V esejistické soutěži Ukaž v sobě demokrata, která se zaměřovala na postoj mladých lidí k politice a demokracii, porotu nejvíce zaujala esej Báry Javorkové ze 3. D. Vyhlášení proběhlo v rámci konference Den demokracie na Katedře politologie a evropských studií UPOL, na kterou přijala pozvání nejen Bára, ale také několik dalších studentů. Pro většinu z nich to byla první zkušenost s přednáškami na půdě vysoké školy. Věříme, že se podobná příležitost bude zase opakovat.

Báře gratulujeme a její esej si můžete přečíst zde:

Mladí lidé a demokracie ve 21. století

Proč se naše generace nezajímá o politiku a veřejné dění? Kde se ztrácí motivace podílet se na rozhodování o našem státě? To jsou otázky, které již pár let společnost řeší a snaží se na ně najít odpověď.

Žijeme v demokratickém státě a i my, mladí lidé, jsme jeho součástí. Je zřejmé, že náš svět se za velmi krátkou dobu hodně posunul a je diametrálně odlišný než před pár desítkami let a i naše generace má diametrálně odlišné potřeby a životy než generace předchozí. Svět se zmenšil a zrychlil. Jsme zahlceni velkým množstvím vjemů z nejrůznějších odvětví. Náš život se z velké části přesunul na sociální sítě a následkem globalizace jsme obklopováni obrovským množstvím informací z celého světa.

Velkým problémem je, že algoritmy na sociálních sítích se nám přizpůsobují. Automaticky nám prezentují příspěvky, články i reklamy podle toho, co vyhledáváme nebo se nám líbí. Proto když se o určitá témata nezajímáme, algoritmy nám je jednoduše nenabízejí a my nemáme možnost se o nich něco dozvědět. Z tohoto důvodu si myslím, že v rozvoji demokratického myšlení dnešní mládeže hraje důležitou roli prostředí, ve kterém se mladí pohybují.

Abychom probudili v mladých lidech zájem o veřejné dění a politiku, potřebují k tomu dostat impulsy a informace. Je důležité mladým lidem neodpírat rodinné politické diskuze, konverzace o veřejném dění a také je neizolovat od odlišných názorů. Je důležité, abychom byli konfrontováni a následně si utvořili v životě své vlastní postoje, ujasnili si hodnoty, které v životě chceme vyznávat a neustále byli nuceni k tomu o nich přemýšlet a usvědčovat se v našem přesvědčení nebo jej změnit. Je potřeba, aby se na školách rozšiřovaly obzory v oblasti politiky a veřejného dění. Důležité však také je, aby informace byly objektivní a relevantní a my mladí lidé si mohli udělat svůj názor a nebyli ovlivňováni subjektivními postoji autority.

Téma mladých lidí a jejich (ne)zájmu o dění v naší zemi poslední dobou společností rezonuje. Mezi mladými jsou i takoví, kteří v tomto směru šíří osvětu a snaží se povzbudit v mladých lidech touhu o zapojení se do politického dění alespoň vyjádřením svého postoje ve volbách. Díky některým tvůrcům na sociálních sítích či veřejně známým lidem se my, mladí, dozvídáme o dění v naší zemi a jsme obeznámeni s některými pojmy a situacemi, kterým jsme dřív nerozuměli.

V dnešní době můžeme pozorovat, že mladší generace se stává cílovou skupinou mnohých politiků a stran, protože si jsou vědomi toho, že dostat se k těmto lidem blíž a vzbudit jejich zájem by bylo jejich velkou výhodou. Politici si platí lidi na tvorbu kontentu na sociální sítě, upravují svůj slovník a přecházejí na formáty, které jsou u mladých populární. Tím, že u mládeže pozorujeme malý zájem o volby a většina z nich k nim zaujímá lhostejný postoj, byla by pro toho, kdo si její zájem získá, výhrou.

Mladí slyší na naprosto odlišné věci než starší lidé. Věci a témata, která se začala objevovat teprve v posledních letech. S mladými lidmi rezonují témata jako je manželství pro všechny, LGBTQ+, sexuální násilí, legalizace marihuany… To všechno jsou věci, které mladé zasahují na sociálních sítích, v běžném životě jsou generací Z otevírány a můžeme říci, že se staly světovým „trendem“.

Valná většina naší generace v životě nezažila mnohá omezení, má všeho dostatek, má otevřené velké množství možností, může cestovat a studovat bez ohledu na politické názory, může se svobodně projevovat a rozhodovat, nezažila žádnou krizi. A toto jsou dle mého názoru důvody, proč se dnešní mládež angažuje v politickém světě ve značné míře o dost méně než mládež před třiceti lety. Naše potřeby nejsou ohroženy a svoboda není potlačena. Cítíme se bezpečně a nepociťujeme omezení. Máme pocit, že změna není nutná. Ztrácíme zájem se účastnit voleb a angažovat se ve veřejném dění, protože nám k tomu chybí impuls.

Věřím, že nezájem mladých o politiku se v blízké době přetaví v zájem, neboť zmiňované impulsy začínají být hmatatelné. Díky pandemii, válce na Ukrajině a klimatickým změnám se nám nebude žít tak bezstarostně jako doposud a všichni pocítíme vliv krize, která začíná nabírat na obrátkách. Společnost bude víc nespokojená, včetně její mladší vrstvy. Nespokojení lidé získají motivaci rozhodovat o zemi, ve které chtějí žít.

Mladí lidé a demokracie si k sobě potřebují najít cestu, což nebude dlouho trvat a mnoho z nich už po té cestě kráčí, chce být slyšet a chtějí si o svém životě rozhodnout sami. Demokracie stojí na hlasu lidu a všech vrstvách společnosti, do které mládež patří a pomalu poznává, že nechat vše na starších jí nemusí vyhovovat a vyplácet se. V této době my, mladí, zjišťujeme, že spousta věcí není samozřejmostí a budeme muset převzít naši občanskou zodpovědnost a postavit se za naše názory, vize a hodnoty.