Hned první vyučovací den nového roku 2019 si studenti 2.D vyslechli zajímavou přednášku z úst lektora z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dozvěděli se o chiralitě nejen látek, které lze vidět v laboratořích, ale i všude v přírodě kolem nás. Tady je pár příkladů:

Četnost hlemýždě zahradního se vzácnou levotočivou ulitou je vůči pravotočivé v poměru 1 : 20 000. Četnost opačného uložení vnitřních orgánů (situs inversis) u člověka se vyskytuje s četností 1: 10 000.

Běžně lze chiralitu pozorovat u květů orchidejí, na zobáku některých ptáků (tenkozobec, křivka) , u mořského narvala či platýze, na lebce sovy pálené nebo ve dvoušroubovici DNA.

Na závěr se nám dostalo také vysvětlení, proč je hlemýžď v knihách Ondřeje Sekory vyobrazen s běžnou pravotočivou, ale v animovaném filmu už se vzácnou levotočivou ulitou.

Pokud tedy na svém těle nebo kdekoli kolem sebe najdete objekty, které jsou neztotožnitelné se svým zrcadlovým obrazem, vězte, že jste objevili další příklad chirality.

Američan Gordon Moore, který 3. ledna oslavil 90. narozeniny, proslul jako vědec v oblasti polovodičových součástek, spoluzakladatel společnosti Intel a také autor takzvaného Mooreova zákona (1965). Ten říká, že „počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu se zdvojnásobí každé dva roky při zachování stejné ceny”. Moore tehdy odhadl, že tento zákon bude řídit vývoj technologie deset let. Platí však mnohem déle.
V současné době Intel dokáže pomocí 10nm procesu do jediného milimetru čtverečního vměstnat 100,8 milionů tranzistorů.

Zdroj: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/493256-gordon-moore-slavi-devadesatiny-predpovedel-budoucnost-pocitacu.html