Zkušený matador doběhl do cíle

Ocenění za 20 let práce pro AŠSK

Až se poslední lednový den letošního roku rozezní řinčení školního zvonku, pro našeho kolegu Mgr. Pavla Sikoru to bude naposledy, kdy vezme za kliku dveří a vstoupí do třídy, aby zde definitivně završil svoji úspěšnou dlouholetou praxi. Během neuvěřitelných jedenačtyřiceti let zde potkával tisíce mladých gymnazistů. Mnohé z nich zasvěcoval do tajů početních operací při hodinách matematiky nebo matematického semináře. Celé generace třineckých absolventů rovněž vzpomínají na neopakovatelné zážitky z hodin tělesné výchovy, ve kterých vždy přenášel své nadšení pro pohyb všeho druhu na své žáky. Mezi často vzpomínané patří četné zážitky z mnoha sportovních kurzů. „Jeho entusiasmus a pohybová vášeň byly neutuchající a neoslabily je ani zdravotní indispozice,“ připomíná Ivana Šotkovská (dříve Kuczyńská) zážitek s kolegou, který pouhé dva měsíce po operaci kyčelního kloubu úspěšně zorganizoval turistický kurz v Roháčích.
Pavel Sikora dlouhá léta vedl komisi tělesné výchovy, kde neúnavně prosazoval zájmy dětí i tělocvikářů při jednání s vedením školy, aby zajistil lepší podmínky pro realizaci svých vizí ve společností nedoceňovaném školním předmětu. „Vždy platil za neúnavného bojovníka, který se stále snažil přesvědčovat o významu tělesné výchovy ředitele školy,“ potvrzuje Mgr. Marcel Gibiec.
Na pana učitele s respektem vzpomínají i samotní žáci. „Celoživotní sportovec se vždy snažil svým svěrencům vštěpovat základy všech sportovních odvětví – hlavně gymnastiky, běhu, všeobecné atletiky a míčových sportů svým typickým

S Janou Gajdzicovou při školní soutěži ve šplhu

sportovním dogmatem „dělej“. Jistě nikdo nezapomene na smrtelně blednoucí studenty marně dobíhající pana učitele jedoucího na kole a kochajícího se krásami přírody, na jeho upřímný smích při špatném vrhu koulí, na jeho přeskoky přes švihadlo na bradlech, na jeho…prostě na něho. Dal studentům do života více, než si v dané chvíli mohli uvědomit. Do důchodu tedy přejeme co nejvíce zdraví a sportovních prožitků,“ shrnul své dojmy absolvent Oto Svider. Současný student Dominik Daneš doplňuje: „Během svého působení pan učitel nikdy neztratil to nejdůležitější, a sice náš respekt. Děkujeme mu tímto tedy za jeho úsilí a doufáme, že léta prožitá na gymnáziu pro něj budou více než vzpomínkou na pracovní období jeho života.“ Letošní maturant Tomáš Fargač pak dodává: „Za ta léta nás toho spoustu naučil… Jak psát rovnítko, kterak perfektně provést dvojtakt nebo jaké rostliny na školním hřišti jsou plevel.“
Nemálo úsilí věnuje po dlouhá léta práci s mládeží v třineckém tenisovém klubu. Jeho zásluhy oceňuje rovněž prezident klubu Ing. René Fargač: „Pavel po dlouhá léta platí za neúnavného dříče, vede úspěšně žákovská tenisová družstva a je úspěšným šéftrenérem klubu.“
Nyní bude mít možnost naplno se věnovat svým koníčkům, milující manželce Vilmě i svým vnoučatům. Vyučující třineckého gymnázia mu chtějí poděkovat za dlouhá léta nasazení a práci v učitelském sboru, kolegialitu a vysokou profesionalitu, kterou po čtyři desetiletí přispíval k dobrému renomé naší školy. Přejeme vše dobré do následující životní etapy, která se začne psát dne 31. ledna 2018  po „posledním zvonění“ Mgr. Pavla Sikory. Hodně zdaru!