Bylo úterní ráno a celá naše třída se poklidně probouzela s pocitem, že se celý den nebude učit a jediné, co budeme dělat, je zlepšování našich schopností v angličtině. Všichni jsme přišli normálně na první vyučovací hodinu (až na nějaké výjimky) a čekali na příchod paní učitelek, které nás měly celým dnem provázet. Paní učitelky z Jazykové školy Pygmalion, sídlící v Českém Těšíně, měly zpoždění, a my už jsme byli tak nedočkaví, že naše milá paní učitelka Andrea Skupien Kapsia, která celou tuto akci zařídila, nám pustila video, kde Broňa, nadšený učitel angličtiny, vysvětloval, kde se nejčastěji dělají chyby v anglickém jazyce. Jakmile přišly dvě paní učitelky, my jsme už byli rozděleni na dvě skupinky, jedna skupinka těch lepších a druhá těch, co jim angličtina nepřirostla k srdci. První učitelka, která zavítala do naší skupinky, se jmenovala Romana Ćmielová. Paní Romana se nám představila a taky nám představila náš celodenní program. Jelikož nevěděla naše jména, tak nás poprosila o to, abychom si udělali jmenovky, a my jí vyhověli. První věc, kterou paní Romana začala vyučovat, byla, že nám představila, co je to Movember. Následně jsme dostali papír s textem na téma Movember a cvičení, kdy naším úkolem bylo pročíst text a odpovědět na otázky ze cvičení. Jakmile jsme byli všichni hotoví, tak jsme si s paní učitelkou Romanou zkontrolovali odpovědi a jeli dál. Romana nás rozdělila na čtyři skupinky a představila nám hru Riskuj, kterou jsme všichni dost dobře znali. Nikdo nechtěl nic podcenit a byl to boj až do konce. Po skončení hry Riskuj jsme se vrhli na 2. kondicionál, kde jsme tvořili věty a otázky. Hodina byla zakončena otázkami, které jsme si měli říkat ve dvojicích. Po dvou hodinách učení následovala přestávka a prohození skupin. Zavítali jsme k paní učitelce, která se jmenovala María, a u této paní učitelky jsme se spíše zaměřili na zvířata, přídavná jména a emoce. Dostali jsme pracovní list, který nás měl naučit nová přídavná jména a zvířata. Od toho se odvíjely zábavné aktivity, ve kterých jsme se hodně nasmáli. Byli jsme rozděleni do skupinek po třech a naším úkolem bylo udělat rozhovor, kde jsme vyjadřovali, jaké jsme přídavné jméno, a úkolem ostatních bylo nejen poslouchat, ale také hádat. Hodina byla zakončena hrou Kdo jsem, kde jedna osoba nevěděla, co je za věc, a musela se postupnými otázkami dopídit k věci, kterou měla napsanou na papíru přilepeném na čele. Myslím, že obě skupinky si tento projekt velice užily, paní učitelky byly skvělé a nám už nezbývalo nic jiného než poděkovat!

by Daniel Zwyrtek a Veronika Niedobová 2. E