Zkušený matador doběhl do cíle
Až se poslední lednový den letošního roku rozezní řinčení školního zvonku, pro našeho kolegu Mgr. Pavla Sikoru to bude naposledy, kdy vezme za kliku dveří a vstoupí do třídy, aby zde definitivně završil svoji úspěšnou dlouholetou praxi. Během neuvěřitelných jedenačtyřiceti let zde potkával tisíce mladých gymnazistů. Mnohé z nich zasvěcoval do tajů početních operací při hodinách matematiky nebo matematického semináře. Celé generace třineckých absolventů rovněž vzpomínají na neopakovatelné zážitky z hodin tělesné výchovy, ve kterých vždy přenášel své nadšení pro pohyb všeho druhu na své žáky. Mezi často vzpomínané patří četné zážitky z mnoha sportovních kurzů. „Jeho entusiasmus a pohybová vášeň byly neutuchající a neoslabily je ani zdravotní indispozice,“ připomíná Ivana Šotkovská (dříve Kuczyńská) zážitek s kolegou, který pouhé dva měsíce po operaci kyčelního kloubu úspěšně zorganizoval turistický kurz v Roháčích.
Pavel Sikora dlouhá léta vedl komisi tělesné výchovy, kde neúnavně prosazoval zájmy dětí i tělocvikářů při jednání s vedením školy, aby zajistil lepší podmínky pro realizaci svých vizí ve společností nedoceňovaném školním předmětu. „Vždy platil za neúnavného bojovníka, který se stále snažil přesvědčovat o významu tělesné výchovy ředitele školy,“ potvrzuje Mgr. Marcel Gibiec.
Na pana učitele s respektem vzpomínají i samotní žáci. „Celoživotní sportovec se vždy snažil svým svěrencům vštěpovat základy všech sportovních odvětví – hlavně gymnastiky, běhu, všeobecné atletiky a míčových sportů svým typickým
sportovním dogmatem „dělej“. Jistě nikdo nezapomene na smrtelně blednoucí studenty marně dobíhající pana učitele jedoucího na kole a kochajícího se krásami přírody, na jeho upřímný smích při špatném vrhu koulí, na jeho přeskoky přes švihadlo na bradlech, na jeho…prostě na něho. Dal studentům do života více, než si v dané chvíli mohli uvědomit. Do důchodu tedy přejeme co nejvíce zdraví a sportovních prožitků,“ shrnul své dojmy absolvent Oto Svider. Současný student Dominik Daneš doplňuje: „Během svého působení pan učitel nikdy neztratil to nejdůležitější, a sice náš respekt. Děkujeme mu tímto tedy za jeho úsilí a doufáme, že léta prožitá na gymnáziu pro něj budou více než vzpomínkou na pracovní období jeho života.“ Letošní maturant Tomáš Fargač pak dodává: „Za ta léta nás toho spoustu naučil… Jak psát rovnítko, kterak perfektně provést dvojtakt nebo jaké rostliny na školním hřišti jsou plevel.“
Nemálo úsilí věnuje po dlouhá léta práci s mládeží v třineckém tenisovém klubu. Jeho zásluhy oceňuje rovněž prezident klubu Ing. René Fargač: „Pavel po dlouhá léta platí za neúnavného dříče, vede úspěšně žákovská tenisová družstva a je úspěšným šéftrenérem klubu.“
Nyní bude mít možnost naplno se věnovat svým koníčkům, milující manželce Vilmě i svým vnoučatům. Vyučující třineckého gymnázia mu chtějí poděkovat za dlouhá léta nasazení a práci v učitelském sboru, kolegialitu a vysokou profesionalitu, kterou po čtyři desetiletí přispíval k dobrému renomé naší školy. Přejeme vše dobré do následující životní etapy, která se začne psát dne 31. ledna 2018 po „posledním zvonění“ Mgr. Pavla Sikory. Hodně zdaru!