik, ADHD, hyperaktivita, Aspergerův syndrom a mnoha dalšími. Není jich tolik jako na základních školách, a o to méně toho o nich víme. I to byl jeden z důvodů, proč jsem si vybrala kurz zaměřený na žáky se speciálními potřebami. Ve škole nám přednášelo několik odborníků, kteří se této problematice věnují na různé úrovni – od vládní přes vedení škol po odborníky, kteří tyto děti diagnostikují. Zpočátku jsme měli velmi teoretické hodiny, k porozumění byla potřebná angličtina na úrovni C2, a tak se někteří účastníci kurzu (učitelé přírodovědných, humanitních předmětů nebo asistentky učitelů) ztráceli v odborných pojmech. Naštěstí jsme měli i praktické hodiny plné zajímavých aktivit, do kterých jsme se museli aktivně zapojit. Učili jsme se o kooperativním vyučování, vyzkoušeli si ho v oblasti čtení a porozumění textu nebo poslechu. Přemýšleli jsme, jak hodinu naplánovat tak, aby se zapojili studenti s různými schopnostmi a speciálními potřebami. Dozvěděli jsme se, že se v Anglii věnují více „problémovým“ žákům a že program pro nadané děti po třech letech skončil. Po dvou týdnech jsme zpracovávali ve dvojicích závěrečný teoretický i praktický úkol (ten náš zněl: Připravte detailní plán tří po sobě následujících hodin zaměřených na mluvené a poslechové aktivity s důrazem na zapojení nesmělých a nekomunikativních žáků, přihlédněte k přítomnosti dvou dyslektiků ve třídě, jednu aktivitu předveďte pro celou skupinu). Poté nás lektorka ohodnotila, spolužáci mohli vznést dotazy nebo naši práci okomentovat. Na závěr jsme všichni dostali certifikát a škola nám za odměnu připravila sladkou odměnu – zmrzlinu.

Ale výuka neprobíhala jen ve třídách. Součástí bylo i kulturní poznávání historického města Exeter a kraje Devon i Cornwall. Se všemi 44 kurzisty jsem vyjela na výlet po dartmoorských blatech, viděla rybářské vesničky v Cornwallu na pobřeží Atlanského oceánu, prošla se po bílých i červených útesech Jurassic Park nebo se učila keltským tancům. To vše v mezinárodním prostředí učitelů ze Slovenska, Rakouska, Španělska, Estonska, Maďarska i ze dvou škol z České republiky.

Angličtinu i Anglii jsem si užívala, výuka mě obohatila, poznávání míst v okolí mi umožnilo poznat velkou část kulturního dědictví této země, nejrůznější dopravní prostředky, ochutnat místní kuchyni a hlavně komunikovat všude v angličtině, jazyku, který se stal mou prací i koníčkem.

Děkuji EU a programu Erasmus+ KA1, že jsem to vše mohla zažít, a těším se na nějaké příště….