Vyrazili jsme vlakem z Třince směr Budišov nad Budišovkou a celkem jsme absolvovali 3 přestupy a náhradní přepravu autobusem. Chůzi jsme tak zahájili v 10:45. Prvních 13 kilometrů uteklo jako voda chůzí loukami a lesy. Procházeli jsme kolem přehrady Kružberk a jeho nádherného skalnatého okolí. První zastávku na oběd jsme strávili poblíž opuštěných Jánských koupelí. Další polovina cesty už byla zákeřnější. Nejdříve jsme si nechtěně přidali výškové metry výšlapem ke kapli, potom jsme přešli odbočku a museli jsme se vracet zpět na cestu, která si pro nás připravila plno překvapení. Nakonec jsme 19:07 po 28 km dorazili do kempu a po několika pokusech jsme zvládli rozdělat oheň. Večer skončil rychle, když znenadání začalo pršet a museli jsme se schovat.

Den dvě jsme začali brzo rána. Po dešti bylo ovšem všechno dříví vlhké, a proto jsme si pudink na snídani vařili na kartuši. Vaření trvalo dlouho, tak jsme vyrazili později než bylo v plánu. Zpoždění jsme dohnali rychlým krokem kolem vodních kanálů. Cesta ubíhala rychle a ocitli jsme se u zámku v Hradci nad Moravicí. Jelikož jsme usoudili, že by náš původní plán mohl být nad naše síly, sedli jsme si do zámeckých zahrad a improvizací jsme jej upravili. Po dobrání vody jsme se vydali směrem k naší další destinaci.

Cestou jsme nasbírali další 2 tašky odpadu a do cíle jsme dostavili kolem 18:00. Postavili jsme si trojnožku, na kterou jsme zavěsili hrnec, a dali jsme vařit nudle. Postupně jsme přidávali omáčku a tuňáka a po dojedení jsme se rozhodli se pořádně vyspat.

Noc byla studená, proto nás k ránu skončilo 5 ve stanu pro 3. I tak jsme vstali už v 5:50, abychom uklidili jak svůj odpad tak odpad předchozích turistů, a pustili se do ovesné kaše se sušeným ovocem a ořechy. Po vydatné snídani s čajem a kávou jsme sbalili stany a vyrazili jsme směr Štítina. Hned z rána jsme procházeli kolem krásného Zámku Raduň. Našich posledních 12 km ubíhalo rychle, pole a louky se změnily v ulice vesnice Štítiny a my jsme se ocitli na nádraží. Po posledním shledání s vedoucími a závěrečné reflexi jsme znavení nastoupili do vlaku směr Třinec.

Dorota Ruszová