V pondělí 11. listopadu 2019 se uskutečnilo školní kolo Dějepisné olympiády. Téma pro letošní rok zní „Dlouhé století se loučí (1880 – 1920)“ a hlavní novinkou je rozvržení celé soutěže do dvou věkových kategorií. V kategorii první porovnalo své dějepisné znalosti 8 žáků ze 3.A a 4.A a v kategorii druhé 15 studentů vyššího stupně gymnázia.

Soutěž dopadla takto:

I. kategorie

1. místo: Matyáš Filla (4.A) – 54 bodů (ze 65) – postupuje do okresního kola
2. a 3. místo: Marek Skibiński (4.A) a David Běhálek (3.A) – 52 bod

II. kategorie

1. místo: Jakub Kijonka (1.D) – 51 bodů (z 60) – postupuje do okresního kola
2. místo: Bruno Skupień (1.E) – 46 bodů
3. místo: Veronika Sarah Wapieniková (1.D) – 44 bodů

Všem účastníkům děkujeme, vítězům gratulujeme a přejeme jim hodně štěstí v okresním kole!

Začíná listopad, na který letos připadá významné výročí – 30 let od událostí tzv. sametové revoluce, které vedly k pádu totalitního režimu a nastolení svobody v Československu. Pro skupinu studentů našeho gymnázia to také znamená, že se blíží sklizeň ovoce jejich půlroční práce – příprava komponovaného programu o sametové revoluci pro studenty celého gymnázia (z kapacitních důvodů kromě maturantů).

Ve čtvrtek 14. 11. od 9:00 si v kině Kosmos zopakujete své znalosti o této stěžejní události, zároveň určitě získáte spoustu znalostí nových, zasoutěžíte si, navštívíte hudební koncert a v neposlední řadě budete mít možnost podiskutovat s lidmi, kteří tehdy dějiny psali. O dalším doprovodném programu k oslavám výročí se můžete dočíst v přiloženém plakátu nebo programu kina Kosmos.

Organizátoři prosí, aby za každou třídu vznikl soutěžní tým v počtu tří soutěžících a jednoho náhradníka, tento seznam, prosím, doručte do kabinetu č. 216 (Foff) nejpozději do 8. 11. 2019.

A ještě jedna prosba – 14. 11. dobové oblečení podle módy 80. let s sebou, tedy spíš na sebe!

Nikdo z nás studentů tehdy nebyl na světě. Psal se rok 1989, listopad. Komunistické režimy po celé Evropě dýchaly z posledních sil, což víme sice my dnes, ale tehdy to tak zřejmé nebylo. Byla to doba, kdy naši vrstevníci toužili po svobodě, a to nejen v Československu, ale i v dalších zemích komunistického bloku, především v Polsku, kde už se dalo hovořit o prvních svobodných krocích k demokracii. Mezi českým a polským disentem probíhala intenzivní spolupráce především na poli kultury. Právě o tomto období nám přišla 31. 5. 2019 povykládat dvojice přímých aktérů – Petruška Šustrová a Vladimír Šebek (více informací o obou osobách viz níže).

Hlavním tématem besedy bylo především setkání českých a polských disidentů, umělců, intelektuálů a mládeže v polské Vratislavi. Jak jsme se z besedy dozvěděli, šlo o setkání se širokým záběrem, promítaly se zde trezorové filmy, koncertovali zakázaní a nepohodlní umělci, a dokonce se měly vystavovat i obrazy undergroundových umělců. Tyto se ale nepodařilo z Česka do Polska dopravit, a tak se organizátoři k tomuto problému postavili čelem a vystavili prázdné rámy se štítky autora a díla. Dostat se na ono setkání se rovněž stalo malým uměním a dobrodružstvím. Atmosféru této legendární akce navíc umocnilo samotné počasí s ponurými mlhami, ale s neskutečným pocitem sounáležitosti, vzájemného přátelství a snahy bojovat proti společnému nepříteli. Na podporu svých zážitků nám oba pamětníci umožnili prozkoumat různé artefakty ­- fotografie, samizdaty, noviny, odznaky atd.

V dnešním svobodném světě si naše generace ani nedokáže představit, jak mohla tato událost otočit kormidlem dějin. Brzy nato následovaly nám již známé listopadové události a dnes již můžeme díky odvaze generace našich rodičů a prarodičů i my zažívat každý den to, čemu se říká svoboda. Slova Petrušky Šustrové a Vladimíra Šebka jsme hltali jedním dechem, protože pravdivé dokumentace lidských osudů jsou zajímavější než neosobní data z knih. Škoda jen, že nám nezbyl čas na dotazy, určitě bychom jimi oba aktéry zahltili.

Kateřina Balcarová, 4. C

Petruška Šustrová je česká publicistka, překladatelka z angličtiny a polštiny a bývalá disidentka.

Vladimír Šebek je český nakladatel, bývalý disident a vydavatel samizdatové literatury.

Dne 21.5. zorganizovala naše škola exkurzi do Osvětimi, která byla určena zejména pro žáky 3.C a prváky, ale přidali se i další dějepisní nadšenci. Exkurze nám žákům přinesla mnoho poučných a přínosných zkušeností. Ohlasy na průvodce a celkovou organizaci akce byly kladné, i přes nepřívětivou a pochmurnou atmosféru tohoto místa.

                                                                                                                                              Magdaléna Majetná, 3.C

V pátek 29. 3. 2019 jsme se vydali poznat život československých legionářů do Legiovlaku, dočasně přistaveného v Třinci. Zkušený průvodce v legionářské uniformě nás provedl po vlaku, jehož jednotlivé vagony byly tak věrnou replikou těch původních, až se někteří z nás na chvíli přenesli do doby vzniku Československa. Se zájmem jsme poslouchali výklad se spoustou zajímavých informací a faktů, takže se nám ani nechtělo odejít.

 Adriana Varmusová (4. A), foto: Zuzana Mlčochová

Ve středu 27. 3. 2019 se v budově bohumínského gymnázia uskutečnilo krajské kolo tradiční a prestižní        Dějepisné soutěže gymnázií. Po předchozích třech ročnících, ve kterých se našemu trojčlennému týmu extrémně dařilo (1. místo v kraji, 3. místo v celostátním finále), byla očekávání velká. Extrémní byla ale opět i náročnost zadání (Československo v letech 1978 – 1992) stejně jako vyrovnanost téměř všech 11 týmů  Moravskoslezského kraje.

Celkově 7. místo sice našemu týmu ve složení Gabriela Preissová (2. D), Samuel Klus a Tomáš Kaleta (3. D) postup do celostátního finále nezajistilo, ale vědomosti o době, kdy jejich rodiče prožili své mládí, ani rozšíření obzorů už jim nikdo nevezme.

Děkujeme za pilnou přípravu a vzornou reprezentaci!

Michal Foff

Dne 17.1. se ve Frýdku-Místku uskutečnilo okresní kolo Dějepisné olympiády. Naši školu reprezentoval Petr Martynek (4.A), který se sice stal úspěšným řešitelem, ale na postup do dalšího kola to v nabité konkurenci nestačilo.  

Peťovi děkujeme za reprezentaci a poctivou přípravu!

Pro zájemce o historii přikládám zadání okresního kola.

DĚO 2018-19 Zadání OK

Dne 22. 11. 2018 se v Chebu konalo finále XXVII. ročníku Dějepisné soutěže gymnázií. Sedmdesát pět družstev z České republiky a Slovenské republiky soutěžilo ve znalostech z období let 1968-1977. Naši školu reprezentovalo družstvo ve složení Václav Humpolec, Nela Kantorová a Tereza Lipková. V této neobyčejně náročné soutěži obsadili 21. místo. Našim soutěžícím děkujeme a přejeme jim neutuchající zájem o historii.

V úterý 20.11. se uskutečnilo školní kolo Dějepisné olympiády, kterého se zúčastnilo 17 studentů 3.A a 4.A.
Soutěž dopadla takto:

1. místo: Petr Martynek (4.A) – 61 bodů (ze 70) – postupuje do okresního kola
2. místo: Vojtěch Přeček (4.A) a Marek Skibiński (3.A) – 58 bodů
3. místo: Adriana Varmusová (4.A) a Jakub Dalibor Sutor (3.A) – 56 bodů

Všem účastníkům děkujeme, vítězi gratulujeme a přejeme hodně štěstí v okresním kole!

             Na konci minulého školního roku dokončila trojice našich studentek ze 4.C (Tereza Kajzarová, Johanna Szpyrcová a Marie Vrabelová) pod vedením paní Reginy Szpyrcové náročnou práci na projektu Příběhy našich sousedů organizace Post Bellum. V průběhu několika měsíců důkladně vyzpovídaly paní Gertrudu Milerskou, utvořily scénář, natočily hodiny filmového materiálu a z něj pak sestříhaly sedmiminutový film, který následně přihlásily do výše jmenované soutěže. A vyhrály! Kromě slov uznání ze všech různých stran a věcných cen si jistě trojice filmařek odnáší i pocit, že se podílela na něčem opravdu smysluplném a přínosném.

            Celému tvůrčímu týmu moc gratulujeme a hlavně děkujeme za zprostředkování jednoho dechberoucího životního osudu!

 Dokument o Gertrudě Milerské můžete zhlédnout na tomto odkazu:

https://www.youtube.com/watch?v=1FIRBt8NQDw

               Sto let, to už je úctyhodný věk pro člověka! V případě existence státu se sice zdá, že je sto let jen krátkou epizodou, ale vzhledem k tomu, čím vším (dobrým i špatným) si náš stát za tuto dobu prošel, je jistě třeba ohlédnout se zpět.

                Do minulosti se obraceli i naši studenti – a nejen to. Během října o uplynulém století diskutovali, hodnotili ho, ale i pekli trojbarevnou bábovku, oprášili obrazy bývalých státníků, oblékli se do dobových oděvů (někdo do prvorepublikového kostýmku, jiný do rifloviny 80. let), psali republice blahopřejné dopisy, vystavovala se vysvědčení a mnoho dalších aktivit.

               Milá republiko, celá naše škola ti ještě jednou přeje všechno nejlepší do další stovky a pokud možno žádné dějinné kotrmelce!