Články ze dne 15. 3. 2020

Na zkušené v Kašubsku

Nevíte, kde Kašubsko leží? Jako Kašubsko (Kaszëbë) se označuje historické území v Polsku u Baltského moře s vlastním jazykem (kašubština je západoslovanský jazyk s prvky polštiny a vyhynulé polabštiny, ve škole se nabízí jako volitelný předmět otče náš kašubsky), literaturou, zvyky a památkami (např. kašubské noty). Centrem jsou města Gdaňsk, Gdyně a Wejherowo, kde jsem v rámci projektu Erasmus+ (aktivita job shadowing) strávila únorový prázdninový týden ve škole I Liceum Ogólnokształcące im. Króla Jana III Sobieskiego, což je obdoba našeho gymnázia. Škola byla založena v roce 1857 a pravidelně se řadí mezi nejlepší školy v Polsku. Uchazečům nabízí zaměření humanitní, chemicko-biologické a matematicko-fyzikální.

Můj pobyt proběhl ve znamení mnoha událostí: oslavy zakladatele města Jakuba Wejhera, Popeleční středa (bez masa a přejídání), pouť po křížové cestě založené J. Wejherem v 17. století (Wejherowská kalvárie), hrozba koronaviru a v neposlední řadě vliv školské reformy v Polsku na chod školy: reforma zavedla osmiletou základní školu a gymnázium prodloužila na 4 roky, v prvním ročníku lycea (gymnázium) se tak letos učí žáci po 8. i 9. třídě a škola praská ve švech (27 tříd a více než 800 studentů se učí částečně ve dvou budovách).

Navštívila jsem 26 hodin výuky u 20 učitelů (německý jazyk, polský jazyk, anglický jazyk, matematika, chemie, dějepis, hudební a tělesná výchova), třídnickou hodinu, prohlédla jsem si školní knihovnu, seznámila jsem se se základním chodem školy, zúčastnila jsem se konference o zapojení školy v projektu Erasmus+ pro okolní školy a média a našla jsem si čas i na prohlídku nejen Wejherowa a jeho okolí (Piasnický les s hroby 13 000 obětí z řad polské inteligence popravených na počátku 2. světové války), ale i okolních měst Gdyně, Sopoty a Gdaňsk.

Ve způsobu výuky, metodách práce se učitelé nijak zvlášť neliší od učitelů na naší škole. Používají tradiční metody práce s učebnicí, individuální a skupinovou práci, velký důraz je kladen na práci s textem, vyvozování pravidel a aplikaci poznatků, hledání souvislostí, diskusi. Žáci jsou aktivními prvky v procesu výuky. Hodiny byly zaměřeny na kritické myšlení, byly kladeny otázky: Proč to tak je? Co zamýšlel autor? Kdo využívá strach? Závěr hodin patřil reflexi, ve které žáci zpracovávali svoje zkušenosti získané během hodiny.

V hodinách byly využívány aplikace z internetových stránek  https://learningapps.org/ , https://zumpad.zum.de/, https://h5p.org/, https://www.mentimeter.com/, https://www.readingrockets.org/strategies/think-pair-share, http://wordwall.net/, https://flippity.net/, http://festisite.com/, často jsem v hodinách viděla různé využití aplikace https://wheelofnames.com/, dále pak aplikace QR kód, Kahoot, AnswerGarden, GeoGebra, které se běžně používají i u nás. Žáci pracovali se školními tablety, v každé třídě byl počítač a dataprojektor, často interaktivní tabule. Žáci se s chutí zapojovali do aktivit. Vztah žák-učitel byl velmi přátelský, nenucený, ale korektní a zdvořilý.

Všimla jsem si některých odlišností. Třídnické hodiny jsou na rozdíl od naší školy nasazeny přímo v rozvrhu třídy a konají se každý týden. Třídní učitelé v nich mají prostor pro omlouvání absence žáků, diskusi na aktuální téma i na oslavu narozenin žáků. Žáci jsou hodnoceni známkami od 1 do 6, 6 je nejlepší. Na každou hodinu se stěhuji (nemají kmenovou třídu) a pětiminutové přestávky tráví na chodbách. Ve škole není jídelna ani bufet a u automatu s občerstvením bývá dlouhá fronta. Šatní skříňky na chodbách často sdílí více studentů. Podobně jsou na tom i učitelé – nemají vlastní kabinet, pokud mají volnou hodinu a o přestávce nemusí dozírat nad žáky, scházejí se ve sborovně. Ve škole pracuje i psycholog, pedagog, kariérový poradce, knihovnice, zdravotní sestra a funguje divadelní kroužek.

Na škole se v rámci programu Erasmus+  konají výměnné pobyty žáků (Itálie, Francie…) a aktivity učitelů (job shadowing, jazykové kurzy, well-being, teaching assignment). Velký důraz je kladen na metodu CLIL a v příštím školním roce škola otevře třídu s výukou odborného předmětu v angličtině.

Během pobytu ve Wejherowu se projevila blízkost obou zemí – ve školách pracujeme za podobných podmínek, používáme podobné metody a směřujeme k podobným cílům.

Díky projektu Erasmus+ jsem měla možnost čerpat nové zkušenosti, které přispějí ke zkvalitnění výuky tak, aby byla pro žáky atraktivní a smysluplnější, která by je více motivovala k učení a aktivizovala jejich práci v hodině, např. zapojením nových informačních a komunikačních technologií, které jsou pro jejich svět přirozené.

 

Olympiáda v ruském jazyce

Jednou z každoročně se opakujících vědomostních soutěží na našem gymnáziu je také Olympiáda v ruském jazyce. 
V jazykových dovednostech tohoto slovanského jazyka zaznamenala naše škola v nedávné historii i několik významných úspěchů na celostátní úrovni. Soutěž se skládá z poslechové části, gramatického testu a konverzační části. V letošním školním kole se porotě, tentokrát posílené i o rodilou mluvčí Julii Michajlovnu Kabelickou,
která jako stážistka dochází pravidelně do hodin ruského jazyka, nejvíce líbily:
v kategorii SŠ I –  Iveta Tománková 1.E
a v kategorii SŠ II – Klára Molinová 3.D 
     Vzhledem ke koronavirové epidemii byly všechny postupové vědomostní i sportovní soutěže zrušeny,
takže si naše vítězky budou muset počkat na krajské kolo do příštího školního roku.