V březnu 2022, kdy se na naší škole konala mobilita projektu Erasmus+ Secrets of Science, chyběla z důvodu přísných proticovidových opatření finská výprava. Naštěstí se jí podařilo ještě před koncem projektu přijet a náš region poznat. Čtyři žákyně s doprovázejícími učitelkami vyjely ze svého města Lappeenranta den poté, co u nich skončila mobilita pro všechny partnerské země, a přistály v polském Krakově přesně 24 hodin po příletu české výpravy.
V pondělí jsme jim představili naši školu, studenti 6. A je seznámili s naší zemí a regionem a odpoledne je provedli Třincem, kde na pěti stanovištích plnili úkoly a odpovídali na otázky o našem městě. Mezitím ještě ve spolupráci s našimi žáky a pod dohledem Mgr. Jiřího Navrátíka dělali chemické experimenty týkající se metod separace. V úterý s Mgr. Marianem Plucnarem zavítali do Českého Těšína i Cieszyna. Finky nadchla jak tamější architektura, tak gastronomie. Ve středu, přestože nám počasí nepřálo, jsme vyrazili do kopců a zdolávali Gírovou. Mgr. Petr Kalinec připravil QR kódy, které určovaly polohu tzv. kešek. Vzhledem k aktuálním podmínkám se nám však nepodařilo všechny ulovit. Naštěstí horské chaty Gírová a Grůň nabídly skvělé občerstvení pro zablácené a mokré turisty. Ve čtvrtek se finské žákyně zapojily do hodin angličtiny, jedna z kolegyň projevila zájem o účast v hodinách němčiny. Její prosbě ochotně vyhověl Mgr. Petr Heczko. Zlatým hřebem jejich programu u nás jistě byla komentovaná prohlídka Třineckých železáren. Po obědě jsme rozdali osvědčení, rozloučili jsme se a hosty čekalo poslední překvapení, a to prohlídka Werk Arény, o které nadšeně mluvili již od pondělní prohlídky Třince. Poděkování za zprostředkování této prohlídky patří Ireně a Emě Moderovým i jejich sympatickému průvodci. V pátek ráno nastalo emotivní loučení. Někteří spolu totiž strávili dva týdny – týden čeští studenti pobývali u finských partnerů a nyní obráceně.
Věříme, že projekt, který končí po dvou letech, byl přínosný jak pro všechny zapojené žáky, tak pro nás, učitele. Získali jsme možnost nejen cestovat a poznávat běžný život a systém školství v jiných zemích, ale také dozvědět se něco sami o sobě a lidech zapojených do projektu, naučit se spolupracovat, získat sebevědomí a ujištění, že jsme schopni se skupinou žáků vycestovat do zahraničí.
|
Medvědí skála
V rámci projektu Kraj známý i neznámý, kterého se zúčastnili žáci 3.A ve dnech 19. – 21. 9. 2022, jsme z horské chaty Skalka vyrazili na procházku na Medvědí skálu. Je to krásné místo na hranicích se Slovenskem, kde svatému Hubertovi (patronu hajných) postavili v roce 2014 kapličku. Nikde jsme se však nedozvěděli, proč se skále říká Medvědí. A tak jednotlivé soutěžní týmy vymyslely pověst, jak název vznikl. Dokonce své příběhy doplnily ilustrací. A protože se jim literární díla povedla, rádi se s vámi podělíme.
Přejeme příjemné čtení.
Pověst o medvědí skále (tým Ganz gupi Goroli)
Za devatero horami a devatero řekami žil jeden mladý chlapec. Říkalo se mu Lojza. Lojza byl šťastně zamilovaný do dívky jména Mařka. Měli se moc rádi a rozhodli se svůj vztah zapečetit svazkem. Po svatbě milenci vyrazili na horské líbánky. Beskydy je moc uchvátily svou krásou, nejvíc se jim ale zalíbilo na horské chatě Skalka, kde se taky rozhodli strávit tři noci. První noc se jim spalo dobře, rušil je pouze neznámý zvuk vycházející z lesa, avšak druhou noc už tak klidná nebyla, jelikož hluk se zvětšoval stále čím dál víc, až to připomínalo řev nějakého divokého zvířete. Třetí noc se rozhodli, že po jekotu budou pátrat. Oblékli se a kolem třetí hodiny ráno se vydali na výpravu. Šli za tím nesnesitelným zvukem sotva 20 minut a došli k rozhledně s názvem Tetřev. Odtud ten zvuk nevycházel. Pokračovali dále a za další půlhodinu došli ke skále. Tady byl řev tak nesnesitelný, že se chvílemi až zdálo, že jim prasknout ušní bubínky. Po chvíli učinili rozhodnutí – skrýt se do křovin a vyčkat, zda se původce rámusu neukáže sám. Po chvíli čekání se dočkali.
Nahoře na skále spatřili tmavou siluetu. Byla to medvědice s pěti mláďaty. Ve svitu měsíce Lojzovi s Mařkou z této scenérie běhal mráz po zádech. Srdce páru bušily jako splašené. Najednou medvědice ztichla. Rámus utichl a nastala chvíle klidu. Silueta divokých zvířat zmizela. Vlna nervozity zaplavila Lojzu a Mařku.
Mařka se rozhodla, že se půjde podívat, co náhlou pauzu v řevu zavinilo. Vyšla ze skrýše a porozhlédla se po okolí. Lojza zatím zůstával v úkrytu, nevěděl ale, že se to pro něj stane osudným. Ucítil vlnu teplého dechu v zátylku. Otočil se a hrůzou se svalil na zem. Stál tam tváří v tvář s ohromným zvířetem. Medvědice natáhla packu a rázem byl s Lojzou ámen. Zásah drápem do jícnu nepřežil.
Mařka, která celý incident pozorovala opodál, strnula šokem. Ztratila lásku jejího života ze dne na den. I přes trauma, které teď Mařka prožívala, věděla, že musí utéct. Jedinkrát se neohlédla, když prchala před vražedným zvířetem. Podařilo se jí ho setřást a doběhnout zpět na Skalku, kde okamžitě roznesla zprávu o tom, co nikoho v noci nenechá spát.
Od těch dob se místu Lojzovy smrti neřeklo jinak než medvědí skála.
Pověst o medvědí skále (tým Lišáci)
Byl jednou v Moravskoslezském království bohatý král Jan III. A ten se tak moc bál o své jmění, proto se rozhodl, že svůj poklad uloží do daleké skály, do které vytesal jeskyni. Tuto skálu pojmenoval po svém jediném synovi Hubertovi, kterého pověřil hlídáním jeskyně. Hubert měl velkou zálibu v lovu a sběru hub. Hubert byl velice zodpovědný, proto v jeskyni spal. Od jeskyně se vzdaloval jen při potřebě lovu.
Jednoho dne přepadl Huberta veliký hlad, a tak šel lovit. Ulovil velkého jelena, kterého schoval pod listí, a vzal si jen trochu masa. Po cestě zpět uviděl zraněné medvídě, ležící u košatého dubu.
Šel k němu a zjistil, že medvídě má hlad a kulhá na přední pravou tlapku. Dal mu maso, co si vzal, a ošetřil mu tlapku. Pak ho přikryl svým tmavě zeleným pláštěm a šel hladový zpět do jeskyně.
Ráno se probudil, vyšel ven z jeskyně a zděsil se. Před skálou spatřil medvědici s medvídětem a další medvědy. Před medvědy ležel jeho zelený plášť a kousek jeho jelena. Hubert se spokojeně najedl a šel poděkovat medvědům.
Pak šel ke svému otci do paláce, aby mu povyprávěl, co se mu stalo. Jakmile ho král uviděl, vynadal mu, že opustil jeskyni a přikázal, aby jim osedlali koně. Pak tryskem uháněli k jeskyni. Když král uviděl medvědy, chránící jeho poklad, pochválil Huberta a na počest medvědů přejmenoval skálu na Medvědí.
Medvědi na svůj vděk nezapomněli a skálu hlídají dodnes.
Pověst o medvědí skále (tým Tiché želvy)
Za dávných časů, kdy Beskydy postihly veliké mrazy, žili byli v jeskyních lidé, jejichž obživa závisela na lovu divoké zvěře. Krutá zima již Beskydy tížila mnohé měsíce a jeskynním lidem rychle docházely zásoby jídla. Pokoušeli se najít nějakou zvěř, ale bohužel marně. Byla taková zima, že jeskynní lidé už doopravdy neměli síly. Naštěstí jeden z nejmladších zemřel a na řadě byli i další. Zdálo ses, že naději zhasla. Následující noc uslyšeli nářek, ale neměli tušení, co to je. Byl to slabý medvěd, který se probudil z hibernace, protože zima trvala moc dlouho. Tady se začala probouzet naděje. Medvěda zabili a z velké části snědli. Zachránil jim život. Na památku jejich záchrany pojmenovali tuto jeskyni jako Medvědí. Odtud vznikl název Medvědí skála, v nichž se nacházela tato jeskyně s hlubokým příběhem.
Pověst o medvědí skále (tým Jamajské krávy)
Byl jednou jeden Hubert Spotnikov. Narodil se ve velmi chudé rodině na ostrově Spinalonga. V době, kdy propukla epidemie lepry. Po čase, kdy dospěl, zjistil, že má na Slovensku stoletou babičku a vydal se na velmi dlouhou cestu. Cesta mu trvala 364 dní. Až dorazil na Slovensko zjistil, že jeho „starka“ zemřela stářím. Jak vešel do její ložnice našel na posteli malého jelena, který byl podvyživený. Rozhodl se, že se o něj postará. Pojmenoval ho Oleg. Jak roky ubíhaly, Oleg umřel na tuberkulózu. Hubert chtěl svého milovaného Olega pohřbít, a proto hledal nejvhodnější místo pro hrob. Cestou se nedíval, kam šlape, a spadl ze skály. Bohužel to nepřežil a jeho zbytky pohřbil medvěd Bohumil. A proto se skála jmenuje po medvědovi.
Pověst o medvědí skále (tým Pepinos)
Jednoho škaredého dne se starý princ Lojza rozhodl jet na lov. Lovil rád, ale byl zrovna pátek, a to pátek 13. V tento „posvátný“ den se nesmělo lovit.
Ale protože byl Lojza tvrdohlavý a egoistický, rozhodl se, že na lov pojede. Svolal svou družinu a začali se na lov připravovat. Po chvíli byli připraveni a vyrazili do lesa, jeli dlouho a to opravdu dlouho, ale stále žádné zvíře.
Co netušili, bylo to, že v lese řádí slovanská chřipka (zákeřná smrtelná nemoc zvířat). Unaveni sedli pod nebezpečně vyhlížející skálu a začali připravovat piknik. Vytáhli deku a poté i jídlo všeho druhu, např. ananas s pizzou nebo rajčatový džus a začali hodovat.
Když vtom kde se vzdal, tu se vzal medvídek na skále stál a nevypadal nadšeně. Aby toho nebylo málo, začalo lít jak z konve a bylo po pikniku, navíc si Lojza i s jeho družinou všimli onoho medvídka a vzali nohy na ramena. Od té doby se této nebezpečně vyhlížející skále říká medvědí.
PS. To jídlo nakonec pozřel onen medvídek a náramně se nadlábnul.
V polovině září třída 3.A vyjela na projekt nazvaný Kraj známý i neznámý. Cílem projektu je poznání našeho regionu netradičním způsobem a také rozvoj jazykových dovedností v angličtině, češtině a „po naszymu“.
Projekt byl původně určen pro žáky prvního ročníku osmiletého gymnázia, ale protože ministerstvo školství nařídilo distanční výuku, nejeli nikam. Nakonec se vše podařilo i díky sponzorskému daru firmy Eneq solution, s.r.o. a grantu města Třinec, kteří žákům na pobyt a stravu přispěli, a tak strávili tři dny v příjemném prostředí horské chaty Skalka.
Všechny aktivity vypracovávali ve skupinách pod vedením zkušených pedagogů. Výuka neprobíhala klasicky jako ve škole, ale žáci sami aktivně získávali poznatky o našem regionu formou her, soutěží, pracovních listů či informačních panelů. Program probíhal v českém jazyce, ale také v angličtině tak, aby se žáci naučili používat jazyk jako komunikační a sdělovací prostředek. Zaměřili jsme se i na místní dialekt „po naszymu“. Žáci pracovali s textem písně skupiny Blaf, pokusili se o překlad slov i dramatizaci obsahu. Četli a snažili se porozumět vybraným povídkám místních lidových vypravěčů.
Výuka neprobíhala jen uvnitř, ale také venku. Díky běhacímu diktátu týmy získaly informace ke zpracování letáku o regionu, vyzkoušeli si anglickou paměťovou hru, prošli se k Medvědí skále a ke Kamenné chatě s rozhlednou.
S pomocí pracovního listu, kde museli správně vytvořit recepty regionálních jídel, se dozvěděli informace o místní kuchyni. Od toho už byl jen krůček k praktickému využití. V týmech si připravovali těsto na „placki na blasze“. A jak jim vlastnoručně vyrobená večeře chutnala, ať už se smetanou a cukrem nebo se škvarkami.
I když by si žáci velmi přáli volné večery, nebylo tomu tak. Jeden večer hádali historické předměty a druhý jsme jídelnu přeměnili na divadlo, kde nám týmy předvedly v angličtině pohádku Three Little Pigs. Všichni jsme se pobavili a porota měla těžkou práci rozhodnout, které představení bylo nejlepší. Na závěr jsme si zazpívali některé místní lidové písničky.
A protože se všichni snažili a body týmům přibývaly, týmová soutěž byla napínavá až do samotného konce.
Třetí den se po posledních úkolech rozdávaly medaile a šlo se domů. Určitě máme na co vzpomínat, jak my učitelé, tak i žáci.
P.S. Moc děkujeme všem, kteří nám upekli spoustu dobrot a také za ochutnávku z firmy Marlenka. Na tyto svačinky budeme dlouho vzpomínat. A také na úžasné výkony všech klavíristů ve třídě, a že jich není málo.
Sborové zpívání má na našem gymnáziu dlouholetou tradici. Letos to je 46 let, kdy činnost pěveckého sboru byla zahájena. 25 let zpívali studenti pod vedením pana Václava Štývara, po kterém pomyslnou dirigentskou hůlku převzala Mgr. Vlasta Liberdová a v současné době se sborem spolupracuje také Mgr. Petr Heczko.
A co chystáme v tomto školním roce? Rádi bychom zpestřili závěr kalendářního roku vystoupeními jak pro naše studenty u Vánočního zpívání ve foyeru školy, tak pro rodiče a přátele školy, které pozveme na Adventní koncert do auly.
Pravidelné zkoušky probíhají vždy v úterý od 13. 30 v hudebně a srdečně zveme také nové zájemce.
Vážení rodiče, členové Spolku rodičů a přátel Gymnázia Třinec (dále jen SRPG),
Ve dnech 10.–11. 9. 2022 se v Harrachově uskutečnilo Mistrovství ČR mládeže v rapid šachu. Turnaje se zúčastnila i Jana Sikorová, studentka třídy 4. A.
Jana pochází z šachové rodiny a sama hraje závodně už od 5 let. Do užší dívčí špičky patří ve své kategorii již řadu let. Umístila se například nejlépe z českých hráček na Mistrovství Evropy dívek do 8 let v roce 2016, letos v dubnu vyhrála v kategorii D15 silně obsazený mezinárodní turnaj ve Frýdku-Místku. Na mistrovstvích ČR však doposud získala „pouze“ tři čtvrtá místa.
MČR v rapidu se hraje na 9 kol, z toho 6 v prvním hracím dni. Z nich Jana získala 4 body a na nejvyšší příčky příliš neztrácela. Podařilo se jí ale vyhrát všechny 3 partie druhého hracího dne, především hned v prvním ze soubojů porazila nejvýše nasazenou hráčku. Díky plnému bodovému zisku obsadila samostatné první místo se sedmi body.
Vážené studentky a studenti,
ráda bych Vás informovala, že se čeští středoškoláci a středoškolačky mohou letos na podzim opět ucházet o americké vládní stipendium Future Leaders Exchange (FLEX), které vybraným studentům a studentkám umožní strávit jeden školní rok v USA zdarma. On-line přihláška na školní rok 2022-23 je dostupná do 13. října na odkaze https://ais.americancouncils.org/flex
Program FLEX financuje Ministerstvo zahraničí USA a za víc než čtvrt století existence ho absolvovalo přibližně 30 000 studentů z Evropy a Asie. Původně se ho mohli účastnit jen studenti z bývalých sovětských republik, v posledních letech se ale rozšiřuje i do dalších zemí.
V létě 2019 s ním do USA odletělo prvních deset českých středoškoláků a středoškolaček ze všech koutů republiky. Tento školní rok se ho účastní třináct českých studentů a studentek.
Na začátku září jsme spustili on-line přihlášku na školní rok 2023-24. Uzávěrka je 13. října.
Od ostatních programů, které zajišťují roční studijní pobyty v USA, se FLEX liší především tím, že se za něj skoro nic neplatí. Americká vláda stipendistům uhradí cestovní náklady a základní zdravotní pojištění, zajistí ubytování v prověřené hostitelské rodině a docházku na místní střední škole. Studentům také vyplácí měsíční kapesné ve výši 200 USD na základní osobní potřeby a společenské aktivity.
V příloze najdete leták s informacemi o programu FLEX, jako jsou kritéria pro uchazeče (1. a 2. ročník, datum narození mezi 15. 5. 2005 a 15. 7. 2008, schopnost domluvit se anglicky, dobrý prospěch) a co stipendium hradí. Studenti a jejich rodiče najdou podrobnosti o stipendiu a výběrovém řízení na našem českém webu, kde je mimo jiné video návod, jak si poradit s přihláškou. Najdou nás také na Facebooku a Instagramu.
Letos se mohou na FLEX výjimečně hlásit také studenti z Ukrajiny, kteří žijí v Česku. Musejí splnit kritéria pro ukrajinské uchazeče, která se liší od těch českých, a ve výběrovém řízení bojují o stipendijní místa určená pro Ukrajinu. Informace získají od našich ukrajinských kolegů.
Případné dotazy vám ráda zodpoví mailem i telefonicky:
Kateřina Šantúrová
Country Representative
Karmelitská 379/18
Prague, Czech Republic
+420 605 187 451
czechia.americancouncils.org
Příloha: leták
Vážení rodiče, milí studenti,
rádi bychom Vás informovali o zahájení stavby nové tělocvičny Gymnázia Třinec. Stávající tělocvičny totiž po téměř 70 letech definitivně dosloužily. Se stavbou bude bohužel spojeno jak zvýšené množství hluku, tak intenzivnější provoz v okolí školy. Předpokládaný termín dokončení stavby naší nové tělocvičny je září 2023. V souvislosti se stavbou prosíme o zvýšenou opatrnost při pohybu v okolí školy a potřebnou toleranci. I za ztížených podmínek se budeme snažit pro kvalitu výuky udělat maximum.
Omlouváme se za případné komplikace a moc Vám děkujeme za pochopení.
V listopadu 2022 se naše škola opět zúčastní oblíbené soutěže Bobřík informatiky – ibobr.cz. Letos však mohou poprvé soutěžit i studenti z Ukrajiny ve svém rodném jazyce.
K soutěži Vás zve komise informatiky.
Dobrovolnické centrum ADRA nabízí možnost zapojit se do studentského dobrovolnického programu SetKavárna, který na gymnáziu funguje od roku 2017 a po nucené dvouleté pauze bude znovu pokračovat v Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí.
Pro studenty je to možnost docházet do nemocnice v odpoledních hodinách, nabízet pacientům zdarma kávu, čaj nebo horkou čokoládu a přitom si s nimi povídat.
Dobrovolník pomáhá tím, že je nezatížený osobní situací pacienta, je nositelem lidskosti, společníkem a potěší ty, kteří to potřebují. Dobrovolník radost nejen rozdává, ale nakonec ji dostává zpět dvakrát více. Pocit, že někomu pomohl, je nenahraditelný. Zároveň je to příležitost k osobnímu rozvoji, zlepšení komunikačních dovedností, pomoc při výběru budoucího povolání či setkání s realitou života.
Pro pacienty je to zpříjemnění času v nemocnici, pomáhá jim to zlepšit psychický stav a na chvíli zapomenout na jejich trápení. Personál nemocnice si dobrovolníků nesmírně váží, jejich služby oceňuje a uvědomuje si, že jim po těch dvou letech už chybí.
Bližší informace budou pro zájemce k dispozici na informační schůzce v úterý 20. 9. od 13:30 v učebně 76SV. Zájemci musí být starší 15 let.
Chcete vědět, co je potřeba k založení firmy? Máte dobrý nápad a chtěli byste ho posunout na další úroveň? Rádi byste se dověděli více o marketingu a managementu? Právě pro vás je určen kroužek „Fiktivní firma“. Otevřený prostor pro kreativitu, spolupráci, nové impulsy a vědomosti, které v jiných předmětech nezískáte.
Budeme se scházet co dva týdny vždy v úterý ve 14:00 v učebně 208.
První informativní schůzka již toto úterý 13. 9. v 13:45!
Mgr. Přemysl Zbončák
Podzim s právem HAJDUK & PARTNERS 2022
Pro koho je Podzim s právem určen?
Kde se budou workshopy konat?
Kdy se budou workshopy konat?
Program
Podmínka účasti
Detailní informace