V neděli ráno, 24.5. 2026, naše skupinka v doprovodu paní učitelky Brukové, vyrazila na dlouho plánovanou stříbrnou expedici. Přestože naším hlavním cílem bylo Hřensko, nejdříve jsme jeli do Německa, kde jsme chtěli kousek projít. Jenže když jsme do Německa dorazili, zjistili jsme, že časově nestihneme projít jak Německem, tak se zajít podívat na Pravčickou bránu, než v 18:00 zavře. Vzhledem k tomu, že jsme nakonec spěchali na Pravčickou bránu, byla naše zajížďka do Německa zbytečná, ale aspoň jsme se díky tomu dvě minuty projeli na loďce přes řeku. Už tady jsme tedy museli trasu trochu pozměnit.

A v těchto změnách jsme pokračovali i další den po přesunu do druhého kempu, jelikož jsme se při plánování tras trochu přecenili. I přes menší změny v trase jsme však ponechali to, co jsme chtěli vidět nejvíce, ať už to byla Pravčická Brána, i ta malá, skalní hrad, nebo Dolský mlýn, kde se natáčela pohádka Peklo s princeznou…

Nejhezčí trasa však byla hřebenovka se skalními vyhlídkami, ze kterých byl krásný výhled. Hřebenovka se mi líbila nejvíce i proto, že jsme si tehdy nechali batohy v kempu a šli jsme na ni „nalehko“. A dobře jsme udělali. Na žebříky, skalní schůdky či některé úzké průchody mezi skalami bychom s plně naloženými batohy ani nezvládli. 

Poslední den jsme krásnými loukami došli do historického městečka Česká Kamenice. Do odjezdu vlaku zbyl čas i na zasloužené občerstvení, které jsme si nemuseli sami uvařit. A jako bonus jsme při přestupování na další spoj měli čas prohlédnout si centrum Děčína. 

Expedice splnila očekávání nás všech, odnášíme si z ní spoustu zážitků i zkušeností. A nelitujeme ani osmihodinové cesty vlakem, kterou jsme museli dvakrát absolvovat.