Články ze dne 1. 1. 2021


Soutěž o nejlepší povídkový text ve španělštině

Na podzim 2020 se studenti semináře ze španělského jazyka zúčastnili interní soutěže o nejlepší mikropovídku inspirovanou textem: El pozo od Luise Matea Díeze. Soutěž byla vyrovnaná s texty na vysoké úrovni. Zvítězila  Magdaléna Majetná (5. C) se svou povídkou: El pueblo blanco, kterou si můžete v originále i v překladu přečíst níže. 

Magdaléna Majetná: El pueblo blanco 
Cuando era pequeña mi madre y yo paseábamos a menudo por el bosque cercanoEse día el sol brillaba y los pájaros cantabanPaseaba con mi madre y de repente vi casas blancas en la lejaníaDejé la mano de mi madre y corrí a los edificios. No presté atención a mi madre que me llamó«¡Vuelve, Julia, vuelve por favor!»  

Vine al pueblo. Las casas eran antiguas y se fraccionaban pero me encantabanEmpecé  
rebuscar alrededoresHabía una hermosa escuela, una plaza y un ayuntamiento pero me gustaba mucho más la iglesiaLlamé a la puerta sin respuesta. Tenía miedo pero el deseo de saber qué está detrás de la puerta era más fuertePor eso entré en la iglesia. 

Llegué al altarHabía una hermosa capa negra allíEstaba curiosa y me la puse. En ese momento ocurió algo raro. No podía ver mis manos. No podía ver mis piernasYo desaparecí. 


Bílá vesnice
 
Jako malá jsem se často s matkou procházela po blízkém lese. Toho dne zářilo slunce  
a zpívali ptáci. Šla jsem s matkou a najednou jsem v dáli uviděla bílé domy. Pustila jsem její dlaň a utíkala za budovami. Nedávala jsem pozor na matku, která volala: „Julie, vrať se prosím!“ 

Přišla jsem do vesnice. Domy byly staré a rozpadaly se, ale fascinovaly mě. Začala jsem si prohlížet okolí. Nacházela se tam nádherná škola, náměstí a radnice, avšak mnohem více mě zaujal kostel. Zaklepala jsem na dveře bez odpovědi. Cítila jsem strach, ale přání poznat, co se skrývalo za dveřmi, bylo silnější. Proto jsem vstoupila. Přiblížila jsem se k oltáři. 

Ležela tam krásná černá kápě. Byla jsem zvědavá, a tak jsem si ji nasadila. V ten moment se něco stalo. Neviděla jsem své ruce. Neviděla jsem své nohy. Zmizela jsem.